Hodnotit, či nehodnotit

Když tu tak brouzdám a prohlížím galerie amíků, zarazí mě občas komentáře. Je pravda, že ne každý se líbí každému. Tak to prostě je a nedá se s tím nic dělat. Ale držím se zásady, že když nemůžu napsat nic pozitivního, zdržím se raději komentáře.

Je tu spousta lidí, co by si určitě zasloužili ocenění za odvahu. A nemyslím to nijak špatně.

Vždyť téměř každá žena je nespokojená se svým tělem. Ano, některé se snaží s tím něco dělat, jiné se s tím smířily. Ale i tak najdou odvahu zde uveřejnit své fotografie.

A když pak vidím ty komenty. No upřímně, je mi jich líto.

Netvrdím, že bych v posteli zvládl ženu, která má třeba 150 kilo, ale přece ji kvůli tomu nebudu odsuzovat. A psát jí, že by měla vycházet jen v noci, že se tu vůbec ukazuje, že nemá soudnost? to si myslím nemá úroveň.

Co třeba zkusit se zdržet komentáře? Není přece nutné za každou cenu komentovat a urážet.

Stejně tak se to týká holení a neholení.

Každému se líbí něco. I já mám občas chuť na holou a občas na upravenou. I zarostlá někdy přijde k chuti.

Ale psát ženě, která se neholí, že patří do jeskyně? Ubohost. Prostě kolik lidí, tolik chutí.

I já jsem včera přestřelil. Napsal jsem pod jednu galerii koment, že fotky jsou fejk a nepatří jedné osobě. Ona dotyčná mi pak napsala a po supr konverzaci mě přesvědčila, že jsou fotky opravdu její. Tak jsem uveřejnil nový koment s omluvou. I tak se to dá řešit.

Vím, že toto nic nezmění a stále stejní budou urážet a shazovat sebevědomí, budou napadat už jen proto, že se tím baví. A pokud se člověk ozve na svou obranu, budou i vyhrožovat, ale měl jsem chuť to sem napsat, tak je to tady.

S Pozdravem Doktor.