Čumil Franta: 1986, Televize

"Hmm, kozy dobrý!" Komentoval dění na staré černobílé Tesle (jejíž návod strašil "občasným výskytem nežádaného hoření"). Teď se mu zapalovalo v kalhotech. Vzal svůj penis do ruky.
Dávali zrovna Televizní noviny. Paní moderátorka sice byla obsahově nudná, zato jí byla vidět podprsenka. "Ach jo!" Řekl si, ale doma by tohle mít asi nechtěl. Jenom se tak pobavit a hned pryč.
Z gauče dostříkl skoro až k Tesle.

"Máš tu nějaký balíček!" Řekla mu ráno manželka. Byl od jeho strejdy z USA a docela netypických rozměrů. Otevřel to docela bez zájmu, bylo vidět, že už je otevřený. Ale co to? "Jé, pornáče!"
Vykoukl na něj stoh časopisů Playboy. Byly sice seřazeny, ale každý druhý díl chyběl. Asi se na celním docela zabavili. Frantovi zásilku pozdrželi o tři měsíce, protože nebyl ve straně. Už i to, že prošlo něco z USA skoro nepoškozeno byl zázrak.

Dále našel láhev alkoholu a dopis od notáře, že strejda umřel a toto po něm zbylo. Odkázal mu mimochodem barák a pozemek někde na Floridě. Ale Franta se k tomu stejně nijak nemohl dostat, takže to bylo teď jedno. Do USA by ho stejně nepustili.

Frantu zaujal Playboy prosinec ročník 1982. "Ty píčo, ta je má!" Řekl si a hned běžel pro nůžky, aby si dámu pěkně vystřihl a dal na nástěnku. Listy byly sem tam slepeny čímsi dohromady. Franta si otevřel víno z krabice. Až poté začal studovat láhev. "1726" Přečetl. "Ty vole, to je muzejní kus, to se nechlastá!" Řekla mu Alena, jeho kyprá žena, která se dožadovala trochu pozornosti.
"Nečum už na ty pornáče, zblbneš z toho!" Řekla mu po týdnu.

"Dával jsem vám formulář minule. Ale to nevadí, mám tu ještě jeden!" Onen formulář Frantu pronásledoval už od vysoké školy. Byla to přihláška ke vstupu do strany.
Jednou z toho udělal fešnou vlaštovku. Poté, jak stárnul a moudřel to použil místo toaleťáku. Dveře měl otevřené podle možností, tak to pro něj byla zbytečnost. Pohyboval se poblíž akademické sféry a měl někoho v rodině, kdo zajistil, že neskončí u lopaty, nebo ve skladu. Ono se tak počítalo, že zmoudří a vstoupí.

"Jé ona prý bouchla elektrárna, nebo tak něco!" Řekla Alena, když Franta kvůli postříkaným pornáčům vynechal další díl Televizních novin. Televizní noviny, nebo filmový týdeník mu nedával kvůli tehdejší filmové produkci žádnou šanci na solidní zábavu.

"Elektrárna? A co jako?" Řekl Franta nezaujatě.
"Ukrajina. Jaderná prej. Tutlají to, ale bóža říkala, že něco naměřili."
"Ale to jsou beztak kecy!" Mávnul Franta rukou. "Pojď mrdat, ne?" Uslyšela Alena. A jaj, ta byla tak ráda, že něco takového slyší. Franta jí dost zanedbával, místo toho zanášel jinde.

Franta tím však myslel jen orální sex. Bál se poslední, že by bezdětná Alena otěhotněla i v pokročilém věku. Vyhovovalo mu to tak. S tím, co kde zasel si nedělal moc starostí. Aspoň než se v devadesátkách staly běžně dostupné testy DNA.

Nadržené Aleně to bylo ale jedno. Sála jako tehdejší ETA. Byla za chvíli celá od mrdky. "A co já?" Namítala, když si Franta zapínal kalhoty. "Taky bys mě mohl ojet!" Dožadovala se. Frantovi se zrovna sice nechtělo, ale co by pro svou manželku neudělal. Alena se ohnula přes stůl a Franta jí šukal skrz nasazený kondom. "To je všechno?" Řekla nespokojeně.

"Víš, že ta elektrárna září?" Řekl Franta fascinovaně. Neuspokojenou Alenu to však moc zrovna nezajímalo. Násada od koštěte a kondom byly zrovna po ruce.