DomStory III.

Je krásný, letní, horký den. Rozhodl jsem spojit příjemné s užitečným a cestou na zakázku se stavit v lomu ve Výklekách. Nespěchám, nejedu po dálnici, ale vedlejšími silnicemi, kterými jsem se vozil od dětství.
Přejíždím dálniční most před Bravanticemi, a pozoruji tu nekonečnou řeku aut, která dálnicí teče. Na mé silnici jsem nepotkal ani auto.
Ani dole v Bravaniticích na křížení se dvěmi dalšími silnicemi není po žádném autě široko daleku ani vidu.
O to více mne překvapil vůz, který se mi zjevil ve zpětném zrcátku, a ve stoupání za Bravanticemi se kolem mne prohnal šílenou rychlostí. Když jsem vyjel na kopec, zpozoroval jsem to auto už naproti za údolíčkem jak se řítí k pravotočivé zatáčce. Když zatáčku opouštělo, zaregistroval jsem najednou za autem výbuch prachu. Auto prudce zpomalovalo, chvíli se na silnici potácelo a pak zastavilo.
O necelou minutu později se k autu blížím. Stojí na rozšířeném pásu autobusové zastávky. Kolem chodí mladá žena, která vypadá hodně nervózně. Na autě si všímám zadní pneumatiky jejího vozu, která je na hadry. Dochází mi, že ten oblak prachu byl následkem prudkého defektu. A dochází mi, proč je ta žena nerózní. Musel to být děsivý zážitek.
Pomoc v nouzi se neodmítá. Pomoc mladé, sympatické ženě tím tuplem. Zastavuji. Vystupuji z auta a všímám si, že mne žena pozoruje.
„Dobrý den, vidím, že máš problém. Mohu ti být nějak nápomocen?“ Je o hodně mladší, myslím si o ni, že je ale silniční pirát. Blbka, která zbytečně riskuje a tak tak vyvázla z průseru jen s prasklou gumou. Proto to tykání.
„Měla jsem defekt, nevím co s tím.“ Odpověděla bez pozdravu
„Tak můžete si zavolat asistenci, nebo se to pokusím opravit sám.“ navrhnul jsem.
„To byste byl moc hodný. Omlouvám se, že jsem ani nepozdravila. Jsem šíleně nervózní.“ Omlouvala se, že se neomluvila.
„Taky bych byl. Mít defekt v takové rychlosti. Být to na předním kole, tak už pro vás jedou havrani. Kam tak spěcháte?“
„Mám už přes hodinu zpoždění. Musím být doma co nejdříve.“
„Doma kde?“ Zeptal jsem se a přitom jsem otevíral kufr jejího auta. Byl plný nějakých sazenic, květináčků, a dalšího zahradnického zboží.
„Doma v Humpolci.“ Řekla
„Zahradnice z Humpolce.“ Zarýmoval jsem.
„Jak to víte, že jsem zahradnice?“
„Že by podle toho sortimentu v kufru?“ Kdybys byla třeba Kadeřnice z Humpolce, asi bys vezla jiné propriety. Nebo ne? Usmál jsem se na ni a dál vyprazdňoval kufr, abych se dostal k rezervě.
„Byla jsi v klubu?“ Pokračoval jsem v konverzaci.
„V jakém klubu?“ Dělala ze sebe hloupou.
Podíval jsem se na ni pohledem, jako že tohle nemá zapotřebí. „Ve swingers klubu v Bravanticích. Musela jsi někde odtamtud vyjet, protože před tím, za mnou žádné auto nejelo.“
Dlouze se na mne podívala, jakoby zvažovala, jestli se mi může svěřit. Pak se odhodlala. „Ano, jedu odtamtud.“
„Myslel jsem si to.“ Spěcháš za manželem, co?“
„Jak víte, že jsem vdaná?“
Vyprošťuji rezervu a zjišťuji, že je úplně prázdná. Mimoděk odpovídám: „Že by podle prstýnku?“ A zase se usměju.
„Máte pozorovací talent jako nějaký detektiv.“ Řekla uznale.
„Mám. Schválně, vyzkoušej si mne.“ Provokoval jsem.
