trhnetesi
Pěkná romantika.
Michelj
Ďakujem Vám, trefná analýza a aj zaujímavá diskusia, doplnila mi môj pohľad na vec. Zaujíma, či ste medzičasom prišli ešte na nejakú hlbšiu podstatu "problému zoznamovania sa" v dnešnej dobe?
AllWhatYouuNeed
Jo v principu to tak je, já jsem typický autonomní muž... nerad ztrácím čas :-) Nicméně, pokud máš zájem o ženy, oslovuj je v reálu, na internet a appky se vyser...
paradiselost
V principu máš pravdu a tenhle návrat ke kořenům je často jedinou cestou, jak si zachovat zdravý rozum. Ale je fascinující a zároveň smutné se zamyslet nad tím, jak jsme jako lidstvo dopadli.
Dostali jsme do rukou neuvěřitelný nástroj — možnost spojit se s kýmkoliv na planetě během sekundy, najít spřízněnou duši bez ohledu na vzdálenost. A co jsme s tím udělali? Totálně jsme to ‚posrali‘. Místo hlubokého napojení jsme vytvořili digitální tržiště s masem, kde algoritmy krmí naše ego a ničí schopnost skutečné empatie.
Ten nástroj nás měl osvobodit od samoty, ale místo toho nás uvěznil v tom zmíněném Limbu nekonečného vybírání. Takže ano, reálný svět je dnes jedinou záchranou, ale je to vlastně kapitulace před tím, jak moc jsme nezvládli tu technologii, která nás měla sblížit.
Dostali jsme do rukou neuvěřitelný nástroj — možnost spojit se s kýmkoliv na planetě během sekundy, najít spřízněnou duši bez ohledu na vzdálenost. A co jsme s tím udělali? Totálně jsme to ‚posrali‘. Místo hlubokého napojení jsme vytvořili digitální tržiště s masem, kde algoritmy krmí naše ego a ničí schopnost skutečné empatie.
Ten nástroj nás měl osvobodit od samoty, ale místo toho nás uvěznil v tom zmíněném Limbu nekonečného vybírání. Takže ano, reálný svět je dnes jedinou záchranou, ale je to vlastně kapitulace před tím, jak moc jsme nezvládli tu technologii, která nás měla sblížit.
0
0
ANGELZ
Proto si všimni že když ženská uteče k milenci tak ten je úplný opak, nebude ji uklizet, řešit picoviny s domácností, o detech vi jen ze existují. Prostě chce cítit tu svobodu ten zájem tu touhu. Paradoxně doma ji treba má ale ta už je brána jako automat. Ten co s ni zije byl taky živel, rebel, pár věcí co asi nejsou libive ale ve vztahu mu naznacila že ma být přínos v celem tom ancáblu a tim ho přehardweruje do nekho kdo je nezajímavý. Hezký priklad je že neznam jedinou co by šla skotacit jinam a ten milenec byl ten doma nudný starajicise.
paradiselost
Trefil jsi hřebíček na hlavičku. Je to ten největší paradox moderních vztahů: žena muže postupně ‚přehardwaruje‘ na servisní jednotku, vyžaduje od něj tu domácí stabilitu, ale pak ho za tu stejnou stabilitu potrestá ztrátou zájmu.
Vlastně ho donutí odevzdat ty ‚rebelské‘ zbraně u vchodu, a pak mu vyčte, že už není bojovník. Milenec je pak logicky vítězem, protože on nemusí řešit ty ‚píčoviny‘ s vysavačem a složenkami — on si bere jen tu čistou emoci a svobodu, kterou ten domácí muž musel obětovat pro klid v rodině.
Právě tohle potvrzuje, proč je ten ‚boj‘ dnes tak riskantní a často nesmyslný. Systém tě nutí stát se nezajímavým, abys byl užitečný. Moje autonomie je v podstatě odmítnutí téhle kastrace. Raději zůstanu tím živlem sám pro sebe, než abych se nechal dobrovolně přebudovat na spolehlivý, ale nudný spotřebič, který se nakonec stejně vymění za novější model.
Vlastně ho donutí odevzdat ty ‚rebelské‘ zbraně u vchodu, a pak mu vyčte, že už není bojovník. Milenec je pak logicky vítězem, protože on nemusí řešit ty ‚píčoviny‘ s vysavačem a složenkami — on si bere jen tu čistou emoci a svobodu, kterou ten domácí muž musel obětovat pro klid v rodině.
