Přednášková místnost se pomalu vyprazdňuje a já přemýšlím, jak se dostanu domů. Boskovice sice nejsou zase tak daleko od Brna, ale na to, že jsem ušla pěšky nějaký ten kilák v botech na dvanácticentimetrových podpatcích lesem, kde byl Světe div se dokonce i semafor…

Vladimír mi konečně sundá pásku z očí. Konečně se můžu vzrušením nadechnout. Je to obrovská místnost zařízená dobovým nábytkem, se třemi velkými honosnými zrcadly vykládanými po stranách ebenem. Nábytku tu moc není, místnosti vévodí dlouhý stůl pokrytý luxusním…