•Vánoce na míru•

Ach ty Vánoce… Dnes se celý den nemůžu skoro pohnout, čtyřicítky teploty a plíce mě táhnou tak, že bych si byla schopna naordinovat zlatou jen proto, abych už nemusela cítit tu bolest při každém nádechu… Hořkosladce se usmívám a říkám si: „To je to tvoje jaké si to uděláš…“ .

Já jsem Vánoce nesnášela už jako dítě, měla jsem je spojené s neskutečnou buzerací, drezurou a dárky, které byly k ničemu. Oblíbila jsem si je až když jsem se odstěhovala od našich a začala si žít po svém a dělat vše sobě na míru. Vždy se v životě řídím tím, že je vše o mně a jaké si to udělám, takové to prostě mám. Jasně, je plno sraček, které v životě ovlivnit nemůžu, ale prostě i o tom to je a zjistila jsem, že mě nejvíc zformovaly právě ty pády, ale to odbočuji. Prostě žiju podle svých pravidel a tak, abych nelitovala, a kdybych nečekaně umřela, tak se nebála posledního soudu.

Mimochodem, ten hit od Ewičky Vánoce na míru mě neskutečně sere a vyvolává ve mně těžkou agresi, kdykoli ten skřehot slyší, mám chuť do něčeho kopnout, jenže při mém štěstí bych si ukopla palec a bylo by to ještě horší. Letos to bylo takové hořkosladké, události, které se staly před Vánocemi asi neponechaly chladným nikoho, nálada ty tam a přišel čas se zamyslet nad tím, jestli má ten dokonale přezdobenej stromek a tuna dárků vůbec smysl… každý rok po Vánocích si říkám- už nikdy nebudu kupovat dárky, nebudu péct cukroví a nebudu absolvovat povinné návštěvy, ale rok se s rokem sejde a já mám asi něco s pamětí a jedu to nanovo.

Moje babička vždy říkala, že není nic horšího než nevyšukaná ženská a já to na sobě začínám pozorovat, protože jsem pěkně protivná. Jen nevím jestli je to vážně tím (ne)šukáním nebo mám prostě nárok. Ještě na Štědrý den jsem byla teda milá, ale druhý den jsem už řádila od rána. Probudila jsem se s mírnou kocovinkou a rychle k našim.

A tam už to bylo poznat od první chvíle. Je to totiž návštěva, kde se sejdeme s mým dokonalým bratrem a jeho ještě dokonalejší děvou. Ještě dva dny před Vánocemi mi volala má drahá matka, že se brácha plácl přes kapsu a koupil nám luxusní dárky, tak ať mi případně není trapně. Takže já kráva jsem ještě využila reklamy "Do půlnoci objednáš, ráno v alzaboxu máš“ a vyhodila skoro 3 litry. Můj dokonalej bratr se ale k našim přišel i s jeho křehotinkou nažrat už na Štědrý večer a dárky si rozbalili už ten den a druhý den jeho pičince (Nechává si říkat zdrobnělinou a je to extra trapný, tak dostala pracovní název) bylo líto, že nemá moc dárečků, takže ji pak moje drahá máti šeptala do jejího ouška svým medovým hlasem, že ji nepřišlo všechno a dostane to hned po Vánocích… dodatečně! no ty vole, kdo polituje mě, že jsem si od nich rozbalila dárek úplně k hovnu za 3 kila!! Vysvětlete mi proč lidi dávaj dárky úplně na piču? Tak to tam radši nedám nic, ne? A ještě z toho dělat luxus… Sami se obdarovali dárky za desítky tisíc a povýšeně se chlubili svým dokonalým vztahem, dávám jim rok, maximálně dva, ostatně to je bratrovo maximum… Jo a ani neměl nikdo touhu mi to nějak kompenzovat. Překvapivě. Nemůžu tu ani napsat co to bylo neb mám podezření, že by se mi to vrátilo jako bumerang. Svět je totiž hrozně malej.

Asi nejlepší byl můj otec, hvězdil svým vaječným koňakem (2 láhve rumu a aby se neřeklo, přilil tam jedno salko a deset lžic krystalu) a hrozně se divil, že jsem to málem vyplivla. Když jsme se všichni usadili a šli předávat dárky, tak se najednou sebral a že jde se psem ven, protože ho dárky od ostatních nezajímají a nebude se přece nudit u rozbalování, tak ať mu uděláme kupečku. Otec dává každý rok „nejlepší“ dárky, mé matce dal loni triko s nápisem Mám tělo Boha -Budhy já dostala taky nějaký ten trapnonápis, stejně jako všichni ostatní, ale letos se vyšvihl a dál mi obří sekáček v koženém pouzdře. Prý na to viděl reklamu a neodolal.