Právě tohle potvrzuje, proč je ten ‚boj‘ dnes tak riskantní a často nesmyslný. Systém tě nutí stát se nezajímavým, abys byl užitečný. Moje autonomie je v podstatě odmítnutí téhle kastrace. Raději zůstanu tím živlem sám pro sebe, než abych se nechal dobrovolně přebudovat na spolehlivý, ale nudný spotřebič, který se nakonec stejně vymění za novější model.
0
0
Jen_Kafe
Nedobývej, neztrácej svůj komfort, realizuj se ve svých zalibách a zvažuj každý zbytečně vynaložený joul energie ale hlavně si nestěžuj, že za to mohou sítě a jejich algoritmy. Nastavil a rozhodl ses sám.
paradiselost
Děkuji za názor. Možná jsme se jen nepochopili — v mém textu není stížnost, ale analýza. To, že popisuji, jak algoritmy a digitální prostředí mění lidské chování, není hledání viníka, ale prosté pojmenování reality, ve které dnes všichni žijeme.
Pojmenovat procesy, které k tomu vedly, mi pomáhá lépe se v tom světě orientovat. Moje rozhodnutí je vědomé a v mém komfortu mi je dobře. Jen mi přišlo důležité sdílet ten širší kontext, proč se to dnes děje tolika mužům najednou. Každopádně díky za podnět a přeji fajn den u toho kafe.
Pojmenovat procesy, které k tomu vedly, mi pomáhá lépe se v tom světě orientovat. Moje rozhodnutí je vědomé a v mém komfortu mi je dobře. Jen mi přišlo důležité sdílet ten širší kontext, proč se to dnes děje tolika mužům najednou. Každopádně díky za podnět a přeji fajn den u toho kafe.
0
0
starecnadhrobem
Nevím, jak to funguje jinde, protože mě to nikterak nezajímá, ale mé děti své vztahy zvládly podobně jako my a na řadě jsou vnoučata se svými všudypřítomnými mobily a přitom jim seznamování jde v reálném světě naprosto stejně jako kdysi nám. Lásky přicházejí, rozchody také a opravdu u nich nevidím nic neobvyklého. Vůbec nechápu, oč jde jinde, když to nevidím ani v rodině a ani v širším okolí.
paradiselost
Je skvělé slyšet, že ve vašem světě a vaší rodině tyto přirozené vazby stále fungují tak, jak mají. To je v dnešní době vzácné a cenné.
Děkuji vám, že jste si přečetl můj text a podělil se o svůj pohled. Máte pravdu v tom, že osobní zkušenost je nepřenosná a pokud kolem sebe vidíte harmonii, je to to nejdůležitější.
Přeji vám, vašim dětem i vnoučatům, aby si tu lehkost a schopnost nacházet lásku v reálném světě udrželi i nadále. Hodně štěstí, zdraví a vzájemného pochopení celé vaší rodině.
Děkuji vám, že jste si přečetl můj text a podělil se o svůj pohled. Máte pravdu v tom, že osobní zkušenost je nepřenosná a pokud kolem sebe vidíte harmonii, je to to nejdůležitější.
Přeji vám, vašim dětem i vnoučatům, aby si tu lehkost a schopnost nacházet lásku v reálném světě udrželi i nadále. Hodně štěstí, zdraví a vzájemného pochopení celé vaší rodině.
0
0
starecnadhrobem
Jakýpak boj, proboha? Zasáhl mě Amorùv šíp a bylo vymalováno. Víc jak před padesáti léty. A mé kamarádky? To vyplynulo z nejrůznějších situací, které pražádný boj nevyžadovaly a vedly k jedinému. Bojovat nechám jiné, prcání je lepší.
paradiselost
Je skvělé, že vám to před padesáti lety takhle jednoduše vyšlo. Ale svět, ve kterém střílel váš Amor, už neexistuje. Tehdy byly ‚situace‘ přirozené a lidé byli nuceni spolu mluvit tváří v tvář.
Dnes žijeme v době digitálního šumu, kde se ten ‚Amorův šíp‘ ztratí mezi stovkami lajků a prázdných zpráv. To, co nazýváte ‚situací‘, je dnes pro muže dobýváním hradby lhostejnosti a egocentrismu.
