Při procházení profilů a jejich poctivém přečtení (čtu je proto abych náhodou někoho neobtěžoval například pochvalou galerií když je v profilu jasně napsáno, že muži dotyčnému nicku prostě psát nesmějí, dodržuju tyto podle mě na hlavu padlá pravidla - i když…

Přiznám se, že vůbec nevím co se tady v poslední době propírá za téma protože jsem se čtení blogů moc nevěnoval a navíc si myslím, že i kdybych to věděl, stejně by to neovlivnilo to co budu psát protože se tím prostě nechat ovlivnit nechci. Tak to jen na úvod…

“Ty vole, ve mě se toho zase motá, že ani nevím kde začít” - prohnalo se mi zrovna hlavou. Nikdy by mě nenapadlo, že sklouznu do kategorie blogerů co se snaží napsat něco tak skutečné jako vlastní pocity a vida už to na mě leze. Není to čistě touha po tom…

Dal bych si “svařák” - tohle počasí k tomu úplně svádí. No fakt to vidím v živejch barvách - horké červené a k tomu rudé rty slečny co mi za úplatu ten spásný mok do kelímku nalije - přivoním, napiji se - hmmm - to je slast. Díky chladnému vzduchu se nad…

Můza se ozvala - no fakt - ale nic duchovního - normálně mi zavolala a nutno dodat, že mi tím udělala velikou radost. Horší už to bude s tím jak to bude působit na Vás, protože to (bohužel) znamená, že mi dodala chuť něco si tady zase nacvakat a mě, jakožto…

Jsem si řekl, že si bez dlouhého vysvětlovaní proč a z jakého důvodu, napíšu další blog. Ony ty pohnutky stejně asi nikoho nezajímají a nakonec samy od sebe vyplynou z textu. Navic si myslím, že hloubka myšlenky stejně není až tak podstatná, nepíšu totiž proto abych…

… bla bla bla, úvod máme za sebou. Přesto, že mi “nicka” dneska udělala upřímnou radost tím, že mě vykreslila v tom pravém světle (on jí za odměnu určitě někdo pokreslí zadnici lískovým prutem) tak je ten dnešní čtvrtek nějakej divnej den. I když teď mě…

Tak a je to tady zase - takové nejasné nutkání splácat ty neucelené blbosti co se mi honí hlavou dohromady a potrestat Vás dalším “k smrti o ničem” blogem. I když možná se mi do toho nakonec nějaká myšlenka vloudí a nebude to tak zoufalý jak to v tuhle chvíli…

Přišel čas, vážně už přišel čas na to udělat zásadní zlom v tom co se tady (amateri.cz) děje a napsat další zbytečnej blog, kterej se to v žádném případě nebude snažit změnit protože jeho Tvůrci je to upřímně jedno. Mě to baví tak jak to je a dnešek mě utvrdil…

Já bych tak hrozně chtěl rozpoutat nějak vášnivou diskuzi pod blogem ale vůbec nevím čím. V hlavě se mi toho sice honí hrozně ale netuším jestli něco z toho stojí za naťukání do klávesnice a zveřejnění na tak zásadním místě, jakým pro Vás, mě a bůh ví koho…