Krok do neznáma

12. 10. 2023 · 1 035 zhliadnutí Honeybadger

Trochu delší čtení, asi spíš pro dámy, co mají rády sub tématiku. Snad to někoho potěší. ;-)


Takovej ne příliš povedenej den v práci. Hospoda je plná, lítáš od stolu ke stolu, chlapi maj tvým směrem polooplzlý, rádobyvtipný poznámky, ale žádnej nestojí ani za pohled. Jedna světlá výjimka se ale objevila. Okolo sedmý přišel ke stolu do rohu velice pohlednej, tmavovlasej sympaťák. Moc pěkně oblečenej, krátký, celkem normálně střižený vlasy a klasický strniště na bradě. Vysokej a docela udělanej, ale zas ne přehnaně. Aspoň někdo, kdo tě přiměje vyloudit úsměv na tváři.

Kdykoliv mu neseš sodovku, snažíš se uloupit si jeho pozornost, pohled, úsměv, cokoliv, ale on se na tebe prakticky ani nepodívá. Neustále se věnuje svým kamarádům a ty jako bys byla neviditelná. Čím víc tě ignoruje, tím víc tě to žere a víc se snažíš. Přece musí povolit. Ukážeš výstřih, letmo se ho dotkneš, když kolem procházíš, zapomeneš na něj s vodou, nebo naopak mu tam nakrájíš skoro víc citronu, než ta sklenička pojme, “omylem” mu ze stolu shodíš klíčky od auta, ale absolutně bez reakce. Je to možná všechno trochu zbytečný, ale aspoň ti to rychleji utíká.

Čas plyne, a i tobě už pomalu dochází energie. Netušíš, proč tě tolik přitahuje, ale je absolutně nedobytnej. No nic, už se blíží zavíračka, tenhle zpropadenej den skončí a ty si pojedeš dát horkou vanu a zavzpomínáš na něj o samotě s pomocí prstů.

Kasíruješ poslední hosty, postupně všichni odchází. Pan hezoun mizí mezi posledníma, ani se neobtěžuje zaplatit u tebe a nechává ti na stole pětistovku. A věnuje ti první pohled za ten večer, bohužel absolutně prázdnej. Jen abys zaregistrovala, že tam nechává peníze. Aspoň to spropitný je za 4 vody víc než slušný.

V rychlosti poklízíš to nejdůležitější, zbytek necháváš na zítra. Když ještě pro kontrolu obcházíš stoly a jdeš si vyzvednout ty peníze. Letmo bereš bankovku a jdeš dál, ale koutkem oka zaznamenáš, že tam ještě něco zůstalo. Nějakej lísteček. Okamžitě se ti roztluče srdce a sevře hrdlo. Telefonní číslo? Probleskne ti hlavou. Máš z toho radost jako malá holka. Bereš lísteček otáčíš ho. To, co tam vidíš, ti ale vyrazí dech:

“Jestli jsi poslušná holka, počkám 20 minut venku v autě, ani o minutu dýl.”

Hlavou ti začnou lítat různý myšlenky. Je to absolutně ujetý, za žádnejch jinejch okolností bys to neudělala, ale teď o tom reálně uvažuješ. Netušíš proč, ale máš strašný nutkání to udělat. Zároveň nevíš, kolik času už uteklo, a nechceš to propásnout kvůli váhání. Jsi extrémně nervózní, nevíš, co máš dělat, ale řídíš vnitřním hlasem, který ti jasně říká:” Jdi do toho!” Konec konců na konci života prý litujem spíš věcí, který jsme neudělali.

Rychle přes sebe hodíš bundu, obuješ boty a s kabelkou letíš ven. Na první pohled venku nikoho nevidíš, ale po sekundovém zklamání si všimneš, že auto stojí kousek dál po silnici. Trochu rozpačitě se přibližuješ k černému Superbu a znovu se sama divíš nad tím, co se chystáš udělat. Ale ta touha je neskutečně silná, a tak potlačíš poslední pochybnosti a bereš za kliku auta.

