Cílevědomá dobyvatelka

Když jsem si ji vybral za sekretářku jako pohlednou mladou ženu netušil jsem co jsem si na sebe upletl. Byla inteligentní, dívka z lepši rodiny, vypadala jako cudně zdrženlivá, což se mi do téhle funkce hodilo. Ale zdání klame... Ačkoliv jsem byl téměř o dvacet let starší od prvního dne na mně najela. Zpočátku mi to docela imponovalo. Příjemně jsme se bavili, o všem možném, taky ráda vykládala o městečku ve kterém bydlí a jeho půvabném okolí. „Musíte jet se mnou, tu krajinu musíte vidět, není to daleko...“ Neměl jsem důvod jí odříci, byl jsem tu nový a tu krajinu bych opravdu rád poznal a tak jsme jednou jeli. Ukázala mi dům kde bydlí u rodičů, za zahradou širá liduprázdná krajina, rozplýval jsem se chválou. U plotu se zastavila, otočila se čelem ke mně a vyzývavě se na mně usmívala. Vyšlo to jako samozřejmost, že jsem se k ní přiblížil a políbil na její nastavená ústa. Líbat uměla, trochu se to ve mně rozjíždělo, když ona náhle sjela rukou dolů na mé kalhoty. Než jsem se stačil odtáhnout zručně mi kalhoty rozepnula a vylovila můj přeci jen tuhnoucí penis. Samozřejmě že mi to bylo příjemné, i když neobvyklé hned při prvním setkání o samotě. Teprve když se sehnula a blížila se k němu ústy odtáhl jsem se a dal jí najevo, že o tohle nestojím. K sakru, tak zdrženlivá má nová sekretářka není! Ještě jsem ji letmo políbil na rozloučenou a odjel.

Od příštího dne to v práci bylo všechno jinak. Co chvíli přišla do mé pracovny, stoupla si zezadu za křeslo a začala mě líbat. Přitom svezla ruce ke mně do klína a rovnou po ptáku. Byla tak hbitá a zručná, než jsem se stačil odtáhnout od jejích úst měla ho venku a zřejmě zkušenou rukou hladila po mých vnímavých místech. Tohle jsem nemohl připustit, na pracovišti se sekretářkou! Říkal jsem si holka, ty musíš bejt pěkná mrcha, ty´s jich musela vystřídat, že se tak vyznáš! Od té doby jsem trval na tom, že dveře mé pracovny musely celý den zůstat otevřené.

Ale nezvdala se. Na kapitulaci byla dost rafinovaná. Když měla zakrátko narozeniny rozhodla se slavit doma. Sezvala k sobě své nejbližší kolegy a kolegyně z laboratoře ��" a samozřejmě já jsem nemohl chybět. Když se společnost chystala k odchodu prosila mě abych ještě chvíli zůstal, že se vůbec nedostala k tomu aby mi přehrála na klavír ten nový kousek o němž jsme se tolikrát bavili. A otevřela další láhev vína. Popíjel jsem celou dobu, cesta domů vedla přes pár bohem zapomenutých vesnic, kontroly jsem se nemusel obávat. Víno bylo znamenité, nenechal jsem se pobízet. Sotva zaklaply domovní dveře rozbalila celou zásobu svodů. Podroušený jsem moc nevzdoroval, při líbání jsem ji zajel do výstřihu a objevil, že má docela pěkné kozy. Dosud jsem si jich nevšiml, ve službě byla vždy korektně až puritánsky oblečená takže se ani jejich kontrury nedaly odhadnout. Moje ruka zapůsobila jako povel. Vrhla se mi rovnou na ptáka. Nezdržovala se rozepínáním jenom poklopce, rozepla mi opasek a stáhla mi celé kalhoty dolů a vzala mi ptáka do ruky. Páni, ta je protřelá, jak na to jde zhurta, říkal jsem si, nojo, střídá chlapy zřejmě jednoho za druhým, je halt dobře vycvičená. Tak dál, podle pravidel, chtěl jsem jí rozepnout blůzku. K tomu ani nedošlo, sama se rychle svlékla a nahá se rovnou uvelebila na postel a táhla mě za ruku k sobě. Vysvlékl jsem se taky, ani jsem si její nahé tělo nemohl prohlédnout, hned se ke mně přitulila. Jak jsem ji chtěl hladit po prsou vzala mi ruku a stáhla si jí dolů do klína. Mile chlupatý, příjemně jsem si tam pohrával, jenže ona šla rázně k cíli. Roztáhla nohy doširoka, ruka mi tím pádem sklouzla na kundu. Zase si hraju, prohledávám, poštěváčka má pěkně velkýho... kloužu níž.. a v tom jsem ustrnul. V kundě je jen malý oblý otvůrek... proboha, panenská blána! Vždyť ona všechny rafinovanosti předstírala, hrála si na protřelou ženu a ve skutečnosti ještě nešoustala. Vždyť ona je pana! V tu ránu jsem ochladl, veškeré vzrušení zmizelo a přepadl mě vztek. Když nemůžeš najít sobě rovného vrhneš se na staršího ženatého, jen aby tě zbavil nechtěného panenství! Odtáhl jsem se od ní a řekl jí to: „Děvče, tohle nemůžu... ponech si to jak to máš až najdeš mladšího s kterým se budete milovat.“

