básničky

dny23.září 2008 08:55 / veřejné – upravit – smazat

Jsou dny bez konce a konce bez dnů
Jsoudny kdy slunce nechce jít spát

Jsou dny radosti a smutku plné touhy a snů
kdy myšlenky a srdce chtějí si jen hrát

Jsou dny kdy ruce propleteny v jednu nehledají už konce jen tu druhou jednu

Láska19.duben 2007 08:22 / veřejné – upravit – smazat

Láska, co je to láska.
Květina? Cit?
Cit kdy člověk nemůže,
bez druhého žít.
Cit při kterém odpadá jeho maska maska člověka.
Kdy stojí obnažen ve své kráse v čistotě duše, oddán celý lásce.
Kdy růže přinese a dá
tomu koho rád má.
Láska , co je to láska.
Květina cit?
Cit pro který stojí za to žít.

Spěch24.leden 2007 19:15 / veřejné – upravit – smazat

V dnešním spěchu počítačovém věku
člověk zapomíná na krásu.
A já se tomu směju jak lidi vidí jen sami sebe nevidí modrou barvu nebe
Netuší , že směji se jim a vím
Jak v dnešním spěchu počítačovém věku
člověk zapomíná na krásu.

Chodba12.leden 2007 21:29 / veřejné – upravit – smazat

Po chodbě kráčím, sám.
Na svět se mračím, mám?
Mám se snad usmívat,
když život ubíhá,
rychle či pomalu - ale kam?
Kam mizí ten čas,
kdy nám bylo jen pár let,
kdy jsme nevěděli co je svět,
co je klam.
Teď malý chci být zas
a ne sám.

STÍN12.leden 2007 21:23 / veřejné – upravit – smazat

Proč pohledu se tělo skrývá -
prosím.
Co pod třpytem sněhu bývá -
trpím.
Oční zvonkohra tu chybí -
nejsem.
Na šíp lásky jsem teď slabý -
stresem.
Jak rentgen s přivřenými víčky -
zkoumám.
Kde ukryla si plamen svíčky -
doufám.
Že pohledy propletou se tu s ránem a zažehnou jiskru třpytu ten den
Tak proč ve stínu se skrýváš -
nevím -
nevím -
nevím.

Písnička12.leden 2007 21:21 / veřejné – upravit – smazat

Slávu a moc
teď by jsi chtěl mít jen černou noc slunce by nesmělo svítit v rukou hrdelní právo každej by se třás stačí málo k tomu aby se to stalo jen překročit černou hráz

Slávu a sex vydobýt si mocí
však pomsty se střež
ta neprosí
klíčí v srdcích těch kterým se něco stalo nemůžou přejít na druhý břeh jsou jak ztracené stádo

Sláva s mocí
pod bičem sexu láska marně o milost prosí
ta malá smutná kráska propadla už hrdlem vždyť tady velí
v srdci ledovém
jen sláva s mocí.

Samota8.leden 2007 18:48 / veřejné – upravit – smazat pozdní večer ťuká na okno stmívá se po práci je tu teď smutno dívá se ta samota zvoní u dveří
směje se slovům na papír se svěřím plete se když já píšu

Černý den.8.leden 2007 18:34 / veřejné – upravit – smazat

Černý den,
kdy smůla na paty se lepí.
přistižen jen a lidi nejsou slepí.
Radši propadnout se po zem,
proč asi ptáš se.
Vždyť já štěstí ztratil jsem,
zdá se.
Šlo tu okolo nás a já ho nechal jít.
Nechal jsem tu krásku krás,
teď o ni mužu jen snít.
Holt černý den,
kdy smula na paty se lepí,
ale to výmluva je jen.
Vždyť já byl hloupí
Můj černý den...

Neznámá7.leden 2007 09:33 / veřejné – upravit – smazat

Smutek v očích teď se zračí,
to radši nebýt.
Proč teď slza tvář tu smáčí,
kdo ví?
Smutek ten té tváři nesluší,
co smích?
Ten rty se vytváří
a i v očích.
Smutek ten nepatří tu a sem,
pak samota se vkrádá.
Tma překryje i sten,
ale ta růže tu uvadá.
smutek , ten Vám nesluší

Ty8.listopad 2006 17:17 / veřejné – upravit – smazat

Sukně se mihotla v letním žáru oči hledají.
Jde sama, nebo se pohybuje v páru?
ty oči tápají.
Myšlenky hromadí se v hlavě,
jak ji říct,
že poklonu by ji chtěly složit právě
a ruku ve své mít.
Jen tak hrát si se slůvky.
Ať si plynou.
Však hlas jde do stávky,
hloupou trémou.
A tak v němém úžasu,
ty oči dál hledí.
Za sukní, která skrývá tu krásu.
Ach být teď radši slepý.