Za volantem vážně sedí on a jen ti hlavou pokyne, ať si sedneš do auta. Ty se posadíš, připoutáš se a auto se rozjede. Hledáš ty správný slova, ale absolutně nic tě nenapadá. On mlčí. Po chvilce se přeci jen osmělíš a zeptáš se: “Kam jedeme?”. On jen stroze odpoví: “Včas se to dozvíš. Teď otevři přihrádku a nasaď si to.” Nesměle otevřeš přihrádku u spolujezdce a vidíš tam černej saténovej šátek. Logicky si odůvodníš, že asi má být přes oči. Trochu se bojíš, ale zároveň cejtíš extrémní vzrušení. Šátek si tedy pomalu nasadíš a po chvíli ztratíš pojem o tom, kam pokračujete.

Hlavou se ti honí nejrůznější myšlenky, co se vlastně bude dít, ale z nějakého zvláštního důvodu máš pocit bezpečí, i když ho absolutně neznáš. Párkrát se pokusíš zeptat, co se bude dít, nebo jak dlouho ještě, ale na nic nereaguje. Zkusíš se zeptat ještě na jeho jméno, načež pronese: “Stačí, když mi budeš říkat “pane”. A teď už žádný otázky.”....”Ano, pane.” Nesměle proneseš.

Myšlenkovej pochod, kterej zažíváš v hlavě je nepopsatelně rychlej a intenzivní.. Směsice nervozity, extrémního vzrušení i touhy, podvolení se, očekávání… Jedete odhadem 20 minut. Jediné, co jsi poznala, že míříte někam za město. Když se konečně trochu uklidníš, auto se zastaví a tobě se znovu rozbuší srdce. On vystoupí z auta a za pár vteřin otevře i dveře na tvojí straně..

Chytne tě za ruku a pomůže ti ven z auta. Následně ti sundá šátek. Už je velká tma, ale stojíte před nějakým velkým dřevěným srubem, nejspíš chatou. Je to asi velký, nový, hezký, ale to teď nemáš moc kapacitu vnímat. Vede tě po krátkých schodech nahoru, odemyká a vcházíte dovnitř.

Pomůže ti odložit bundu a tobě dojde, že na sobě máš jen takový obyč oblečení do práce. Legíny, tričko, mikinu, o spodním prádle nemluvě. Zkrátka nic moc na rande. Zároveň máš za sebou 8 hodin na place, takže se vůbec necítíš ve svý kůži. Chvíli tě nechá stát na chodbě a následně se vrací s ručníkem. “Tady je koupelna, můžeš se osprchovat”. Jako by ti viděl do hlavy.

Vcházíš do rustikální ale krásný, moderní koupelny. Zavírá za sebou dveře a nechává tě tam. Svlíkneš se a jdeš do sprchy. Po chvilce se otevřou dveře, čehož se trochu lekneš. Přes mléčný skla sprchovýho koutu vidíš, že se chvíli pohybuje v koupelně, ale následně hned odchází.

Když vylezeš po nějaké době ven, cítíš se mnohem líp. Utřeš se a pak se podíváš na věšák, kde bylo tvoje oblečení. Je pryč! Trochu se lekneš, ale pohledem sjedeš dolů, kde na polstrovaném sedátku leží spodní prádlo. Černá krajková průhledná tanga a podprsenka ve stejném stylu. Když si to vezmeš do ruky, objevíš v té hromádce i sametový šátek na oči.

Postupně si prádlo oblékneš, překvapivě to perfektně sedí, a prohlédneš se v zrcadle. Připadáš si sexy a znovu se v tobě probouzí pocit vzrušení. Nasadíš si i šátek a odcházíš do chodby. Tam tě za pár vteřin vyzvedne pán a podává ti do ruky vysokou sklenku s nožičkou.

Zavede tě do vedlejší místnosti, na chodidlech cítíš kožich na zemi a slyšíš i oheň v krbu, nejspíš jste v obýváku. Posadí tě na pohodlnou pohovku a sedne si vedle tebe. Navede ti ruku a přiťukne si s tebou. Napiješ a po chuti poznáš nějaký dobrý šampaňský. Jakmile se napijete, cítíš jeho ruku na svém stehně. Velkou ruku, trochu drsnou a pevnou. Lehce tě pohladí a potichu poví: “Jsem rád, že ses rozhodla být poslušná holka.”

