Taky jsem měla inzerát... Dvakrát... Je to strašná raketa odpovědí a nejhorší na tom je, že člověk pak vlastními filtry je schopen odpálit strašně fajn chlapa.

Na první inzerát napsali celkem 3 ucházející chlapi. První nepřišel, s druhým jsem se dobu scházela a tak nepřišla řada na toho třetího ani na kafe. Ale pořád psal. O čemkoliv a stále vtipně a trefně.

Pominuly důvody se scházet s číslem dvě a ne, nenapadlo mne napsat "trojce" o kafe... Pustila jsem se do nového inzerátu. Zase palba kulometná... Opět ale dva fajn chlapi. Tak jsem si s nimi dala kafe a zjistila, že stejně u jejich odpovědí mi v hlavě jede, že přesně vím, co by napsala trojka a že vlastně bych raději, kdyby tam seděl on...

A k jádru pudla - čistě z nostalgie jsem si najela historii naší konverzace a četla a kroutila hlavou sama nad sebou. Ta moje rudá huba zůstávala ve velkém údivu, že se se mnou vůbec tenhle člověk vydržel bavit ... Já byla tak strohá a bez emocí, že jsem se v těch zprávách vůbec nepoznávala a sama sobě bych si u pár odpovědí nejraději liskla copem... Jenomže v tom množství to prostě tak nějak vyplynulo...