Májové poselství

Kapka napsala hezký blog Štafeta. Ten mě inspiroval k uveřejnění těchto veršů. Je to tak trochu reakce na něj.

Zima už svůj boj o přežití vzdala, tím Jaru příležitost dala. A to se jaksepatří tuží. Ve slunci oči se nám úží, nastavujeme mu kůži, která se celou zimu pod šatem ukrývala. Celý svět ožil barvami a písněmi. Za bělostnými kvítky stromů jsou zatím skryty švestky s třešněmi, růžovým květem jabloně se halí a všichni tažní ptáci už dávno vrátili se domů a v jejich hnízdech brzy budou malí. I lidé se víc k sobě tulí, a není to chladem, leč po lásce hladem, kde mladí vzdychají, zralí se jen culí. Že není koho obdařit polibkem? Každého můžeme potěšit úsměvem.