To úplně nevyšlo...

Dnes ten blog bude takový jiný, než obvykle. Bude vážný, nebudu roztěkaná, nebudu tolik odbíhat ani si z toho dělat legraci. Tento týden se mi stala taková věc, ze které budete mít nejspíš legraci, ale mě vzala a to fakt hodně. Nemůžu ji dostat z hlavy. Už několik dní na to myslím a přemýšlím o tom a mám strach, že se s tím jen tak nevyrovnám. Vy mi řeknete, že to dělá každý, to mi ale nepomáhá…

Byla jsem u rodičů a chtěla se na něco podívat na internetu, zneužila jsem přihlášený otcův účet, jako konec konců mnohokrát předtím, zapnula anonymní okno prohlížeče a šla na nějakou stránku, už ani nevím jakou, která začínala osudným písmenkem. Když jsem jej napsala, vyskočil na mě našeptávač a naváděl mě na jednu pornostránku. Mnohokrát před tím jsem koukala na tátovu historii a nikdy na takových stránkách nebyl. Žila jsem v přesvědčení, že sexuální život našich je dávno minulostí, alespoň mamka někdy něco takového naznačovala. Popravdě jsem před několika lety měla i mírný šok z amatérů, když jsem zjistila, jak pokročilé věkové kategorie se zde pohybují a něco hledají, byť znám spoustu lidí, kteří jsou už dejme tomu po padesátce neaktivní v této oblasti. Nepřešla jsem to a koukla se do historie. Z deváté hodiny předchozího dne tam byla večer ona aktivita. Otevřela jsem asi dvě nebo tři stránky. Vyděsily mě dvě věci – koukal po stejných praktikách jako já a měl tam holky tak v mém věku. Najednou jsem si představila, že se možná jen nekoukal, že se něco dělo možná zrovínka na židli, na které sedím, že používal pak myš, kterou držím… Uvědomila jsem si, jak málo oblečená jsem se někdy pohybovala po domě (viz profilovka)…

Okamžitě jsem se odebrala domů, mamka mi pak vypisovala, co se stalo, asi jsem nezvládla mimiku a tvářila se jako… já nevím jako co. Teď je to vlastně poprvé, co jsem otevřela stránky s takovou tématikou a momentálně jsem rozhodnutá přestat s jejich návštěvou. Nechci, aby mé děti mi jednou v historii našly Amatéry či něco horšího. Už jednou jsem odsud odešla a věřila jsem, že se nevrátím. Tenkrát jsem si řekla, že je špatné sem chodit, že to není normální. Teď si chci dát pauzu. Nemyslím, spíš nevěřím, že na pořád, ale určitě na nějakou dobu. Nedovedu si představit, že bych ho načapala při něčem… bych snad skončila na psychiatrii. Docela se divím, že tady o tom píši… Nicméně mějte se hezky, používejte anonymní prohlížeč a (možná) sbohem… :((