Na židli

“Tohle už ne. To Vám muselo stačit.” zvedla k němu uslzené oči. Těkala pohledem mezi ním a jeho ptákem, který se ještě leskl jejími slinami. Každou chvíli jí ho tam mohl narvat znovu. Nebyla si jistá, jestli by neměla místo zbytečného vyjednávání raději pořádně popadnout dech. Stejně ho moc nezajímá, co mu říká. Existovalo jediné slovo, které by ho zastavilo a ona si umínila, že jí nedonutí k tomu, aby ho použila. Jenže to už cítila jeho prsty ve vlasech a mezi rty se jí zase cpal ten nateklý žalud. Očividně mu to nestačilo.
Vlastně to teď nebylo moc na ní. Jediné, co musela řešit bylo, aby ho podvědomě nekousla a ovládat svůj dávicí reflex. Zbytek si obstaral sám. Ostatně připoutaná na židli jen v prádle, to nebyla situace, kdy by mohla projevit přespříliš vlastní iniciativy. Zase cítila, jak se jí jeho koule otírají o bradu a doufala, že ji pustí dřív, než jí začne doopravdy docházet kyslík.
“No tak prozatím to doopravdy stačí.” odtušil napůl pusy, když jí ho vytáhl z krku a nechal jí zase popadnout dech. Natáhl se pro svoje boxerky a v poklidu si je oblékl zpět.
“Nemyslím, že je potřeba abyste se teď přede mnou oblékal.” ozvala se uštěpačně. Vidina toho, že má aspoň na chvíli pohov jí vlila novou jízlivost do žil.
“Chápejte to jako sebeobranu. Nechci abyste mi po něm v nestřežené chvíli chňapla.” pronesl pobaveně nadneseným tónem. “Kromě toho, uškodila byste tím vlastně i sobě.” zakřenil se na ní. A musela uznat, že má vlastně pravdu.
…
Jak se k ní naklonil zezadu, zatímco ona zůstávala připoutaná k židli, ocitla se jeho hlava těsně vedle ní. Slyšela jeho dech a cítila jeho teplo. Přesto k sobě neprohodili ani slovo. Byl už zase znepokojivě autoritativní. Vůbec se neobtěžoval něžnostmi. Prostě se k ní zezadu naklonil a zajel jí pod kalhotky. To ji vůbec dohřálo. Byla zvyklá před ním být nahá. Neměla by s tím problém, kdyby ji tak přivázal k židli. Jenže on ji schválně nechal prádlo. Podprsenku i kalhotky. Nemělo to žádný smysl. Její prsa měla takovou velikost, že podprsenka stejně nic nezakryla a kalhotky schovávaly kundičku, kterou už vyplenil mockrát před tím. Ale stejně to svůj význam mělo. To prádlo ji podvědomě propůjčovalo pocit intimity, který by jinak už dávno zmizel, kdyby byla nahá. A on ten pocit teď cíleně narušil, když se pod kalhotkami probíral v jejím klíně. Mlčela a držela. Jen občas zkoušela stisknout stehna těsně k sobě, aby ho pozlobila a dala najevo, že není tak docela hračkou bez vůle. Když to udělala naposled, trochu podrážděně zamručel a vytáhl prsty ven. Opřel se o područky židle a čekal, že ona sama stehna opět rozevře.
A pak jí koupila. Pomalu povolila stehna a vydýchávala vzrušení. Čekala, až se zase vrátí pod kalhotky, jenže místo toho jen zvedl ruku a plácl ji do klína až to plesklo. Nebylo to surové, vlastně to ani pořádně nebolelo. Bříšky prstů se mu ale podařilo trefit přesně do míst, kde se pod vlhkou látkou schovával klitoris.
“Auauuu!”
Hlavně ten šok a leknutí vyvolal její spontánní výkřik. Dobře věděla, za co to bylo.
Znovu se ještě víc sklonil. Jednou rukou ji chytil pod krkem a druhou zajel znovu pod látku kalhotek. Teď už si jen nehrál. Zajel do ní dvěma prsty a ona rychle pochopila, kam to směřuje. Nechtěla to. Ne takhle. Klidně si to od něj nechá dneska udělat kolikrát se mu bude chtít, ale ne takhle. Připoutaná na židli, jako hračka, přímo do svých kalhotek. Vzal si její rady k srdci a pokud se opravdu snaží o její výstřik, byl na nejlepší cestě. Těšila se na to, až to dnes spolu vyzkouší. Ale viděla se při tom rozvalená na zádech na posteli, pod sebou připravený ručník a jeho, kterak ji obskakuje jako královnu. Místo toho to bude… Držel ji stále pod krkem a nutil jí mít hlavu mírně zakloněnou. Dařilo se mu to a ona cítila, že i když tomu sama nijak nepomáhá, její tělo právě teď poslouchá víc jeho, než ji.
A pak… po jeho nahých stehnech přejely její nehty. To jak na prázdno svírala ruce spoutané za opěradlem židle. I díky tomu pochopil, že přišel ten správný čas. Ještě několik posledních tahů a přesně v momentě kdy ucítil, jak její tělo začíná tuhnout v křeči z ní prsty doslova vytrhl ven. Sotva to udělal stiskla podvědomě stehna k sobě až to plesklo a hned vzápětí je roztáhla daleko do sebe. Pokojem se rozlehlo hrdelní zasténání a ona cítila, jak…
Oddechovala a celá se třásla. Povolil sevření jejího krku a nechal ji, aby si prohlédla následky. Díky kalhotkám skončila všechna její vláha přímo pod ní na židli. Seděla v loužičce svého vrcholu a nevěděla, jestli se má stydět nebo na něj být naštvaná. Z něho ale sálalo nadšení. Políbil ji na rameno a pak pomalu s polibky stoupal k její šíji a ušnímu lalůčku. Znovu ji nacpal to svojí tlapu do klína, byť kalhotky nechal na pokoji. Zkoušela se bránit. Byla ještě celá rozcitlivělá a jakýkoliv dotek nebo dráždění bylo za hranou rozkoše, mnohem blíže k bolesti. Mnohem víc, než další dráždění, potřebovala klid, maximálně tak něžnou péči.
“Jestli mi nedáte aspoň na chvíli pokoj, tak….” procedila mezi zuby nedokončenou větu.
“Tak co?” a z lehka ji při tom projel prsty po křivce jejího krku až k bradě.
“Jestli tu Vaší ruku hned nevytáhnete, tak Vám ji snad počůrám.” napadlo ji to docela intuitivně. Vůbec o té hrozbě neuvažovala. Prostě ji přišla na jazyk. Ale hned, jak ji pověděla, jí došlo, jak moc potřebuje. A když ucítila, jak znovu projíždí přes látku kalhotek konečky prstů přesně v brázdě její kundičky...