Po 13 letech od registrace tady mohu říct, že rozhodně nedá, pokud tedy hledáte ženu. Ale jednou za ty roky se dokonce povedlo setkat s jednou slečnou na kafi. Myslím, že to bylo někdy před 5-7 lety, už ani nevím. Pak už jsem ji nikdy neviděl.

Ještě abych to rozvedl a opravdu to neberte jako seznamovací inzerát, když je to fórum. Já třeba za optimální považoval 6 až 10 let (tak to bylo zcela běžné v mé rodině, někdy méně, někdy i více, ale vždy byl muž starší, chápu, dnes překonané, ale biologický věk se nedá oklamat a k ženám je hodně krutý). Např. ve 20 až 30 letech je tohle úplně zbytečné řešit. Mně v tomto věku několikaletý vztah nevyšel a jakmile jsem se stal v necelých 29 single, tak už jsem neměl kolem sebe žádný kolektiv jako na sš nebo vš, kde by se občas objevovaly nové tváře. A v práci jsem měl kolem sebe jen chlapy. Přesto tohle období bylo krásné, protože jsem tehdy začal sportovat, běhat, plavat, chodit po horách, prostě vše, co s bývalou partnerkou nebylo možné dělat a poznal taky na nějaký čas pár nových lidí, ale samozřejmě všichni už někoho měli. Jakmile se to u mě přehouplo přes 30, tak všichni okolo se začali ženit a vdávat, počali děti a jejich hlavní témata byla nejčastěji typ plen, hračky, růst zoubků, prdíky atd. Po 35 roku se seznámit vlastně nebylo už kde a jediné, které měly tehdy případně zájem se sejít přes inzerát, tak to byly rozvedené s dětmi většinou nad 40, někdy i 50 let, jednou sand i 66 let což jsem vážně nechtěl, i když ta byla komunikativní a v mnoha věcech jsme smýšleli stejně. Nebo měly jiné ALE, protože to byly anorektičky, na drogách, s depresemi a sebevražednými sklony, s "pár" jako asi o 70kg navíc, ezoteričky, čarodějnice s krystaly atd.. Jednu zkušenost s rozvedenou s děckem jsem učinil a fakt už ne, i když byla fajn a její synek mě měl rád. Je to jak naskakovat do rychlíku a zvládnout několik let výchovy a psychologie dítěte za 1 týden. To nejde. Navic v takovém vztahu vždy bude figurovat její bývalý jako otec dítěte, což bývá při výchově složité. Při představě, že se budeme aspoň 3 roky poznávat, něco budeme chtít spolu zažít, procestovat, vybudovat domov a opravdu zjistit, že si sedneme po všech stránkách, než by postupně přišly děti a náš život by se úplně převrátil, tak mi vychází, že bych neměl hledat starší ženu 36 let. Jenže poznat v reálu takovou bezdětnou a normální ženu je nemožné, takže zbývají jen ty proklaté seznamky. Tam však pro ženy chlap po 40 asi budí dojem, že je blázen, divný a jen se mu vysmějí, že si na stará kolena něco rozmyslel a chce mladou ženu a děti. Pro mladší jste dědek a vrstevnice a starší jsou šíleně vztahovačné až žárlivé a co si jako dovolujete chtít mladší. Jenže jak vysvětlit, že jste prostě neměl štěstí a dosud žádnou ženu, s kterou by za to stálo strávit zbytek života a mít rodinu, prostě nepotkal? Navíc ten čas běží čím dál rychleji, když vidím u kamarádů, že jejich děti jdou do školy, některé už na druhý stupeň a z některých spolužaček ze základky už budou babičky a vy prostě nic. Pak vás považují za divného, protože prý je všude spoustu holek a můžete je přehazovat vidlemi, tak v čem je problém? Někdy nevím, jestli se mám smát nebo už brečet. Nebo se na ty ženy vykašlat, pořídit si kočku, psa a rybičky a věnovat jim svou lásku a péči a smířit se s tím, že prostě dožiji sám…Čekám, že pokud to někdo přečte celé, tak se do mě zase pustí, že tu fňukám. Tak to fakt není myšleno. Nevadí mi samota. Jsem zvyklý. Jen je s přibývajícími roky těžší snášet to osamocení, že není s kým sdílet dobré i špatné a vlastně není ani už motivace na základě zkušeností a perspektiva něco budovat, když není pro koho.