„Dobře. Tak mi řekněte proč jsem tady a teď.“ Zaprovokovala zase ona.
„Budeš subinka. V SW je totiž jedna z mála mučíren u nás. Na Dominu nevypadáš. Jsi bezdětná. Tvoje kozy jsou ještě takové, telecí. Jezdíš po republice za subením, za různými Pány. Vždy ti vycházelo, že se v pohodě vrátíš, zlikviduješ stopy z akce, než příjde manžel. Dneska jsi se z nějakého důvodu zdržela v mučírně. Možná jste se tak do toho zabrali, že jste si neuhlídali čas. Proto jsi vyrazila domů takovým fofrem. A jedeš vedlejškou proto, že v rádiu už nějakou dobu upozorňují na zácpu na dálnici před Hranicemi. Je tam na štorc pekocený kamion.“
Odmlčel jsem se a hned dodal. „Musím na pumpu co je kousek odtud, dofoukat tu rezervu. Snad nemá defekt i ona. Pojedeš se mnou?“
Dedukcí o tom co jsi dnes dělala jsem na tebe zapůsobil. Zamyšleně si mi odpověděla na otázku. Ano, pojedu.
Zamkli jsme její auto, rezervu jsem hodil na zadní sedačku svého auta, sedli jsme a vyrazili. Pumpa nebyla dál než dva kilometry. Celou tu dobu jsi se ptala na to, jak jsem na to všechno přišel. Nejvíc tě zajímalo jak jsem přišel na to, že máš více milenců.
„Trefil jsem se?“ Zeptal jsem se jí.
„Trefil, ale jak jste na to přišel? Dotírala.
„Nepřišel. Teď jsi mi to řekla. Jen jsem to tak plácnul.“
Chvíli jsi nad tím zapřemýšlela a pak ses začala smát.
„To je dobrý, dostal jste mne.“
„Proč jsi se zdržela? Přece čas, je to první, co si člověk při avantýrách musí hlídat.“ Další má otázka.
„Já to hlídala, ale nebylo mi umožněno odejít.“
„Nerozumím.“
„No prostě byla jsem v takové té středověké kládě. Nemohla jsem se sama vysvobodit.“
„Tvůj Pán tě tam nechal a odejel?“
„Jo, hajzl jeden. Nebýt majitelky, co šla zhasínat světla, bych tam ležela doteď.“ Pronesla jsi naštvaně.
„To vypadá jako pomsta. Co jsi mu provedla?“
„Zjistil, že mám ještě dva další Pány.“ Odpověděla jakoby zkroušeně.
Hvízdnul jsem. „Jsi dobrá. Možná bych taky se chtěl pomstít, být jeho kůži.“ Zamyslel jsem se.
„Jak to provedl?“ Zeptal jsem se, zrovna když jsem nasazoval kompresor na ventilek gumy.
Ty ses rozhodla být otevřená. Možná si usoudila, že si to za tu pomoc zasloužím.
„On mne zavřel do té klády. Ležela jsem na zádech. Krk a obě ruce v té desce. Nic jsem neviděla, měla jsem zakryté oči. Dlouho se věnoval mé kundě. Hračkama, rukama. Pak mne začal mrdat. Najednou mi vjel do zadku a udělal se. Strčil mi ho do pusy, musela jsem ho očistit.
Pak řekl, že udělá to, co jsem si zasloužila. Řekl, že mi projel mobil a má kontakty na další Pány. Že jim pošle oznámení. Nic víc. Pak se sebral a já slyšela jak se obléká a odchází. Tipuju, že jsem tam ležela ještě asi hodinu. Když mne majitelka našla a osvobodila, na nic jsem nečekala, ničím jsem se nezdržovala. Natáhla jsem si v poklusu kalhotky a oblečení, a hned jsem vyrazila.“
„Zajdi do skřínky za šaltpákou a dones mi měřák. Tady jim to nefunguje.“ Rozkázal jsem.
Ty jsi odešla k otevřeným dveřím a předklonila se abys pohodlněji dosáhla do přihrádky. Měla jsi hodně krátkou sukénku. Ta se ji povytáhla až k zadnici a odhalila šňůrkové tanga. Mne však zaujalo něco jiného. Lesklé stopy na stehnech.
