Tragické deprese
Říkám si samotně, někde uprostřed pralesa. Co to voní v mém zátylku, sladká vůňě trpké zeleniny. Jemná aloevera. Sahá po mne? Ne! .... Ale jen touha která voňí pod myšlenkami četby, knihy Miramar . .... Žena a Muž milující se pod korunami stromů, kteří absolvovali stáž, v zahraničí. Já né, já jsem doma ve své zemi. A myslím něžně, na něžnou. Četba, pokračuje že cestou ze stáže už se nemilovali muž a žena, ale posádka mezi s sebou. Podtextem byl chybějící cit, ztracen sexuálním milováním , mezi mužem a ženou. Tak mne napadlo .. rozdělí si to lesbický , a také gaysky. Protože v knize stálo, muži si užívali sexuální atmosféru mezi s sebou, a žena potkává u wc , dívku svého věku po pohledech se na sebe vrhli jako supy, a třely, prstily se a vlňily. .... Nebral mi rozum proč,, nakonec stojí poňižující slova muže, ženu uráželi, a ženské doteky k muži, muže zesmněšňovalo. ... pro mne buzerantská akce, pro možný homofobní život. .. kniha byla naučná, teorie debilní, a mé minuty četby byly klidné, protože svět a čas dává ty samé situace i nám. Třepu se , vlňím se.. a proč? Nebo je to příjemné, ale né pořád aspoň mne. Tlačím, třu se, a buším. To není láska, cítím že je to akce kdy se neudělám . Láska chutná, jako něco? Láska je krásná, a přitom je to stimulace myšlenky. Láska nejde cítít, ale tělo na ní reaguje. Láska je na celý život, a přitom jí málokdy mám. Sex, ten je všemožný . Ale láska , a sex je geometrii jedné roviny, které když dovolíš nekončí. Mardie re me, te delte mio di Amore! Vážená paní, vem te si mne, LÁSKO má!
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing.