Alena

"Uhhghh, aggghhh, bluééé" Vydával Franta zvuky, protože se po dlouhé době nadral více, než vůbec snesl. "Ueeee, blueee!" Pokračoval a po komplet autobusové zastávce to odnesla výloha jednoho obchodu. Tady to přece zná, uvědomil si, že tu bydlí jeho bývalá žena. Řekl si, že ji navštíví. Nemohl se však trefit na zvonek. "Aleno! Aleno! Otevři!" Začal hulákat, byť Alena bydlela v desátém patře. "Ty kurvo!" Zakřičel. "Drž hubu!" Ozvalo se o pár pater níž. "Aleno, Alenko!" Zakřičel.

"Blueeee, blueee!" Pokračoval Franta. Pak mu ale došlo, že jeho bývalá přece bydlí v jiném paneláku. Zkusil proto hulákat před všema. "Aleno! Alenko!" Zařval. "Co je ty idiote?" Ozval se hlas neznámé ženy. "Chci šukat Alenko!" řekl Franta svoje přání. "No tak dobře, počkej!" Řekla ta neznámá žena.

Když mu otevírala, mohlo jí být tak kolem 50. "Smrdíš jako prase, ale to dáme do pucu!" Řekla mu ta ženština a Frantu nahnala do sprchy. "Já jsem nějaká Alena!" Představila se. "Ale ne moje Alena!" řekl Franta. "To ne, ale jsem dost osamělá!" Řekla mu, když se Franta potácel v cizí sprše.

"Uiiiiik!" Vydal skřek. "No co, teplá neteče, tak drž!" Řekla mu, a držela ho ve vaně. Celé to připomínalo mytí čokla. "Heh, tak ty chceš teplou jo?" Bez varování se k němu otočila zadkem a spustila teplý proud. "Aaghhh, neeee!" Ǔpěl Franta, než proud skončil. "Jaktože se ti to nelíbí? To se líbí přece každému!" Skoro mu vynadala.