Koukám na Tvé tělo,
je to tělo bohyně,
v bílé krajce,
vypadáš tak nevinně,
já však vím,
že každou dírku budu ti muset projet povinně,
a věř,
že nejsem svině co ti to odepře,
líbám tě,
opírám si tě o dveře,
dráždím ti kundičku,
pak jeskyňka se ti otevře,
jedině chuť na tvou broskvičku,
to vše,
v přítmí jednoho letního večera,
kdy bobříkem na ústech si mi seděla,
v rozkoši na jazyku ses mi vrtěla,
Ohniváka u toho mi držela,
to už rozpálený byl jsem do běla,
však pustit do sebe jsi mě ještě nechtěla,
že prý,
ještě není ten pravý čas,
v tu chvíli,
podlomil se ti hlas,
mumláš,
že cokoliv budu chtít mi dáš,
že dírky hladové moc máš,
a čas není nepřítel náš,
odpovídám,
vždyť mě znáš...
😁😁😁😁😁😁😁