Sexualita je pro mě neustálý proud, který mnou prochází každý den a tvoří základní součást mého života. Nedokážu ji ale skutečně prožít s někým, ke komu necítím hlubokou blízkost a důvěru. Potřebuji dlouhodobý vztah, vzájemné poznání a opravdové propojení. Bez toho pro…
Zase sedím na verandě. Proč pořád tady? Je to jako past, nebo útočiště? Cigareta mi hoří mezi prsty, popel padá a já sleduju, jak mizí, všechno mizí, i světlo, i den, i já. Šalvěj, máta, pelyněk – všude, ve vlasech, na stole, v nose, v hlavě, jako by mě chtěly udusit,…
Seděla na staré verandě, v ruce cigaretu, zadumaná, ponořená do tichého večera. Její pohled bloudil po vrcholcích stromů, kde mizely poslední paprsky zapadajícího slunce. V prsou ji tížila touha – po objetí, po chtíči, po sevření, které by konečně utišilo neklid v…
Pod hvězdnou oblohou vládne ticho, které není prázdné, ale naplněné napětím a očekáváním. Sedí vedle sebe, tak blízko, že cítí teplo svých těl, a přesto je mezi nimi ještě prostor pro touhu, která jemně pulzuje ve vzduchu. Ona se k němu mlčky přitulí, její dech se mísí…
Víla se prochází noční krajinou. Úplněk. Všechno je stříbrné, zrnité, rozmazané. Tělo napjaté touhou, v hlavě zmatek. Stíny mezi stromy. Jsou to jen stromy? Nebo něco čeká za nimi? Kdyby se zastavila, možná by slyšela šeptání. Věděla by, že není sama. Ona jde dál…
Dnes se stalo pomalu normou, že mladí muži v bezpečí svých pokojů, za skly monitorů, s chutí urážejí a ponižují ženy. Virtuální svět je chrání, dává jim pocit síly, kterou by v reálném nikdy nenašli. On byl jedním z nich. V noci, když se svět ztišil, jeho prsty tančily…
V šeru města potkával mnoho žen. Každá byla jiná, ale většina měla tvář ukrytou pod vrstvami barev, řasenkou prodloužený pohled, rty jako z reklamy. Všude vůně parfémů, blyštivé šaty, naučené úsměvy. Líbily se mu – na první pohled. Ale nikdy v nich nenašel to, po čem…
Nesčíslněkrát se jeho kroky otiskly do prachu cest i mramoru trůnních sálů. V očích měl lesk vítězství i hořkost zrady, dlaně zocelené prací, krví i pohlazením. Byl to lovec, který v ranní mlze čekal na svůj úlovek, i král, jehož slovo rozhodovalo o osudech celých rodů…
Temnota je těžká, lepí se na kůži jako studený pot. Muž klopýtá spletí kamenných chodeb, srdce mu buší v hrudi jako splašené. Každý jeho krok zní dutě, ozvěna podpatků za ním je klidná, pomalá, jistá. Ještě před hodinou ji měl za slabou, za kořist, kterou stačí…
Od pradávna závoj, který chránil i lákal. V jeskyních bylo štítem i znamením dospělosti. Lovci a sběračky, ženy i muži – dotýkali se, hladili, vnímali vůni kůže a chloupků, syrovou blízkost, která probouzí touhu. Ve stínech ohně začínala magie přitažlivosti. Časy se…
