Je to ranní ptáče. Spí pár hodin a přes den se nezastaví. Jsou rána, kdy mě až příliš brzy probouzí neodbytný zvuk viberu. Stejně jako dnes. Rozespale mžourám očima než mi vzpomínka na zacinkání telefonu navede ruku. Je klasicky strohý a faktický. “Dobré ráno, 8:30”…

Sychravé. lednové odpoledne. Hlavně zkus chvilku nedýchat a ono se to určitě povede. Zkurvenej háček na korzetu. A navíc tady za chvilu bude. Nervozita se začína stupňovat. Hotovo. Minutka a musím jít. Kotrola je ale nezbytná. Zrcadlo. Ve světle potemnělého pokoje…