Pravda nebo úkol?

Jedna z nejnudnějších věcí, jakou v životě pravidelně absolvuji, je cestování. Od určité doby netvrdím, že mým koníčkem je cestování, nicméně poznávání, protože hodiny v dopravních prostředcích mě nijak nenaplňují, nicméně ráda poznávám cílové destinace. Nejsem obdařena darem okamžitého usnutí, jen co si sednu a tak mám za sebou stovky prozíraných hodin z okýnek nebo na sedadlo před sebou. Nejsem žádná čtenářka, ale na delší cesty si kupuji časopisy, případně si hraji s mobilem.
To tak jednoho dne jedu z Moravy do Prahy a mám před sebou ještě 2 hodiny. V kupé jsou kromě mě ještě dva kluci a jedna holka. Mlčí, žádný zajímavý rozhovor, který bych mohla poslouchat, neprobíhá. Vytáhnu mobil, ve vlaku je naštěstí bezplatné připojení k internetu a protože kamarádi sedí v práci a nemají čas se se mnou nějak zdlouhavě vypisovat, mířím na Omegle, platformu, kde se dá chatovat s náhodnými lidmi. Minu několik děcek a nadržených týpků a rozepíšu se s nějakým Markem. Je vtipný, milý, má zvládnutou gramatiku. Je ve stanovém městečku na festivalu a protože je dopoledne, koncerty ještě nejsou a tak se taky nudí. Po několika desítkách minut se přesuneme na videochat. Marek je ve stanu, vedle něj spí jeho přítelkyně Terka. Mám ho ve sluchátkách, zatímco já mu odepisuji, nechci rušit spolucestující, navíc téma se lehce zvrhlo. Terka se probudí a pozdravíme se. Vypadá jako fajn holčina. Zjistíme, že jsme všichni tři docela hraví a pro každou špatnost a domluvíme se na hře „Pravda nebo úkol?“.

Jako první jsou oni a vyberou si úkol. Nejsem příliš kreativní v této hře, vymyslet něco, aby to bylo zábavné, odvážné, lehce perverzní, ale ne nevhodné či nedůstojné, je docela oříšek. Zneužiji, že Marek má jen boxerky a pošlu ho do vedlejšího stanu, aby se zeptal, jestli nemají oheň. Terka to nenápadně natáčí. Týpek oheň nemá a Marek se vrátí. Já si raději vyberu pravdu a vyjmenuji křestní jména všech kluků, se kterými jsem spala. Oni mi prozradí, jak probíhal jejich první sex, a to dost podrobně. Ujela jsem několik kilometrů, zatímco jsme se všichni tři docela nažhavili a v úkolech přitvrdili. Marek zůstal v boxerkách, Tereza si oblékla tričko, předtím měla jen sportovní podprsenku, jinak zůstala v kalhotkách. Já měla volné letní šaty, tenisky a rozpuštěné vlasy, což se asi nezdálo Markovi.
Marek s Terezou si něco šeptali a začali se smát. Tušila jsem, že je zle. „Bětuš, svlékni si kalhotky a použij je jako gumičku do vlasů, udělej si culík,“ rozkázala Terka. Zrudla jsem a lišácky se usmála. Prohlédla jsem si osazenstvo v kupé. Borka se svým klukem dřímali a týpek čučel do mobilu. Ve sluchátkách jsem slyšela smích a povzbuzování. Začala jsem smlouvat: „Já si to půjdu udělat na záchod a pak se sem vrátím.“ „Ne, nebuď sráč, dělej, hezky v kupéčku,“ nenechal mě Marek. Nespící chlápek si všiml, jak se ošívám a že na něj čučím. Trvalo dobrých pět minut, během kterých jsem se připravovala, pomalinku se sesouvala ze sedačky, abych tak úplně neseděla na zadku. Když jsem pochopila, že to vlastně půjde i tak dost těžko, položila jsem na stolík mobil, abych na něm byla vidět, odložila sluchátka, tak jako zvláštním způsobem si poposedla a během toho si hrábla pod šaty a sundala si kalhotky. S pltěmi nad koleny jsem pár desítek vteřin vyčkávala, až na ně týpek přestane tak upřeně zírat. Pak jsem si je svlékla definitivně a začala si dělat culík, jakoby nic. Probudil se i ten páreček, kluk si mě nijak nevšímal, ona se na mě dívala jako na pacienta psychiatrické léčebny. Culík byl hotový. Ve sluchátku, které jsem si vrátila do ucha, byl slyšet smích. „To vám vrátím,“ napsala jsem.