Trapas přetrvával ještě několik dní v práci. Mluvila se mnou jen to služebně nejnutnější, párkrát došlo k hysterickým výbuchům. Po krátké době se uklidnila, byla zas na mně milá, ale už ne tak dotěrná. Tušil jsem, že už někoho našla. Po čase mi vykládala, že to táhla s nějakým Holaňďanem, ale to bylo jen tak... teď že má vážného přítele. Nějaký čas se chovala jako normální vyrovnaná žena, byla vlídná a mně nechala na pokoji. Ale ne dlouho. Začala ofenzivu z jiné strany. Tentokrát decentně, jak to cílevědomé ženy umí.

Bylo už od rána vedro když jsem vešel do její kanceláře. Měla lehkou, téměř průsvitnou blůzičku, dost přiléhavou takže se zpod ní rýsovaly kontury velikých prsů. Ta cudná Aneta bez podprsenky! Jak seděla ty oblé koule jejich vrcholů jí visely až skoro do pasu, vypadalo to docela legračně. Pochopil jsem, že na mně chtěla udělat dojem. Po všech těch nedávno uplynulých trapasech jsem se přemohl a pochválil jak ji ta nová blůzka sluší. Trefil jsem se do živého. Zrudla v obličeji a po chvíli se potichu optala: „Řekni, není to trochu moc?“ Raději jsem neodpověděl a šel za svou prací. Ale ona kula dál. Za chvíli přišla za mnou ��" ve stoje už ty velké kužele vypadaly docela pohledně ��" že právě volali, že moje odpolední přednáška odpadá, „co bys řek tomu kdybychom se šli projít, když máš teď čas... a je tak hezky... Přijeď k nám, pamatuješ, tam za plotem jsou pěkné cesty na procházky...“

V šest, jak jsme se domluvili, čekala už na mně před vrátky. Byla převlečená do domácích šatů, ne tak přiléhavých jako ta blůzka ráno, nicméně ty velké zaobliny jejích kuželů se zřetelně rýsovaly. Říkal jsem si holka, máš co ukazovat, všechna čest. Když jsme dorazili na tu opuštěnou polní stezku zastavila se a nechala se ode mně obdivovat., „Ty šaty ti taky pěkně sluší“ říkám jen tak mimochodem. „Ty´s mi ještě dlužen odpověď. Ráno jsem se tě ptala jestli to není trochu moc...když chodím bez prádla.“ „Těžko takhle říc“ povídám, „ráno byl blůzka průhlednější, mohl jsem vidět víc. Takhle musím jen pracovat fantazií a domyslet si jak to tam bez podprsenky vypadá.“ Při jí tehdy inscenované deflorační nahotě jsem neměl čas se na ně podívat, ostatně tak velké mi nepřipadaly. Zřejmě čekala na příležitost. „Fantazírovat nemusíš... můžeš se přece podívat.“ Popadla dolní kraj šatů, vytáhla si ho až ke krku a objevila se v celé nahotě. Ty trochu do stran visící kužele velkých prsů mě úplně fascinovaly, stejně jako hustý kaštanový porost v jejím klíně. Vítězoslavně se usmívala a dlouhou dobu tak nehnutě stála na očích mému obdivu. „Pěkné“ povídám abych přerušil to napjaté mlčení. „Moc pěkné, moc to není jak ses bála, právě tak akorát. Jsi vůbec moc velká fešanda.“

Samozřejmě že se začervenala, kterápak žena by při takové chvále nezrudla. Ale jen chvíli. Hned kula železo dokud je žhavé. Po chvilce napínavé demonstrace si stáhla šaty dolů a povídá „přece jen se ochladilo. Co kdybychom se přesunuli ke mně nahoru...“ Při chůzi jen tak ledabyle, jako na okraj ale s trochu sarkazmu dodala „teď už se mě nemusíš bát.“ Vábilo mě to, tím odvážným odhalením mě nadmíru vzrušila. „Ale co by na to řekl Tvůj přítel, kdyby se dozvěděl že si vodíš cizího chlapa do domu?“ ptám se ještě abych zamaskoval své vzrušení. „Ach ten... ten už dávno není... on jich měl víc... A vůbec, co mluvíš o cizím chlapovi, my jsme přeci dávní přátelé... copak jsi to všechno zapomněl?“