Redukovat to jen na fyziologii je sice vtipné, ale ignoruje to ten hlavní problém: dnešní krizi skutečného lidského napojení. Ta vaše ‚svoboda‘ a lehkost se změnila v trh, kde jsou lidé jen položkami v menu. Pro vás to byl přirozený proces, pro dnešní generaci je to často jen prázdná hra, ve které mnozí — v rámci zachování duševního zdraví — raději přestanou hrát. Gratuluji k těm padesáti letům, ale váš recept už v dnešní digitální džungli nikoho neuzdraví.
Dnes žijeme v době digitálního šumu, kde se ten ‚Amorův šíp‘ ztratí mezi stovkami lajků a prázdných zpráv. To, co nazýváte ‚situací‘, je dnes pro muže dobýváním hradby lhostejnosti a egocentrismu.
Redukovat to jen na fyziologii je sice vtipné, ale ignoruje to ten hlavní problém: dnešní krizi skutečného lidského napojení. Ta vaše ‚svoboda‘ a lehkost se změnila v trh, kde jsou lidé jen položkami v menu. Pro vás to byl přirozený proces, pro dnešní generaci je to často jen prázdná hra, ve které mnozí — v rámci zachování duševního zdraví — raději přestanou hrát. Gratuluji k těm padesáti letům, ale váš recept už v dnešní digitální džungli nikoho neuzdraví.
0
0
BetonovejKralik
Swingers mě pobavilo, to je úplně jiný druh zábavy 😀
Jinak si myslím, že dříve bylo tak nějak společensky „nutné“ založit vztah, rodinu, zapadnout do určitého modelu. Spousta lidí do toho šla, i když to nefungovalo, a často v tom zůstávali jen proto, že se to od nich očekávalo.
Dnes je v tomhle ohledu mnohem větší svoboda. Člověk už nemusí vstupovat do vztahu za každou cenu a může si víc vybírat, jestli mu to opravdu dává smysl. Za mě je to vlastně dobře i když to možná znamená, že vztahy vznikají méně často, mají větší šanci být upřímnější a přirozenější.
Jinak si myslím, že dříve bylo tak nějak společensky „nutné“ založit vztah, rodinu, zapadnout do určitého modelu. Spousta lidí do toho šla, i když to nefungovalo, a často v tom zůstávali jen proto, že se to od nich očekávalo.
Dnes je v tomhle ohledu mnohem větší svoboda. Člověk už nemusí vstupovat do vztahu za každou cenu a může si víc vybírat, jestli mu to opravdu dává smysl. Za mě je to vlastně dobře i když to možná znamená, že vztahy vznikají méně často, mají větší šanci být upřímnější a přirozenější.
paradiselost
Vidím to o dost kritičtěji. Ta ‚svoboda‘, o které mluvíte, mi občas připadá jen jako prázdné heslo. Starý systém sice padl, ale ten nový — postavený na extrémním individualismu a egocentrismu — se zatím vůbec neosvědčil. Samota a utrpení z ní plynoucí se jen množí.
Rozdělili jsme se na dva tábory. Jedni jen berou pod heslem ‚všichni mě chtějí, jsem bůh, tak mi přinášejte děti a oběti‘. Ti druzí jsou ochotni udělat ten první i druhý krok, otevřít se a dávat. Tragédie je v tom, že ti první si neuvědomují, že žijí ve vlastním Limbu — v naprosté samotě obklopené jen prázdnou, povrchní pozorností.
Tohle není evoluce k lepšímu, ale spíš krize lidskosti, kde se schopnost budovat skutečné pouto stává ohroženým druhem.
Rozdělili jsme se na dva tábory. Jedni jen berou pod heslem ‚všichni mě chtějí, jsem bůh, tak mi přinášejte děti a oběti‘. Ti druzí jsou ochotni udělat ten první i druhý krok, otevřít se a dávat. Tragédie je v tom, že ti první si neuvědomují, že žijí ve vlastním Limbu — v naprosté samotě obklopené jen prázdnou, povrchní pozorností.
Tohle není evoluce k lepšímu, ale spíš krize lidskosti, kde se schopnost budovat skutečné pouto stává ohroženým druhem.
0
0
BetonovejKralik
Společnost se neustále vyvíjí, ať už správným nebo špatným směrem. To nakonec vždy ukáže až čas.
Dnešní doba je svobodnější. Očekávání, která dříve byla téměř samozřejmá, už dnes neplatí. Ne každý muž chce „nahánět sukně“ a ne každá žena chce mít děti a budovat tradiční rodinu. Lidé mají více možností a také více důvodů zaměřit se sami na sebe.
