Ono se říká. . .

Nedávno na mě jeden z Vás v odpověď na mé klasické „nemám zájem“ potom, co byl ten den asi 5., který se mě zeptal, jestli nehledám milence vypálil:
„No jo, to jsou ty ženské, co si neumí udržet chlapa.“
Pobavil mě a zároveň jsem si uvědomila, kolik takových nesmyslů už jsem slyšela.

Niikdy jsem nepochopila, proč by si ženská měla držet chlapa. Copak je to děcko, co jde do školky? Nebo pes, aby byl na vodítku?
Když už je vůbec řeč o nějakém držení, neměli by se držet navzájem?
Takže kde je psáno, že by si žena měla muže držet?
Jo, ono se říká.

Nikdy jsem nepochopila to překvapení, když jsem šla na večeři s kamarádkami a slyšela:
„On ti manžel hlídá děti?“
Jaké on mi hlídá děti?! Od kdy jsou to moje děti? Pokud si dobře vzpomínám, tak jsme při početí byli oba. Takže kde je psáno, že se musí starat jen žena?
Jo, ono se vlastně říká.

Nikdy jsem nepochopila to překvapení.
„On ti manžel umývá nádobí?“
Jak mě umývá nádobí?
On z něj snad nejedl? On zahodil papírový tácek po večeři do koše?
Takže kde je psáno, že nádobí musí umývat jen žena?
Jo ono se vlastně říká.

A nejvíc se mi asi líbí hláška:
„Nechováš se na svůj věk.“

Nevím, jak se chovat na svůj věk.

V tomhle životě je mi tolik poprvé.