* „Pane, jste v pořádku?“ Chlap na zemi se zavrtěl a začal se škrábat na nohy. Pavel mu pomohl a odstoupil. Pozoroval chlápka ve středních letech, jak si oprašuje špinavé sako. Měl problém stát a Pavlovi se zdálo, že je opilý. „Potřebujete něco?“ zeptal se Pavel.…

„Můžu přisednout?“ Podíval se na ni a jak si zpětně vybavil, nepřišla mu vyloženě krásná. Vyšší, trochu těžkopádná postava, ani tlustá, ani hubená. Věk tak lehce přes čtyřicet. Obličej s ostrými rysy a výrazné lícní kosti působily sice zajímavě, ale trochu neotesaně,…

„Julie, vážně nejsi panna?“ „Jasně, že ne, Gábi!“ ohradila se blondýnka a zamkla auto, které si potají půjčila. Když vracela klíče do tátovi kožené kapsičky, vypadlo z ní několik léků. Gábina, štíhlá tmavovláska, se uchychtla a její kamarádka rychle schovala plato…

* Péťa se nenechal odbýt. „Každý správný anděl, babi, má přece křídla!“ * Podal jí kartičku a sledoval, jak kontroluje údaje v systému. Nevnímala pohled, kterým si prohlížel její tvář. Výrazná ústa, řezaná brada, linky očí, v kterých se odrážela…

Anna se loudala do petřínského kopce. Na štěstí teď bývaly teplé zimy. Ledovka roztála a na cestě se blyštěly kapky vody. I tak byl pro ni výstup namáhavý. Šla pomalu a opatrně, každých pár metrů zastavila, aby popadla dech. Opřela se o hůl a shlížela na pražské…

Stalo se to kdysi dávno v jedné horské chatě. Byl jsem tenkrát mladý kluk – tak sedmnáct, možná víc. Zelenáč, ucho. A dobře, přiznám to - také panic. Chtěl jsem tenkrát dvojče a starší ročníky ví, že tím nemyslím zbouchnout nějakou buchtu a užívat si dvou dárečků. Na…

* Toto je příběh z dávných časů, kdy se po lesích toulali vlci, hrdinní princové mlátili draky hlava nehlava a země byla protkána magií dodávající světu lesk jak zlatá nit gobelínu. * Uprostřed hlubokých lesů a jezer bylo jedno království. Málokdo znal jeho jméno, ač…

Probudila se na kamenné podlaze a okamžitě sebou trhla. Šátrala rukou kolem sebe a rozhlížela se. Obklopovala ji ledová tma, jen v jednom místě spatřila cosi, co mohl být malý otvor, skrz který prosvítalo téměř neznatelné stříbrné světlo. Napadlo ji, že je to sen. Bylo…

Padla na matraci a orgasmus dozníval jejím tělem. Ležela na boku. Ruka milence se kolem ní ovinula a na zádech ucítila teplo jeho těla. Druhá ruka opustila stehno, přejela po boku, žebrech a spokojeně spočinula na jejím prsu. Žádaná. To bylo to pravé slovo a zároveň…

Uplynulo několik dní. Mariana se neozvala a pokud si Tomáš dělal nějaké naděje, s každým dalším dnem klesaly ke dnu a s nimi i jeho nálada. Alespoň že setkání s Marianou bylo překvapivě příjemné a i když nebyla úplně jeho typ – měl rád ženy s postavou přesýpacích hodin…