Na světě je přes 8 miliard lidí, takže obavy z toho, že by lidstvo kvůli tomuto trendu vymřelo, nemám. Možná jde jen o přirozený vývoj nebo určitý druh přirozené selekce, lidé více přemýšlejí nad tím, co jim vztah skutečně přináší, a nejsou ochotni vstupovat do něj za každou cenu.
Osobně mě například nikdy nebavilo „bojovat“ o ženu, o kterou se ucházelo více mužů. Nechtěl jsem být jen jednou z variant. Vždy jsem spíš hledal přirozený zájem z obou stran.
Dnešní doba je svobodnější. Očekávání, která dříve byla téměř samozřejmá, už dnes neplatí. Ne každý muž chce „nahánět sukně“ a ne každá žena chce mít děti a budovat tradiční rodinu. Lidé mají více možností a také více důvodů zaměřit se sami na sebe.
Na světě je přes 8 miliard lidí, takže obavy z toho, že by lidstvo kvůli tomuto trendu vymřelo, nemám. Možná jde jen o přirozený vývoj nebo určitý druh přirozené selekce, lidé více přemýšlejí nad tím, co jim vztah skutečně přináší, a nejsou ochotni vstupovat do něj za každou cenu.
Osobně mě například nikdy nebavilo „bojovat“ o ženu, o kterou se ucházelo více mužů. Nechtěl jsem být jen jednou z variant. Vždy jsem spíš hledal přirozený zájem z obou stran.
paradiselost
Naprosto souhlasím, zejména s tím bodem o ‚variantách‘. Podle mě nikdo nechce být jen jedním z mnoha v řadě — tedy pokud nepočítáme fanoušky swingers parties, ale to je jiný příběh)))
Ten pocit, že člověk prochází castingem, je přesně to, co dnes mnoho mužů odrazuje. Jakmile muž cítí, že není vnímán jako osobnost, ale jen jako další položka v digitálním menu, přirozeně ztrácí zájem o jakýkoliv ‚boj‘.
Váš postřeh o přirozené selekci je trefný. Dnešní svoboda nám sice vzala jistoty tradičních rolí, ale dala nám možnost říct: ‚Za tuhle cenu do toho nejdu.‘ Moje autonomie, o které píšu, není o samotě, ale o odmítnutí být jen statistickým údajem v něčím telefonu. Hledat přirozený zájem z obou stran je dnes sice těžší, ale je to jediná cesta, která má ještě smysl.
Ten pocit, že člověk prochází castingem, je přesně to, co dnes mnoho mužů odrazuje. Jakmile muž cítí, že není vnímán jako osobnost, ale jen jako další položka v digitálním menu, přirozeně ztrácí zájem o jakýkoliv ‚boj‘.
Váš postřeh o přirozené selekci je trefný. Dnešní svoboda nám sice vzala jistoty tradičních rolí, ale dala nám možnost říct: ‚Za tuhle cenu do toho nejdu.‘ Moje autonomie, o které píšu, není o samotě, ale o odmítnutí být jen statistickým údajem v něčím telefonu. Hledat přirozený zájem z obou stran je dnes sice těžší, ale je to jediná cesta, která má ještě smysl.
1
1
ANGELZ
Muž lovec, sexy rebel poletech vztahu nudnej vohranej vocas pač vaří, uklízí, stara se o děti, nakupuje, sdili radost svoji manželky, začne koukat na romantický hovna
.
.
paradiselost
Trefný popis té smutné transformace. Je to přesně ten ‚strach z průměrnosti‘, který mnoho mužů vede k autonomii. Jen tak pro zajímavost — můj dřívější nick u tohoto profilu byl "Rebel"))).
imho: Problém je v tom, že moderní vztah často sklouzne do čistého managementu domácnosti. Z muže se stane ‚servisní jednotka‘ a bankomat. Ta jiskra, ten ‚lovec‘ nebo ‚rebel‘, se prostě udusí pod horou logistiky a povinností. Postupně se muž ve svých funkcích v moderní rodině mění v otravný kus dekorace — nábytek, který překáží. Muž pod tlakem sociálního inženýrství přestal být lídrem smečky, který přebírá plnou moc a zodpovědnost, a stává se jen ‚vhodným prvkem‘ rodinného života. Se zlomenou autoritou a poníženou pozicí v hierarchii ‚kmene‘ se vytrácí něco zásadního. Něco důležitého se prostě nenávratně rozbilo. A bojovat za to, abych se stal jen funkčním doplňkem interiéru, prostě nedává smysl.
