Prdelomanie (někdy i prdelolatrie) Tak jsem si dnes 29. května 2026 o 6:45 na autobusové zastávce při pohledu na dámské osazenstvo všech věkových a jiných kategorií a rozmněrů vzpomněl na mistra Umberta Eca a jeho fenomenální knihu Bludiště seznamů protože: Prdelky malé pak i ty velké, jako dva česneky, jako dvě dýně, některé hladké, soudím dle stehen, jiné zas... znáte je z foteček tchýně.…

ASI PŘED MĚSÍCEM: Jako každý rodič v této republice se i já rád seru do života svých dětí a hnán touto touhou jsem navštívil synátorovu domácnost s taškou plnou domácích potravin na přilepšenou. „Ty máš tedy ránu,“ ohodnotil jsem kluka, který běhal po kuchyni v černých síťovaných spoďárech s emblémem kozorožce na nejintimnějších místech. „Tati, ženské dnes už neberou plátěné trenýrky,“ rázem mě…

Obeznámení se s novými legislativními právními předpisy zabere vždy hodně času a je zapotřebí mít k tomu klid. Já to řeším tak, že si v práci vyjdu s lejstry nebo tabletem na terasu a u kávičky si čtu a dělám poznámky. Několik dní zpátky mě z takového administrativního usebraní vyrušil rozhovor dvou kolegyň. „Já bych šoustala jak plemenná klisna,“ promluvila ta první. „Jo, děvče,“ ozval se hlas…

Četl jsem ve zdejších blozích několik peprných příběhů, které se mi líbili a tak i já přispěji svou troškou do mlýna a popíší zážitek s Klárkou, poloprofesionální pražskou dominou, která po dni stráveném v kanceláři magistrátu obhospodařuje stálou klientelu ve svém studiu. Známe se již spoustu let a jednou za čas ji sestrojuji nějaké ty výrobní prostředky do její BDSM prostorů. Tehdy jsem jí…

Tak jsem si uvařil exkluzivní jídlo (čti těstoviny s vejci) a zapil chateau de... (de Penny) a zapálil si na terase kubánský doutník (soused Kuba mi vozí malbáče z Ukrajiny). ‚Á, sousedka věší na zahradě prádlo,‘ konstatuji a očima checkuji křivky pod jejími šaty, ale záhy již běžím schodištěm, div se nezabiji, mezi dvorky přeskakuji nízký dřevěný plůtek. Zrovna ta destička, které jsem se chytnul…