Nemám ceník jak v autoservisu

Nemám ceník jak v autoservisu

Někdy mám pocit, že část lidí si představuje moje sexuální služby jako návštěvu autoservisu.

Přijedou, otevřou zakázkový list a začnou:

„A kolik stojí orál bez sexu?“

„A když bude jen orál tobě, je jiná cena?“

„A když bude sex, ale nebude orál, odečte se něco?“

„A když bude jen...?“

A já vždycky chvíli přemýšlím, jestli odpovídám na zprávu, nebo sestavuju rozpočet na výměnu brzdových destiček.

Možná bych si měla pořídit ceník velikosti telefonního seznamu.

Orál - položka 17A. Pusa - položka 12B. Pohlazení ptáka - příplatek. Držení za ruku - sezónní akce. Pochvala ega - individuální nacenění. Vyprávění o bývalé manželce - rizikový příplatek. Úsměv - zdarma do vyčerpání zásob. Sarkastický pohled - automaticky v ceně.

A protože jsem člověk zodpovědný, asi bych měla začít vést i evidenci 😁

„Takže pane Novák, dnes eviduji sedm minut povídání, čtrnáct minut mazlení, 3x polibek, dva úsměvy a jedno existenciální zamyšlení nad smyslem života. To máme celkem 1837 korun. Kartou nebo hotově?“

Nejlepší na tom je, že tyhle dotazy často přicházejí od lidí, kteří před chvílí tvrdili, že ženy jsou komplikované.

Přitom já mám systém tak jednoduchý, že by ho pochopila i moje kalkulačka.

Cena je za čas. Za půl hodiny. Za hodinu.

Hotovo.

Žádné body. Žádné tabulky. Žádné příplatky za kreativitu. Žádné sbírání razítek za desátý orgasmus zdarma.

Jenže pak přijdou TY zprávy... ...a v tu chvíli se ve mně probouzí ta sarkastická kunda, kterou se celý život snažím držet pod kontrolou (už si nejsem jistá, jestli se snažím dostatečně) a ta má strašnou chuť odpovědět:

„Nevím, pane. A kolik stojí půlka masáže, když masér použije jen levou ruku?“

Nebo:

„A když si objednáte pizzu bez sýra, odečítají vám přesně cenu sýra, nebo prostě zaplatíte pizzu?“

Ale člověk musí být profesionál. Takže místo toho odpovím:

„Viz inzerát.“

A pak si jdu uvařit kafe.

Protože čím déle tohle dělám, tím víc zjišťuju, že některé otázky nejsou o sexu. Jsou o podivné lidské potřebě rozpočítat úplně všechno na jednotlivé položky, jako by někde existovala tajná excelová tabulka života. A možná existuje. Jen ji zatím nikdo nenašel. A tahle sarkastická kunda už ji hledat fakt nebude.

Ta si radši uvaří kafe, otevře poznámkový blok a zapíše si další dotaz, nad kterým bude večer nevěřícně kroutit hlavou.

Protože některé věci člověk nahlas psát nemůže, jinak by vypadal jako sarkastická kunda. A to bych si nikdy nedovolila. Mám přece nějakou pověst. 😁