imho: Problém je v tom, že moderní vztah často sklouzne do čistého managementu domácnosti. Z muže se stane ‚servisní jednotka‘ a bankomat. Ta jiskra, ten ‚lovec‘ nebo ‚rebel‘, se prostě udusí pod horou logistiky a povinností. Postupně se muž ve svých funkcích v moderní rodině mění v otravný kus dekorace — nábytek, který překáží. Muž pod tlakem sociálního inženýrství přestal být lídrem smečky, který přebírá plnou moc a zodpovědnost, a stává se jen ‚vhodným prvkem‘ rodinného života. Se zlomenou autoritou a poníženou pozicí v hierarchii ‚kmene‘ se vytrácí něco zásadního. Něco důležitého se prostě nenávratně rozbilo. A bojovat za to, abych se stal jen funkčním doplňkem interiéru, prostě nedává smysl.
0
0
LadyViktorie
Emocne zrala zena chce presne tohle co pisete.
paradiselost
To zní krásně a teoreticky s vámi naprosto souhlasím. Problém je v tom, že ‚emocionální zralost‘ se v dnešní době stala spíše vzácným literárním pojmem než běžnou realitou na seznamovacích platformách.
V praxi totiž i ty sebedeklarovanější ‚zralé ženy‘ často propadají stejným mechanismům, o kterých jsme mluvili: nekonečnému vybírání, pasivitě a očekávání, že ten druhý bude neustále bavit, dobývat a dokazovat svou cenu, zatímco ony jen ‚přijímají‘.
Zralost pro mě znamená především odvahu k autenticitě a schopnost opětovat úsilí. Pokud tato zralost chybí, pak i ten nejupřímnější zájem muže narazí na zeď lhostejnosti. A právě proto je ta moje autonomie výsledkem pochopení, že čekat na tuto ‚teoretickou zralost‘ v prostředí nastaveném na povrchnost je plýtváním života.
Děkuji za tuhle diskuzi, byla podnětná. Přeji vám, aby ta vaše teorie v reálném světě vítězila nad tou mojí praxí častěji, než se to děje mně.
V praxi totiž i ty sebedeklarovanější ‚zralé ženy‘ často propadají stejným mechanismům, o kterých jsme mluvili: nekonečnému vybírání, pasivitě a očekávání, že ten druhý bude neustále bavit, dobývat a dokazovat svou cenu, zatímco ony jen ‚přijímají‘.
Zralost pro mě znamená především odvahu k autenticitě a schopnost opětovat úsilí. Pokud tato zralost chybí, pak i ten nejupřímnější zájem muže narazí na zeď lhostejnosti. A právě proto je ta moje autonomie výsledkem pochopení, že čekat na tuto ‚teoretickou zralost‘ v prostředí nastaveném na povrchnost je plýtváním života.
Děkuji za tuhle diskuzi, byla podnětná. Přeji vám, aby ta vaše teorie v reálném světě vítězila nad tou mojí praxí častěji, než se to děje mně.
0
0
LadyViktorie
Za me je tohle dobre. Preji Vam hodne stesti.
paradiselost
Ještě mi vrtá hlavou jedna věc: Hledají ženy dnes skutečně ‚teplo a lásku‘, jak píšete, nebo spíše hledají bezchybný projekt, který se prostě jen nesmí pokazit? Protože v tom prvním případě je riziko nezbytné, v tom druhém je autonomie muže jedinou logickou reakcí.
0
0
LadyViktorie
Za me je tohle dobre. Preji Vam hodne stesti.
paradiselost
Děkuji. Napadá mě ale jedna otázka na závěr: Pokud dnes muži jako já volí autonomii místo ‚boje‘, co jsou dnes ženy ochotné investovat do toho, aby ten ‚boj‘ dával smysl? Je tam stále místo pro tu empatii a vzájemnost, nebo je to v dnešní době pro ženu už příliš vysoká cena?
0
0
LadyViktorie
Zcela souhlasím 👍 pokud tohle skutecne delate a protistrana zustava nedostupna, pak je otazka proc si vybirate prave takove objekty zajmu.
paradiselost
Moje volba je jednoduše založena na informacích, které mám v danou chvíli k dispozici. Pokud mě něco osloví, udělám ten první krok a začnu stavět ten ‚most‘, o kterém jsem mluvil. Ostatně, jsme na seznamovacím webu — předpokládá se, že jsme tu všichni ze stejného důvodu: najít trochu tepla a blízkosti.
