Dospělý?

Ještě dlouho před koncem vojny přišel na útvar mužíček s bodavýmna očima, náborář z OKD. "Kdo půjde k nám na šachtu, půjde z vojny o pět měsíců dříve. Náš důl je nový, moderní...".

Měl jsem v zádech politruka. "Pakliže vás veliťel práporu uspokojivo nevyrieší, predám vás vojenskému prokurátovi". A tak jsme s kámošem podepsali....

Nad vrátnicí nového moderního dolu se skvěl transparent: 130 LET DOLU...

Takže, vysíleni z fárání jsme končili ve frlochu, bufetu III. cenové skupiny bez obsluhy, přímo proti vrátnici.
Jenom čepované pivo, které jsme prokládali přímo z lahve pálenkou z vedlejšího magazinu. Po šesté vyfárali další a tak jsme se přemístili do vzdálenější hospody, většinou rovnou do Karviné.

Nudná práce, nudnější podnebí v ní, nudní lidé, nudná zábava, Kamaráda si našla panička s dospělými dětmi co už jednoho havíře spotřebovala. To tam býval častý jev, mladé holky chodily se snědými a my ostatní...

Jednou mně pozval kolega, asi padesátník, na své narozeniny. Byl to takový ten poctivý chlap co nejraději pěstuje jablíčka. Já vůbec netušil, proč mně s takovým důrazem osobně zve, Nepřišel jsem, až pak jsem se dozvěděl že má dvě dcery pod dvacet.

Avšak jednou, před koncem pobytu (nenechal jsem se přemluvit k další nudě) jsme s jiným kámošem změnili lokál, že prý se tam hraje. Bylo mu už 30 a sháněl babu.

Byla dospělejší než já, oči nás mezi stoly přitahovaly, dokonce mně vyzvaly k tanci. Byla z toho vášeň, neutuchající a nekonečná noc, krásná Helena v nejlepších letech.... Kamarád se na mně naštval že "jsem mu ji přebral", nepochopil jsem to. Za dva týdny jsem končil na šachtě a stihnul podepsat smlouvu s pražskou pražskou firmou, mající filiálku u nás. Avšak až od začátku měsíce, tedy za tři týdny.

To vůbec nevadilo, na tři neděle jsem odjel za Helenou do jižních Čech, odkud pocházela, v Karviné byla za rodiči. Měla ještě dovolenou a děcka ve škole, dopoledne jsme z postele nevylezli. Zkušená ramlice ale petting neznala, její pipku jsem vlastně nikdy neviděl, nepustila mně k ní. Nevěděla o mojí nové smlouvě a kdo se neptá... A tak jsem se s ní rozloučil na poslední chvíli, nevím nakolik hrála šok, nabízela mi 17-letou dceru, což jsem si nedokázal představit.

A tak znovu, o párset kilometrů dál...