Vzdušně a přitom při zemi

#2 Sekundární vztah

Milý amatérský deníčku,

naposledy jsem zaznamenala svůj nový vzdušný objev před měsícem.

A víte co? Nic se nezměnilo. Druhý pilot už klapnul.

Vždycky jsem chtěla mít milenecký poměr jako sekundární vztah. Nemůžu tomu uvěřit, ale ksakru, mám ho!

Takže jdeme si vysvětlit, co pro mě znamená sekundární vztah. Nikdy jsem nechtěla jen proběhnout, roztáhnout nohy a zase odejít.

Hodně věcí jsem si ujasnila v průběhu pěti let, kdy jsem se jako jojo vracela ke svému exmilenci. Čest jeho památce. 🤣

Zjistila jsem například, že chci kontakt aspoň přes zprávy, když se nevidíme. Dále že zážitky vedou buď ke sblížení, nebo k odloučení. Že mi vyhovuje, když je trošku gamer nebo nerd. Prostě u toho Pána prstenů se dobře šuká.

Samozřejmě, když člověk hledá, dává si pozor i na to, aby se na toho člověka mohl koukat. Hlavně když je nahý.

A samozřejmě čas a ochotu si ho na mě vytvořit. Necítit se, že jsem 50. položka na seznamu.

Když tyhle požadavky na svůj druhý vztah vypíšu, nezní to tak náročně, že?

Ne, není. Není jednoduché někoho najít. A teď ani nemyslím ty věci okolo, že musí sedět fyzicky, psychicky i intelektuálně. Přece jenom… člověk si chce povídat.

Ale já to teď mám. A nějak tomu pořád nemůžu uvěřit.

Možná mě pár lidí pochopí. Naučila jsem se nějak, že milenecký poměr musí být tak trochu toxický. Takže když něco funguje bez ghostingu, lhaní a rušení jedné schůzky za druhou, říkám si, kde sakra je problém.

A v tom to je. Žádný problém není. A já si to teprve teď začínám užívat. To, co jsem si vysnila.

Svůj sekundární vztah. 😉