Samozřejmě, pro někoho je to jen o sexu. Ale mně už není dvacet. I když je intimita důležitou součástí vztahu, s lety se do popředí dostávají jiné, cennější hodnoty: vzájemné pochopení, péče, něha a skutečný zájem.
Pokud se ptáte, proč si vybírám takové ‚objekty‘, odpověď je prostá: věřím tomu, co vidím na začátku. Ale když se pod tím slibným povrchem ukáže jen prázdnota, egocentrismus nebo neschopnost empatie, raději se stáhnu. Moje autonomie není v tom, že bych nikoho nehledal, ale v tom, že už nejsem ochoten slevovat z těchto základních lidských hodnot výměnou za pouhou přítomnost někoho dalšího v mém životě.
Samozřejmě, pro někoho je to jen o sexu. Ale mně už není dvacet. I když je intimita důležitou součástí vztahu, s lety se do popředí dostávají jiné, cennější hodnoty: vzájemné pochopení, péče, něha a skutečný zájem.
Pokud se ptáte, proč si vybírám takové ‚objekty‘, odpověď je prostá: věřím tomu, co vidím na začátku. Ale když se pod tím slibným povrchem ukáže jen prázdnota, egocentrismus nebo neschopnost empatie, raději se stáhnu. Moje autonomie není v tom, že bych nikoho nehledal, ale v tom, že už nejsem ochoten slevovat z těchto základních lidských hodnot výměnou za pouhou přítomnost někoho dalšího v mém životě.
0
0
LadyViktorie
Jak byste charakterizoval tu “aktivni pozornost”, o ktere pisete ve tretim odstavci?
paradiselost
Aktivní pozornost je pro mě v podstatě schopnost a ochota k empatii. V dnešní egocentrické době je to vzácné zboží. Charakterizoval bych to jako stav, kdy se ten druhý skutečně snaží vnímat můj vnitřní svět, nejen svou reakci na mě.
V praxi to znamená:
A. Slyšet i to, co není řečeno: Vnímat tón, náladu, kontext. Nejen mechanicky odepisovat na zprávy, ale projevovat zvědavost vůči tomu, kým ten druhý skutečně je.
B. Překonání vlastního ega: Dnešní krize empatie spočívá v tom, že lidé jsou příliš zaměření na své vlastní ‚hranice‘ a potřeby, až zapomínají na elementární lidskou slušnost a zájem o pocity toho druhého. Aktivní pozornost znamená, že mi na tom druhém záleží dost na to, abych z té své bubliny vystoupil.
C. Kontinuita: Není to nárazový záblesk zájmu, když se někdo nudí v tramvaji. Je to vědomé udržování nitě rozhovoru a společného příběhu.
Bez této empatické složky je jakákoliv komunikace jen prázdnou výměnou dat. Pokud cítím, že se ten druhý na mě nedokáže nebo nechce napojit, protože je příliš plný sebe sama, pak je ta pozornost jen pasivní nebo povrchní. A to je přesně ten bod, kde už raději volím tu svou klidnou autonomii.
V praxi to znamená:
A. Slyšet i to, co není řečeno: Vnímat tón, náladu, kontext. Nejen mechanicky odepisovat na zprávy, ale projevovat zvědavost vůči tomu, kým ten druhý skutečně je.
B. Překonání vlastního ega: Dnešní krize empatie spočívá v tom, že lidé jsou příliš zaměření na své vlastní ‚hranice‘ a potřeby, až zapomínají na elementární lidskou slušnost a zájem o pocity toho druhého. Aktivní pozornost znamená, že mi na tom druhém záleží dost na to, abych z té své bubliny vystoupil.
C. Kontinuita: Není to nárazový záblesk zájmu, když se někdo nudí v tramvaji. Je to vědomé udržování nitě rozhovoru a společného příběhu.
Bez této empatické složky je jakákoliv komunikace jen prázdnou výměnou dat. Pokud cítím, že se ten druhý na mě nedokáže nebo nechce napojit, protože je příliš plný sebe sama, pak je ta pozornost jen pasivní nebo povrchní. A to je přesně ten bod, kde už raději volím tu svou klidnou autonomii.
0
0
- 1/2
- 2