Nahoře už nebyla tak divoká jako při předchozích nezdařených setkáních. Krásně jsme se líbali, obřadně svlékali jeden druhého a chtivě si prohliželi naše nahá těla. Když jsem ji hladil ty kouzelně velké prsy slastně vzdychala. Jen v jednom se nezměnila: okamžitě vzala do ruky můj penis a pohrávala si s ním. Zřejmě chtěla rovnou k věci. Ale já se musel ještě bažit jejími půvaby. I když jsme ulehli hladil a líbal jsem jí po prsech, svážel se hlavou níž a líbal na bříšku i v podbříšku, hladil ty kudrnaté kaštanové chlupy. Až když jsem se jí hlavou cpal do rozkroku zarazila se. Položila si tam ruku a povídá „tady ne... vždyť jsem tam celá mokrá...“ „No a co? povídám „v tom je právě tvůj půvab. Až sem cítím jak ti nádherně voní. Pusť mě tam...“ Trochu zrozpačitěla a nejistě ještě namítla: „Když já to TAKHLE neumím...“ Její doznání mě až dojalo. „Jen se neboj, to všechno ti hned dojde. Uvidíš že se ti to bude taky líbit. Já moc toužím být ústy ve spojení s tvou nejintimnější intimitou. Tak už se nebraň a pusť mě tam.“

Když vzala ruku pryč žasl jsem jak je tam krásná. Orámované hustým ochlupením vynikají růžově něžné nymfy, trojúhelníkovitě se rozbíhají z pyšně trůnícího poštěváčka, těsně zpod jeho bělostné hlavičky. Jen vrcholky se dotýkají pevných velkých pysků, které níž přiléhají na sebe a překrývají vchod do její studánky. Chvíli jsem tam bádal prstem, roztáhl velké pysky až se ta tůňka objevila. Už otevřená, přesto ale úzká, útržky jejího panenství jsou po krajích ještě zřetelné. Přisál jsem se na ní rty a pronikl dovnitř jazykem jak daleko to jen šlo. Skutečně v ní měla dost vláhy, rozkošně vonící s lehce nasládlou příchutí. Začal jsem šílet. Lízal jsem jí tu nahou plošinku, vsával nymfy a vášnivě je olizoval.

Zpočátku se tvářila trpně, jako že mi jen udělala po vůli. Po chvíli začala vzdychat a když jsem vsával a lízal poštěváčka začala sténat. „Ne, nech toho... to je moc silné... nó, jé, ještě... už...“ Hlasitě vykřikla a vypudila mou hlavu. Když se vydýchala otevřela oči a provinile se na mně podívala. „To jsem netušila co všechno je možné... a že ty to tak umíš! Ale stejně bych tě chtěla mít v sobě... moc bych ještě chtěla s tebou... prcat. Nezlobíš se, že to tak otevřeně říkám? Já nevím jak ti to mám jinak říc když se mi tolik chce...“

Copak o to, chtělo se mi taky moc. Jen jsem se k jejímu rozevřenému klínu blížil ujala se vedení. Uchopila penis do ruky, trochu ho hladila a když se jí zdál ve formě přitáhla si ho a obřadně zaváděla do lačně otevřené kundy. Byl to nádherný vkluz, i když jsem musel vydatně přitlačit aby se probral jejím uzounkým vchodem. Úzký nebyl jen vchod, po celé délce jí měla útlou, pevně mi ho objímala při každém pohybu. Sama ležela nezúčastněná, prostě se nechala prcat. Měla ji hodně hlubokou, stálo mě to více pohybů než se mi podařilo dorazit na dno. V ten moment hlasitě vydechla a prvně se pohnula. Ztáhla se trochu zpátky takže jsem musel znovu do hloubky, a zas... Když začala za sténání přirážet stupňovalo se to i u mně. Ale ona mě předběhla. Ještě sten, ještě příraz, v tom hlasitě vykřikla a ustala. Na poslední chvíli jsem ho vytáhl a nastříkal jí to na břicho.

Když se probrala oslovila mě zčásti provinile zčásti s výčitkou. „Když u mně to jde tak rychle. Dlouho jsem se snažila to protahovat... ale když ty´s mě tak vydráždil... Já za to nemůžu, že jsem byla dřív jak ty. Ale proč ses nakonec odtáhl a nezůstal ve mně?“ Nic zlého netuše snažím se ji ukliďňovat. „To ti přeci nemohlo vadit. Dosáhli jsme oba nádherné vyvrcholení.“ „To jo, to máš pravdu. Ale když já bych si tak přála abys to nastříkal do mně...“odpovídá upřímně. „Proč to?“ ptám se už se zrnkem podezření „myslíš si že by ti mohlo být přes orgazmus ještě líp?“ „To asi ne, ale o to nejde... já bych chtěla mít od tebe dítě.“

Ach ty svatá prostoto! Všechny tvé rafinované návnady, blůzka bez podprsenky, šaty zvednuté až ke krku s odhalením nahého těla na polní cestě, zdůrazněná touha po prcání... vždyť ty nejsi tak vilná! Tím vším sleduješ jen jeden cíl. Připoutat mě k sobě natrvalo. Tak jak se ti to zřejmě nepodařilo s přáním o defloraci a ke konci s tvými „přáteli“.

Tentokrát trval karambol dlouho. V práci se mi vyhýbala, co musela vyřídit dělala ledabyle, v laboratořích si na mě v slzách stěžovala jaký jsem surovec... jenže všichni pochopili, že takový radikální zvrat v jejím vztahu ke mně musí mít jiné příčiny. Teprve teď jsem pochopil proč mě jeden hned na začátku varoval, že Aneta je známá hysterka.