Moje drahá matka tam po mě ještě měla touhu vystartovat s tím, že jsem úplně k ničemu, když ji neumím udělat aspoň jednoho vnuka nebo si ho aspoň adoptovat. Ono totiž bratr a ta jeho dokonalá jsou v očekávání. Schladila jsem ji tak, že bych se radši propadla do Austrálie než aby mě to někdo donutil zopakovat. Každopádně je jasné, že mám teď od ní na nějakou dobu klid. Se zkaženou náladou jsem teda jela domů s tím, že je potřeba si opravit náladu. Párty u nás doma? Okej, za 19 minut nám jede tramvaj.

Čtyři láhve Jubilejné Hrušky a dva šampusy nám všem vymyly mozek. Chlapi hovno vydrží a o dvě hodiny později spali v sedě každý naproti sobě hezky v sedě na gauči a já si mohla aspoň skvěle pokecat s kámoškou. Proč byl můj adventní věnec vyhozenej z balkonu a proč jsem si koupila lístek na festival (jedniná) netuším, ale tyhle domácí ryhloakce miluju. Když jsem na druhý den vstávala o půl dvanácté, bylo mi jasné, že návštěvu u milované tety na dvanáct asi nedám. Dám to vůbec? Musím. Dojela jsem ve tři, ale všechno dobrý neb se pražáci sekli na dálnici a přijeli ještě o hodinu později.

Kocoviny se jde zbavit jen dvěma způsoby – přetrpět ji nebo ji přepít. Já trpím nerada a tak jsem se nedopatřením stala hvězdou večera. Huba mi mlela tak, že až si za pár dní budu dávat předsevzetí, tak si říkám, jestli si nepřidat na seznam nějaký kurz soudnosti. Konverzace se jako vždy stočila k sexu a já hvězdila všemi největšími bizáry, které jsem zde za tento rok nasbírala. Sestřenice vyhrkla, že je nejhorší takového úchyla vyfasovat a při sexu slyšet třeba větu „Nachčij mi do huby.“ Přičemž jsem ve své rozjetosti prohlásila, že je to úplně normální. Najednou tam bylo hrobové ticho. Rozumějte, ona teta se strejdou jsou stará škola. Jednou jsem přišla s tím, že ve Výměně manželek (ano nekonečná studnice inspirace) byla nějaká baba, která měla šukací seznam, manžel musel plnit úkoly a když nasbíral určitý počet bodů, tak byl sex, ale fór byl v tom, že se to každý měsíc obnovuje a oni teda šukat nemusej vůbec, protože nemá šanci ty body nasbírat ani kdyby myl okna ob den. No a hádejte, kdo zavedl doma bodový systém. Strejda vždy říká ať už tetu hlavně neinspiruji. Jo a ten seznam jsem tam do placu hodila taky, teta ho přišla hrdě ukázat a zbytek rodiny jen koukal s otevřenou pusou. Ale strejda byl tentokrát spokojenej neb má v lednu narozky a to se může na bodíky vykašlat. Přemýšlela jsem jak mám teď mezi něma zase vypadat normálně a vzpomněla jsem si jak mi kamarád poslal odkaz na dilatátor, díky kterému si můžete sami nachcat do huby. Ono by na něm nebylo nic až tak zvláštního, kdyby neměli dokonalého copywritera, který k tomu přiřadil následující text:

Nezapomenutelná degustace, zlatý déšť od vás pro vás. Nejradši na světě máte sám sebe, a proto sníte o vlastních kapkách zlatého deště ve vašich ústech? Říká se, že v životě můžeme litovat jen toho, co jsme nezkusili, takže si načůrejte do pusy sám, ať vám pak není smutno, že jste to nikdy neudělal! Pomůže vám k tomu tento Hollow Piss to Moth Dilator, který je k tomu přímo určen a je příjemně pružný, takže bez problémů promění vaše sny ve skutečnost. Sledujte, jak se zlatavá moč putuje 75 cm dlouhou průhlednou trubičkou a vám se sbíhají sliny k nezapomenutelné degustaci. Prosmáli jsme se až do nočních hodin a já bych tam seděla asi ještě dnes, kdyby mě doma nečekal pes, kterej potřebuje vyvenčit.

A jaké Vánoce jste měli vy? Máte taky nějaké rodinné perly? Já jsem upřímně ráda, že je to jen jednou do roka a už se těším až se zbavím i té maškary doma, možná to udělám zítra, když mi bude o něco lépe. Tak tedy zase za rok a snad ve stejném složení. I přes to všechno mám v sobě vděčnost za to, že ty blízké mám.

Blog nemá erotickou pointu, jenže jak mám dopsat erotickou pointu, když mě nemá kdo ošukat? Nebo teda ne v těchto pár dnech. Bude stačit teda to, že jsem si to udělala na Štědrý den asi třikrát po sobě a dokonce se u toho natočila? Původně jsem to totiž chtěla i někam poslat, ale po udělání se mě ten nápad zase přešel. Znáte to taky? :D