Xmas

24.12.2023 21:41 · 501 zhliadnutí FrakturaFemuru

Vánoční shon je za námi, když nepočítáme v blízkých hodinách obíhání příbuzných. Hromada bramborového salátu se hoví v lednici a hádá se tam s řízky, kdo bude fuč první.

Mám lehce nostalgickou náladu. Ne kvůli vánocům samotným, ty ve mně vzrušení nevzbuzovaly už od mých 12.

Ale vzpomínám si na jedny konrétkní. Možná to byli jedny z nejhezčích Vánoc, co jsem zažil. A zároveň asi jedny z nejdivnějších? Možná u mě trochu netradičně tenhle blog bude z velké části to, co by správně měl být. Erotický. Možná?

Vlastně už to začalo kolem 23. Prosince, kdy mi ta malá mrcha napsala, ať se sbalím a dojedu do Prahy. Žádné prosím, žádné jsem sama na Vánoce a ocenila bych společnost. Prostě jednoduché informativní a přimé, přijeď.

Kdyby se někdo divil, proč jí říkám mrcha - Klik

A já samozřejmě jako poslušné štěně jel. Tentokrát na mě čekala, což u ní rozhodně nebylo zvykem. Měla na sobě dlouhý černý kabát na kterém jí splývali dlouhé vlasy, vysoké boty na podpatku a v tu chvíli mi projelo hlavou - Má podvazky? A co pod tím kabátem? Rudé šaty? Zabalila se jako dáreček?

Ty myšlenky se rozpadli v moment, kdy jsem jí foukl do ucha a ona se otočila. Protože v moment, kdy vás probodli její zelené oči, vaše mysl se vyčistila od všech myšlenek. Existovali jste v tu chvíli v smaragdovém ráji v kterém vám bylo horko a zima zároveň. Krásně a mizerně zároveň.

Objala mě a linula se z ní vanilkovo skořicová vůně. Vážně cukroví na zakousnutí. Popadla mě za ruku a vyratili jsme vstříc přeplněné vánoční Praze. Myslel jsem, že se vrhneme pod střechu tramvaje a rozjedeme se k ní. Pod střechou tramvaje jsme skončili, ale rozjeli jsme se poblíž Staroměststkého náměstí.

Vánoční trhy a spousta lidí. Ona si to užívala a já byl frustrovaný. "To přece přežiješ," říkal jsem si v duchu a procházel jsem od stánku k stánku. Koupila si svařené víno a já teplou medovinu. Měl jsem stále větší chuť jí zataháhnout za pásek kabátu. A myslím, že to vycítila. Dopila rychle své svařené víno a začala mě znovu tahat za ruku, tentokrát pryč od lidí.

Dostali jsme se do uličky, dost daleko od toho hluku, ale ne dost daleko na to, abys nás tam někdo nevyšťoural. "Budeš muset být rychlej," na tváři měla drzý úsměv a začala si provokativně vyhrnovat kabát i s šaty. Dávali mi u toho krásný výhled na její nohy - Měla podvazky - a zadek. Rozepl jsem si kalhoty, přistoupil k ní, vytáhl péro už v pozoru a zaklouzl tam jako nic. Pevně jsem jí chytl za půlky, tvrdě a prudce přirážel. Byla hlasitější a hlasitější, musel jí dát ruku před pusu. Skoro v tom nejlepším šel kolem starší pár a začal po nás řvát. Přestali jsme, upravili se v rychlosti a když jsme kolem nich probíhali, řvali jsme, že taky jednou byli mladí.

Doběhli jsme přes Prahu k ní domů, hřáni a hnáni mládím a adrenalinem. V tu chvíli jsme se vykašlali na nějaký velký slíkání, strhli jsme ze sebe kabáty a bundy a šlo se rovnou do ložnice. Neměla rudý šaty, ale černý. To ale nepřekáželo v tom, abych je vyhnrul, přetočil si jí na všechny čtyři, popadl jí za vlasy a tvrdě do ní dorážet, s pérem, který zůstalo snad tvrdý po celou cestu k ní.

  1. Prosince

Začal tak, že jsem se vykopal z postele dřív. Bylo to záměrně, protože chtěla dělat fit verzi bramborového salátu. Takové barbarství na mé hlídce neprojde. Připravil jsem si všechno na normální bramborový salát, dokonce i pro tu majonézu jsem skočil a vrhl jsem se pomalu na řízky. Když jsem slyšel, jak se nám něco budí. "M!" Nereagoval jsem. "Hej! M! Nedělej, že tu nejsi, před chvíli si klepal maso." Ještě s paličkou v ruce se vrátím do ložnice. "Ano madam? Přejete si snad naklepat jiné kýty?" Zasmála se a hodila po mně polštářem. Pak si mě prstem zavolala do postele. Když už jsem byl skoro v ní, tak stihla ještě říct: "Ale tu paličku dej pryč, mám ráda, když kůže pleská o kůži." Jako bych to neveděl. Kolikrát si mi to mohla opakovat?

Byl příjemný ranní sex, za který mi možná tak trochu odpustila ten bramborový salát. Nečekali jsme až na večeři. Dali jsme si jídlo, pustili si Smrtonostnou Past (A kdo říká, že to není vánoční film... Běžte si nasrat!), Sám Doma a další. Neměli jsme pro sebe žádný dárky. Byli jsme dárek jeden pro druhého.

Dokonce si koupila rudé bavlněné provazy. Krom svázaných končetin, jsem jí udělal krásnou rudou mašli na prsou. Prál bych si, abych vám mohl ukázat tu fotku, ale takový nejsem. Ale tentokrát to poslušný štěně byla ona. Doslova. Kdyby se její ocásek mohl vrtět, věřím tomu, že by to tak bylo. Následovali orgie, hnané neskutečným chtíčem. Nevím, čeho tenkrát bylo víc. Jestli slz ze slasti, bolesti, nebo obojího zároveň.

Byli to asi moje nejpromrdanější Vánoce. A každý by takové měl mít.

Krásné a veselé, M.