Krvavá růže

4. 5. 2023 · 1 417 zhliadnutí Rebecca72

Sedel u jejich nohou a cítil, jak mu buší srdce. Vůbec netušil, jak se sem dostal a co to proboha dělá. Uvědomoval si, ze to co teď vidi, je to nejkrásnější, co poslední dobou viděl. A ze to určitě chtěl udělat. Přeci si nedávno řekl, ze život je jen jeden a další příležitost si nenechá ujít. Konečně přicházel k sobě a o to víc se mu rozbušilo srdce. Pomalu se jeho oči zadívaly nahoru, viděl její úsměv a pohodovou tvar. Bože, ona je tak klidná. To je to, co ted potřeboval. Po všech těch zmatcích a náročné práci. Chtěl cítit ten klid. To je to, co ho zaujalo, když ji viděl vystoupit z auta a upravovat si sukni a pak zastrčit pramen vlasu za ucho. Ne ty červené boty a krasne tvarované nohy. Úplně jiný pocit, který míval. Tohle nebylo o fyzické přitažlivosti, bylo to jiné a on to chtěl zjistit a tak je tu.
Co, ze to před chvíli řekla? Ona pochopila? Co o tomhle nastavení ví? No něco ano, když mu tak odpověděla. Ale stejně , co ted?
“”Vstávej, tohle doresime jinde”- ten jeji hlas zní tak mile. Podala mu růži a zasla do útrob galerie. Co ho ted čeká? Taková příjemná nejistota se mu rozlevala po hrudi. Už se vrací a.. jen si osetrila ranku. Měl velkou potřebuji ji na ten zavazane prstik políbit, uvědomil si, ze by ji chtěl tu bolistku vynahradit. “Mohu vas pozvat na něco dobrého jako bolestné?” Měl radost, ze se mu zas zapnul mozek a mysli, jak muž. Usmala se a nezne podotkla:” Takže už jsme s růži skončili?” A zas už nevěděl kde je. Tedy, co to s nim je? Musí se vzchopit. “Madam, já…..já…já…” proč kokta, proč ji nedokáže odpovědět. “Ano?” Videl v jejich očích záblesk provokace? To je krasne, a ona ví, ze provokuje? “Tak čím vám to tedy vyhradim?” V hlavě mu behala spousta myšlenek a představ. A pak najednou zase nic, to co slyšel ho opět zaskocilo, tohle vážně rekla? Tohle po nem vážně chce? Stal nad ni s dokořán otevřenýma očima a díval se na tu malou troufalou osubku s nevinným úsměvem na tváři a sledujiciho, co s nim ta veta udělá. Je nádherná, on ji vidi, takhle jeste nikoho neviděl, nechápal to. “Madam, jiste, pro Vas to rad udělám” Otevřela mu dveře a on s růži vešel. Když plnil jeji prani třásly se mu trochu ruce, nikdy takový úkol nedostal, ani to nikdy nezkusil. Tohle po něm žádná Paní nechtěla. Nevěděl jestli to jde provést, ale nakonec …růže byla přesně tam, kde ji ona chtěla. Květ pekne nahoře, a stonek podél penisu. Tahle růže má ale hodně trnů, cítil skoro všechny. Upravil se a vyšel ven. “ Je vše v pořádku?” Projevila obavy, jeho odhad byl správný. “Jistě Madam” “ Takže je teď hodina čas, já se tu budu věnovat své práci a pak si můžeme někde promluvit. Sejdeme se tedy před vchodem za hodinu.” Pomalu odcházel a cítil při chůzi každý pohyb, věděl ze ji teď minimálně hodinu nedostane z hlavy a to má za půl hodiny pracovní hovor. Sedl si do auta, otevřel notebook a snažil se připravit na hovor. Normálně by si sedl do kavárny a přípravu by udělal tam, ale chtěl si teď užit samoty a svých pocitu, které jim procházeli. Uz uteklo půl hodiny, zvedl telefon a … bože právě se mu nějaký trn poradně zapíchl. Teď jsme vyrovnáni Paní, už i já krvacim, pomyslel si. “Haló, haló, jste tam? Nějak nás zlobi spojeni. “ Uvědomil si, ze klient už zvedl telefon a teď na nej mluví. To napětí bylo tak vzrušující, musí se soustředit na práci, ale ten trn. V kalhotách měl velké napětí. Ona je tak daleko a přitom ho naprosto ovládla. Nic o ni neví, nezna ji, ani se ho nedotkla a on… bože Paní, mate nade mnou velkou moc.
Hovor skončil a on se konečně mohl podívat kolik je hodin. To co zjistil ho velmi zaskocilo, telefonoval hodinu. Vyskočil z auta a přitom sykl bolesti, ta růže má vážně hodně trnů. Snad ji ještě zastihne, třeba na nej pockala. Běžel, jak jen mu to růže dovolila. Zastavil se až u dveri a viděl v nich svůj odraz, vzal za kliku a… zamčeno. Rozhledl se a nikde ji neviděl, ale zahlédl, jak se něco malého mihota na dveřích. Byla to malá červená mašle a na ni… tri čísla.
Když konečně dojel domu položil na stůl masli a vedle růži. Na jednom z trnů byla ještě krupej krve. Byl to krásný den a jeho závěr byl… kouzelny. Tak moc si odpocinul.
Usinal a přitom se mu zjevil její obličej, který se usmíval. Nezne ho pohladila po tváři a zaseptala: “ promin.” Doufám, ze ji najdu a s tim přáním v srdci klidně usnul.