Odvážně si vzali taky úkol. „Terko, půjdeš si do umývárny umýt zuby, budeš mít jen to tričko a kalhotky budeš tahat na jedné noze u kotníku, jako by ti zrovínka spadly a ty sis toho nevšimla. A Marek tě bude točit,“ řekla jsem. Tričko bylo dost dlouhé na to, aby nevzbuzovala nějaké pohoršení. Marek se smál ještě víc, než když jsem úkol plnila já. Terka polkla tak hlasitě, až jsem to slyšela. Už teď jsem se bála, co dostanu jako odvetu. Koukala jsem, ale Terka byla hráč. Jen s malým váháním si svlékla kalhotky, sebrala kartáček na zuby, postavila se a koukla na přítele, že vychází. Usmívala jsem se jako měsíček na hnoji, když jsem viděla, jak si to šněruje kolem dalších stanů k vodě. I Marek měl co dělat, aby to ustál. Pohledy kolemjdoucích byly takové výbuchy smíchu, že i já měla co dělat a opět v kupé vypadala jako cvok. Tričko nebylo až tak dlouhé, jak jsem myslela, dobrá polovina zadečku byla vidět. Tak mohla by mít tanga. Když se otočila, předek byl kryt. Takto přišla až k umyvadlům, kde si umyla zuby a vydala se zpět. Cestou ji zastavila holčina a upozornila ji: „Hele, spadly ti kalhotky.“ Marek přestal natáčet a pádil do stanu, já se už normálně nahlas smála a Terka taky chvátala, protože si nechtěla obléct něco, co tahala desítky metrů po zemi. No prostě trapas.

Jedno kolo jsme projely jen na pravdě a pak jsem se odvážila na úkol. Ten spočíval v tom, že půjdu změnit hlasitost hlášení. Protože jsem maličká, měřím jen 157 cm a na ovládání nad dveřmi nedosáhnu. Je zapotřebí se postavit na protější sedadlo naproti kluka, co tam má partnerku. Samozřejmě oba probuzení. Naštelovala jsem telefon a vstala. Přišla jsem naproti borce, který si mě dost podezíravě prohlížel. Zula jsem si tenisky a začala šplhat na sedadlo naproti něj. Získala jsem si pozornost všech. Jednou rukou jsem se držela poličky na zavazadla, abych se zhoupnula a zatímco jednou nohou jsem stále stála na sedačce na druhé byla uprostřed uličky, až v tento moment jsem dosáhla na ovládání, malinko ho posunula a seskočila na zem. „Mohla jste říct, já bych to udělal,“ podivoval se singl borec. Myslím, že ale nic neviděli, i když jistá si tím nejsem a zadanému klukovi jsem skoro překryla hlavu šaty.
Bylo potřeba vymyslet něco na Marka. Něco pikantního. Poslala jsem ho k festivalovým pisoárům, ať si do nich normálně sedne, jako by vykonával velkou potřebu. To byl dost bizár, všichni do toho močí a on si má sednout holým zadkem. Oba se tam vydali. Najít volný nebyl problém, ale neustále chodili okolo lidé. „No dělej,“ urgovala ho Tereza. Nakonec si boxerky sundal, zakryl si nádobíčko a strčil do toho zadek. Pobavil všechny okolo. Je škoda, že vydržel jen asi čtyři vteřiny, pak utekl do sprch.

Blížila se má cílová stanice. S Terkou jsme si ještě chvilinku psali a vyměnili na sebe kontakt, co kdybych se zase někdy nudila. Vlasy jsem si znovu rozpustila a z vlaku vystoupila jako dáma. Parádně to uteklo.