Jednoho letního večera, kdy by bylo venku tak příjemně, by mi Monča z ničeho nic napsala, že nestihla vlak, a jestli by nemohla přespat u mě. Já byl chvíli proti, že to nejde, ale nakonec bych svolil… Furt jsem měl v myšlenkách, že to nebyla náhoda, a tak jsem jí napsal, ať chvíli počká, že nachystám aspoň postel. Po chvíli mi píše, že je venku večer příjemně, jestli se nechci projít, a pokud mám…