Bohužel jsem už nezažil dobu, kdy to tu nějak fungovalo. Za 9 let jedna hodinová schůzka nad kafem a pak papá a jinak nic. Těch pár konverzací opravdu nemělo smysl. Doba se s rozvojem sociálních sítí úplně změnila. Úpadek je asi u všech seznamek obdobný. Hlavní smysl je, aby lidé platili za falešnou naději, že se snad seznámí. Možná občas někdo to štěstí má, ale dovolím si tvrdit, že většina normálních lidí to tu zruší nebo se stanou pasivními. Dost profilů jsou fake, aby lákaly naivní lidi, další jsou vysloveně podvodníci, další to dělají profesionálně za prachy. Mnoho z reálných lidí nezapadá do škalutky žádoucích a atraktivních, další skupina ztratila úplně soudnost a něco si snad dokazují vystavováním svých intimních fotek a mnohdy to opravdu není nic pěkného a vzrušujícího. Ženu odradí množství vulgárních zpráv a úchylů, chlapa zase totální nezájem a nulové reakce na inzeráty (pokud už náhodou se vyskytne tady nějaký rozumný) a vzkazy. Chatovací místnosti jsou úplným zoufalstvím. Věřím, že není problém tu však najít staršího chlapa na honění, popřípadě snad ještě pár hledající jiný pár k vzájemnému experimentování. Najít tu však kamarádku s benefity či snad partnerku na trvalý vztah, to už se rovná asi zázraku jako vyhrát ve sportce hlavní výhru.

Podle mě, se vztahy nejlépe budují v mládí, kdy lidé nemají ještě moc zkušeností, obav z budoucnosti, jdou do všeho po hlavě a neřeší, co bude zítra, nejsou svázáni povinnostmi k rodině nejsou nikde pevně zakořenění, netikají u žen biologické hodiny, pokud chtějí děti. Jak se říká, svět mladým leží u nohou. Jak nám naskakují roky, jsme opatrnější, víc zapojujeme mozek, než srdce a pohlavní orgány a více vše vážíme. Píšu teď o vážných vztazích. Jinak dokáže i dospělý ztratit hlavu, když má tu příležitost si užít. Mám to tak, že bych klidně šel i do kamarádsko-mileneckého vztahu, ale musela by se mi ta žena líbit, přitahovat mě mentálně i fyzicky, měly by tam být nějaké styčné body, kromě sexu, aby se s ní dalo i povídat a podnikat jiné aktivity a samozřejmě by tam musela být oboustranná důvěra. Ovšem pak je krůček od toho se i zamilovat a překlenout to do vážného vztahu a žít dál spolu časem jako manželé a založit rodinu. Bohužel tohle jsou naprosté fantazie. Před 10ti lety bych neveřil tomu, že se nedá na seznamkách najít partnerka na jakýkoliv vztah a pokud ano, v brzku je tam nějaká překážka. Samozřejmě někdo jiný to štěstí měl a má tedy odlišnou zkušenost a nepochopí to. Ona ta frustrace a zklámání se nakonec nějak promítne do chování, do tváře, do myšlení a vy ženy máte možná na to velmi dobrý senzor se takovým chlapům vyhnout dřív, než jim dáte příležitost se sejít, projevit se a začít spolu nějaký ten den.

To si nemyslím. Vztahy patří i na tuto seznamku, ne jen sex a perverznosti. Když se tu dá nějaké téma, ke kterému by mohli lidé objektivně sdělovat své názory, popřípadě psát své zkušenosti, tak se tu vrhne pár jedinců na toho, kdo založí téma a udělají z něj blbce a považují příspěvek za čistě jeho subjektivní problém. Lidé velice rádi soudí jiné, o kterých vůbec nic neví nebo si pár napsaných vět překroutí podle toho, jak oni vnímají svou pravdu. Jinak souhlasím s tím, co píšete. Sám se tím řídím, přesto občas přichází chvíle, kdy se střídají ve mně negativní myšlenky a taková beznaděj. Hodně věcí je v mozku a zkrátka nejde některé myšlenky vypnout. Občas vyplavou ve chvíli, kdy to nechci, občas dolehne samota a je třeba ji vytěsnit jinými věcmi. Někdo pak sáhne po chlastu, někdo končí romantických slaďáků, někdo se jde vykecat za peníze k psychologovi, který však jeho problém za něj nevyřeší, někdo pracuje do úmoru, někdo jde sportovat. Myslím si, že k životu je potřeba hodně energie. Abychom tu energii dokázali dávat, musíme ji někde přijímat, mít svou duševní pohodu. A někdo tu energii, potřebuje nejdřív čerpat od jiného, aby ji zpětně mohl odevzdávat a pak se z toho stává tak trochu zacyklený koloběh.