Opět přijel ten usměvavý a milý… Chtěla jsem ho jen pozdravit, ale měl dost napilno. Už jsem to málem vzdala, když ke mně zamířil. Pozdravil mě jednoduchým „Ahoj“ a snažil se mi odhrnout pramínek vlasů z čela. Moc se mi to nelíbilo, protože měl na rukou špinavé…
Chlap byl ještě v práci a já tu nachystala všechno... Večeře byla připravená. Kafe taky, jen zapnout konvici. Bylo všude poklizeno a já byla rozhodnutá nic mu nevytýkat a hlavně nevrhnout se na něj hned ve dveřích. Měla jsem na sobě jeho oblíbené šaty a pod nimi jen…
Já nechci žít už bez lásky, ta potichu k nám přichází. Někdy nečekaná, někdy nevítaná. Láska dokáže dávat i brát někdy máš chuť se jenom smát se svým přítelem si hrát a zamilovaná srdce se neptají proč. Láska dokáže být sobecká ta kolem sebe nekouká …
Dálnice má svůj život. Přes den je plná rychlosti a malérů. V noci však zpomalí a její „srdce“ tepe o něco pomaleji. Osvětluje ji jen záře projíždějících aut a nočním tichem se rozléhá hřmot těžkých motorů. I já se teď dostala do proudu jejího života, ale místo toho…
Každé ráno ji budí služební telefon. To aby ho mohla mít blíž. Ona sice ví, že ten jeho leží někde vypnutý v koutě, ale i tak. Prostě ho chce mít u sebe. Každé ráno se koupe jen, aby byla voňavá pro něj. Ví, že to neocení, ale i tak to dělá. Každé ráno přemýšlí co vzít…
Dnešek byl docela náročný. Nic jsem nestíhala a dostala jsem se do časového skluzu. Z toho vyplynulo, že my přibude další práce a už to nebude jen na mě. Doufám, že mě kolega trochu podrží, až dorazím. Měla jsem trému. Z něj i z těch ostatních. Počkal na mě. A byl…
Vešla jsem do krámku jen pro nějakou drobnost. Slušně jsem ve dveřích pozdravila a šla dál. Ale žádný ohlas. Došla jsem až k pultu a trochu si odkašlala. Odněkud zezadu se ozval hlas. V myšlenkách jsem uvažovala jak bude vypadat. Určitě mladší, vysoký, hnědé oči… …
Pokoje v ubytovnách jsou tak pusté, prázdné a tiché. V jednom takovém jsem se právě ocitla. Bylo to z mé vlastní vůle, ale nebyla jsem na to vůbec připravena. Po tolika letech mít pár dní jen pro sebe. Ocitla jsem se mezi cizími lidmi, v cizím prostředí. Tak moc daleko…
Den blbec s velkým B. Pondělí ráno, v hlavě mám permoníky, ale nedá se nic dělat. Do práce musím. Brr, venku to vypadá na pořádnou zimu. Raději se pořádně obléknu. S autem však ujedu jen pár kilometrů a trochu mě vyděsí kouř z motoru. No co, mohla jsem to čekat.…
