Sex se dá koupit. Chemie ne.

Sex mám rád.

Dokonce si myslím, že je jednou z nejkrásnějších součástí života.

Není na něm nic špatného. Není na něm nic, za co by se měl dospělý člověk stydět. A už vůbec si nemyslím, že by touha po blízkosti, dotecích nebo vášni byla nějakým projevem slabosti.

Právě naopak.

Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, jak důležitou roli sex v lidském životě hraje.

Jenže zároveň zjišťuji ještě jednu věc.

Nikdy jsem nebyl typ muže, který by dokázal oddělit sex od všeho ostatního. Ať jsem se o to snažil sebevíc.

Možná právě proto jsem na Amatérech občas takový exot. Když totiž čtu některé diskuse, mám pocit, že mnoho mužů hledá především službu.

Něco jako když si objednáte masáž.

• Zaplatíte.

• Dostanete výkon.

• Odejdete.

• Obchod skončil.

Jenže já si čím dál víc uvědomuji, že mě vlastně nikdy nezajímal samotný výkon.

Nejvíc mě vždy přitahovalo všechno okolo.

• Úsměv.

• Pohled.

• Humor.

• Inteligence.

• Jiskra.

• Pocit, že si s tím člověkem máte co říct. Že vás zajímá, co si myslí.

  • Že se těšíte nejen na to, co bude v posteli, ale i na to, co bude před ní.

A možná právě proto bývám často zklamaný.

Protože sex se koupit dá.

Ale chemie ne.

Přitažlivost ne.

Sympatie ne.

A už vůbec ne pocit, že vedle vás sedí člověk, který tam skutečně chce být.
Čím déle žiju, tím méně věřím na dokonalá těla. A tím více věřím na energii mezi dvěma lidmi.

Znám ženy, které by podle internetových měřítek možná nevyhrály žádnou soutěž krásy. A přesto dokázaly během několika minut zaplnit celý prostor svou osobností.

A znám i opačné případy. Dokonalé fotografie. Dokonalé křivky. Dokonalá prezentace.

A po pár větách naprosté prázdno.

Bez jiskry.

Bez života.

Bez čehokoliv, co by člověka nutilo chtít zůstat o chvíli déle.

Možná je to věkem. Možná zkušenostmi. Možná tím, že už člověk nepotřebuje dokazovat nic sobě ani okolí.

Ale stále více zjišťuji, že mě vlastně nezajímá sex s kýmkoliv.

Zajímá mě sex s někým.

A to je obrovský rozdíl. Protože v prvním případě hledáte tělo. V tom druhém člověka.

A paradoxně právě proto může být placený sex někdy mnohem smutnější, než si většina lidí myslí.

Ne kvůli sexu samotnému.

Ale kvůli tomu, že si člověk uvědomí, jak moc vlastně toužil po něčem úplně jiném.

• Po blízkosti.
• Po zájmu.
• Po autenticitě.
• Po chvíli, kdy se na něj někdo podívá způsobem, který se nedá nacenit hodinovou sazbou.

Možná proto někteří muži neodcházejí od placeného sexu zklamaní kvůli tomu, co se stalo.

Ale kvůli tomu, co se nestalo.

Nepřišla ta jiskra. Nepřišel ten pocit. Nepřišlo nic, co by připomínalo skutečné spojení dvou lidí.

Jen dobře provedená služba.

A čím jsem starší, tím víc si myslím, že právě tohle je rozdíl, který mnoho lidí přehlíží.

Sex totiž může být nádherný. Může být vášnivý. Může být nezapomenutelný.

Ale většinou ne proto, co se děje mezi dvěma těly.

Nýbrž proto, co se děje mezi dvěma hlavami.

A právě to je jedna z mála věcí, kterou si za peníze koupit nedokážeme.