Skutečná?

Skutečná?

Cítit její oheň a nechat se dobrovolně olizovat plameny vášně... Řekneš si, snad zbláznil se sní, nebo... myslí tohle vážně?

Zástupy ji chtějí poznat, zažít hledají tajemství skryté, neumí však bytostí si vážit jizvy v srdcích hluboce vryté.

Myšlenek ten včelí roj prohání se kol, sílí a sílí, vše má zcela jasný zdroj... V představách z ní šílí.

Nepřístupná zvenčí zdá se však oddaná umí být zcela vykvete, otevře se nikdy napůl, vždy celá královna v celé své kráse.

Strhnout šaty, milovat se oživit věčné lásky stroj probdít s ní další noce jak rytíř odložit zbroj.

Pít ten pramen žhavé touhy co z klína jí vyvěrá... To okusí jen jeden pouhý, jedno zda král či posera.

Dopřávám si opět číši plnou nektaru té rozkoše. Vychutnávám, objevuji, pozoruji, opětuji. Báseň svědkyní je němou, tak vyhodit ji do koše?

A pro loutky na provázku zůstává ONA* dál netečná, odpoví jim na otázku zda je či není skutečná?

• Za slovo "ONA" může každý dosadit jméno své touhy, je jedno zda je jde o konkrétní bytost nebo například o touhu literární, hudební či výtvarnou. Také by bylo možné nahradit slovo "ONA" slovem "LÁSKA". Nechám již na každém, co se mu tam bude zamlouvat, aniž bych podsouval ten skrytý význam, který tam cítím já sám.