Když se vrátila s měřákem, poslal jsem ji na stejné místo pro čistící ubrousky. Od pneumatiky jsem měl ruce jako prase.
Hlavním důvodem však bylo, že jsem se chtěl podívat znova a potvrdit si, že se nepletu.
Když mi po chvilce podávala ubrousky, vytáhl jsem z krabičky celý chomáč a podal jí je.
Nechápavě na mne hleděla. „Máš nohy od mrdky. Měla by sis to utřít.
„Ten hajzl. Říkal mi, že má gumu!“ skoro si zakřičela vztekem.
„Evidentně neměl.“ Konstatoval jsem stroze.
Vzala chomáč ubrousků a začala si otírat stehna. „To asi vyteklo ze zadku.“ Řekla jsi hlasem takovým, že to znělo více jako přání, než konstatování.
„Počkej“ řekl jsem. „Roztáhni nohy a důvěřuj mi.“
Poslechla jsi.
Rukou jsem ji odsunul tanga, a projel ji kundu. Prsty sjem se dostal i hluboko dovnitř. Vytáhl jsem prsty a přičichnul k nim. „Doufám, že bereš prášky.“ Zeptal jsem se.
„Ježiši ne.“
Nabídnul jsem ji prsty z kundy k očichání. Mohla i ochutnat. Hned ji bylo jasné, že se tenhle „Pán“ do ni udělal.
Málem se zhroutila.
Zapálil jsem si cigaretu a navrhl ji.
„Tady je kamionářská pumpa. Zajdi k pokladně, a půjč si klíče od sprchy. Dej se dohromady, udělej si výplach kundy i prdele.
„Jedu na pár dní do přírody. Půjčím ti sprcháč a ručník. Sprcháč je unisex, tak nebudeš smrdět jako chlap.“ Snažil jsem se ji rozveselit.
Odešla si. Koukal jsem na ni a začal mít na ní chuť. Ostatně, za svůj čas, ochotu a pomoc, si nějakou tu odměnu zasloužím. Naoložil jsem pneumatiku a čekal.
Vrátila ses a jako by jsi tušila o čem přemýšlím, zeptala jsi se. „Tolik toho pro mne děláte, máte zdržení na svých plánech. Jak se vám odměním. Řekně te si o co chcete. Dám vám to.“
Pousmál jsem se. „OK. Beru. Dnes mne jen vykouříš. Ale za 14 dní se sejdeme v Bravanticích. Ukážeš mi, jestli jako subinka stojíš za to.
Zalapala po dechu. Přemýšlela a vyhnula se odpovědi.
Sedli jsme do auta a vyrazili k jejímu odstavenému vozu. Namontoval jsem pneumatiku. Ona seděla na sedadle svého vozu a čekala. Nic jsme neříkali.
Spustil jsem její auto ze zvedáku, ještě jednou dotáhnul kola, uklidil vyložené věci do kufru. Mohla odejet.
Přišel jsem k ní. Beze slova si mne přitáhla za pásek k sobě. Začala mi odepínat kalhoty. Pan Hyde brzy pochopil o co tady jde a začal tuhnout štěstím.
Vyprostila ho a dala si ho do pusy. Začala ho sát. Uměla to. Já se trochu přehnul abych dosáhl na její kozy. Začal jsem je mačkat, tahat, stískat. Čím silněji jsem to dělal, tím větší tlak poskytovala panu Hydovi. Sála ho jako vývěva.
Užíval jsem si to až do vyvrcholení. Hezky všchno do pusy. Žádné znečištění tváře. Ohleduplnost na prvním místě.
Dokouřila mne a očistila jazykem.
Začali jsme se loučit. Napsala mi na lístek své skype name. Dala mi pusu, a ještě jednou poděkovala. Prý, at budu chtít cokoliv, neuslyším ne.
Sedla do auta, pridce se rozjela a zmizela v oblaku prachu.
Uvažoval jsem nad jejím slibem celou cestu do Výkleků. Až chladivá voda mne dostala z permanentního vzrušení a pan Hyde dal konečně pokoj.