Jeden krok od smrti

Stál jsem v Karlových Varech u Globusu a dával si drobný nákup do auta - bednu piva, dvě flašky rumu a kefír. V tom ke mně přistoupila pohledná blondýnka s batohem na zádech a jestli prý bych ji nevzal do města, že jí ujel autobus a že spěchá. Blížila se od západu bouřka, ale protože stopařky neberu a vůbec ženské nešukám, asertivně jsem ji odmítl. Za chvíli začalo pršet a když jsem odjížděl, viděl jsem ji čekat na zastávce. Proudy vody jí stékaly po vlasech a tak jsem se slitoval a zastavil jí. Hodila batoh na zadní sedadlo a sedla si vedle mne. Když jsme dojeli k hokejové aréně, poprosila mne, že se jí dělá špatně, jestli by si nemohla přesednout na zadní sedadlo. Zastavil jsem za kruháčem u benzínky OMV, ale když si chtěla přesednout, intuice a strach mne donutil sešlápnout plyn a blondýnu jsem nechal na pumpě. Po příjezdu na hotel jsem zvědavě otevřel batoh, abych se přesvědčil, co v něm je. Očekával jsem, že tam bude škrtící struna, rukavice a páska na koberce. Ale byly tam jen nějaké vibrátory, připínáky, lubrikační gely a - tady jsem odhadl správně - gumové rukavice. A taky peněženka, kde bylo pět tisíc korun.

A to se vyplatí.