Absťák a (smrt :-)

17.12.2015 05:51 · 909 zhliadnutí myosotis

Nerada chodím k lékařům. Sice si s nima ráda povídám, ale jinak si namlouvám, že je nepotřebuju. Onehdy jsem si však uvědomila, že kdybych šla, mohla jsem si ušetřit tři roky nepříjemných bolestí.
A tak, po dvou letech plánování, a poté, co jsem již potřetí potřebovala berle, jsem se objednala k ortopédovi. Poslal mě na focení kostí a na odběry krve. Nechala jsem úpírce v bílém plášti ze sebe vysát čtyři zkumavky krve a nadšené laboranty tu krev prozkoumat.
Dna ani cukrovka se neprokázaly. Moje praktická lékařka kroutila hlavou, co to toho dr napadlo, a já s ní, a pak jsme si dlouho povídaly o botách. Sestřička zmínila, že mám zvýšený cholesterol a prý docela dost. Já na to, z čeho bych to mohla mít, když skoro vůbec nejím.
Stačí sníst husu a hned to letí nahoru, říká lékařka.
Husu jsem nikdy nejedla, na to dím.
Jenže jsem moc dobře tušila, že na vině je moje závislost na sladkém. Ty zpropadené sušenky, oplatky, biskupský chlebíček … mňam.
Povídaly jsme si s Mudr a upíří sestřičkou, kam chodí nakupovat zdravou a kvalitní obuv. Při mém odchodu sestra zvolá: A co napíšem na ten cholesterol?
Docela jsem se vyděsila a takřka unisono jsme s Mudr řekly: Nic. Byla jsem ráda, že jsme s paní dr zajedno a že ji nemusím přemlouvat. Prý stačí dieta.
Hlavou plnou rozhovorů o botách jsem se nezeptala, jakou. Ale tuším. Omezit sladké. To nebude jen tak. Tři oplatky denně a dobrůtky z lásky od muže, to je zvyk pevný jak železná košile.

Druhý den nakoupím ovoce a láduju ho do sebe. Tělo však po chvíli křičí: Dej sem cukr. Hned!
A já na to, že je to jed.
Tělu se dělá trochu špatně a dostává své. Přestane se klepat, je spokojené.

Večer říkám muži: Už mi ty sladkosti nekupuj. Kup mi radši pomeranč.
Muž mi nosí banány, mandarinky a pomeranče a teší ho, jak se stará o mé zdraví při chroupání oplatek u večerního čaje.
Jenže. Držte dietu, když se každý den peče cukroví. Tak hrozně moc dobré cukroví.
A tak jsem v rámci diety místo jedovatých oplatek zakoupila 80% čokoládu a o víkendu snědla téměř celou krabici s mušlemi (= cukroví).
Mušle jsem upekla znovu a dietu odsunula na dobu – až bude snědené cukroví.

Včera mi muž opět prokázal, jak na mě myslí, a koupil mi polomáčené sušenky.
Ty mě chceš zabít! Říkám mu.
Jo, odpoví s úsměvem. Sušenkama a penisem.