Dávidove pohyby boli čoraz uvoľnenejšie. Zneistenie sa menilo na zvedavosť, zvedavosť na prirodzený rytmus, ktorý si začal tvoriť sám. Masér ustúpil o krok dozadu a v tichosti ho sledoval. Pozoroval, ako sa Dávidova pokožka leskne pod jemnou vrstvou potu, ako jeho telo…

Ticho v jeho ložnici bylo jiné než to v obýváku. Těžší, naplněné neřeknutým a teď i prožitým. Leželi jsme vedle sebe a dech se nám mísil. Cítila jsem na tváři jeho sperma, které tam zůstalo neutřené. „Eliško,“ zašeptal tiše, jako by se bál probudit nejen Káju, ale i…