Prebudilo má otváranie dverí, koľko som spal ako dlho som bol z toho mimo som netušil. Chcel som sa pohnúť ale bolo to márne, spomenul som si na to čo sa stalo pred tým ako som upadol do spánku. Ešte stále som bol priviazany, bezmocný, nahý u nej v byte. Bol ešte…

Vrátil jsem se domů rozebraný do posledního detailu. Hlava plná otázek, tělo plné nevybité touhy. Sedl jsem si na postel a přečetl si její poslední zprávu. „Sladké sny… A omlouvám se, ale musím na pár dní pryč. Služební cesta. Uvidíme se, až se vrátím.“ Jak typické.…