Slyšíš, že odkládá skleničku na stůl, ještě jednou se napiješ a podáš mu ji, aby ji také položil. Vezme si ji od tebe a ty jen napjatě a s obrovským vzrušením čekáš, co bude dál. “Nemáš hlad?” Zeptá se. Normálně bys asi něco snědla, ale tvůj žaludek je teď tak sevřený očekáváním, že jíst nechceš. “Něco bych si do pusy dala…” na chvilku se odmlčíš “ale ne jídlo.” Ani netušíš, kde se to v tobě bere, ale celá ta situace tě natolik vzrušila, že se cítíš jako malá poslušná děvka, která ho chce uspokojit za každou cenu. “Neboj, nenechám tě dlouho čekat.” S touhle větou cítíš, jak začínáš vlhnout.

“Mám pro tebe ještě jeden dárek. Otevři pusu a vyplázni jazyk.” Už trochu tušíš, k čemu se schyluje, a poslušně otevřeš pusinku. Neslyšíš ale žádný šustění a sundavání kalhot. Takže to “nečekaný” překvapení asi nebude to, co myslíš. Za pár sekund už vnímáš, že se něco blíží. Pomalu se nejdřív dotkne tvého jazyka a první co cítíš, je chlad. Je to něco studenýho. Po chuti poznáš, že to je kovový, což do sebe zapadá. Následně tě nechá si to pomalu oscucat. Za okamžik ti dojde, že to je anální kolíček. Ne úplně velkej, ale zkoušela jsi to jen párkrát, takže moc netušíš, co čekat.

“Pořádně ho nasliň, ať hezky vklouzne dovnitř.” Snažíš se poslechnout.”A teď se mi polož tady přes koleno a vyšpul zadeček.” Je to úplně šílený, je to cizí člověk, ale naprosto jsi mu propadla! Každý jeho slovo v tobě vyvolává větší a větší touhu, ale zároveň víš, že nemůžeš pospíchat.

Pomalu se opřeš o jeho koleno a předkloníš se. Zadeček vystrčíš trochu nahoru. Nejdřív tě chvilku hladí. Po zádech, přes prdelku sjede na spodní stranu stehen a přes vnitřní stranu tě jedním prstem poškádlí přes kalhotky i na kundičce. Ta už téměř teče a je ti jasný, že na těch průhledných kalhotkách to musí být jednoznačně vidět. V tu chvíli už to nevydržíš a pokusíš se ho trochu neohrabaně pohladit v rozkroku. Okamžitě ti ale přistane jedna na zadek! Nebolí to, ale trochu to štípne. “Tady rozhoduju já.” Řekne rázně, ale stále příjemným hlasem.

Zajede jedním prstem pod kalhotky a jedním článkem prstu i do tvojí dírky. Lehce zasténáš. Potom vyjede nahoru a nadzdvihne kalhotky. Začne kolíčkem pomalu rejdit okolo zadečku a snaží se ho navlhčit. Párkrát ho vyzkouší jen na krajíček zatlačit ale hned zase povolí. Mezitím tě nechá olíznout ten prst, který si navlhčil v tvém rozkroku. Poslušně ho olizuješ a přesně v tu chvíli ti do zadečku strčí kolíček. Přes jeho prst v puse krátce hekneš, ale nepovolíš a dokončíš pohyb pusou.

Jakmile vytáhne prst, pustí kalhotky zpátky přes kolíček. “Tak a teď už si můžeš kleknout a přijde tvoje odměna.” Pomůže ti se zvednout a ty zaklekneš. Slyšíš rozepnutí poklopce a ty máš pocit, že ti bouchne srdce. Vzrušením ani nemůžeš dýchat a slyšíš, jak si rozepíná poklopec. Raději ale čekáš na povel, který přichází v zápětí: “Můžeš.” Po stehnech rukama nahmatáš jeho péro. Velký, silný, hezky tvarovaný, lehce žilnatý. Ráda bys ho zkoumala dál, ale už se nemůžeš dočkat, až ho vezmeš do pusy.

Nejdřív se pomalu blížíš, aby sis naplno užila ty první okamžiky. Postupně ho několikrát olízneš ze všech stran a pak ho konečně začneš kouřit. Nejlíp jak umíš. Pomalu ocumláváš špičku a na střídačku sjíždíš níž a níž a strkáš ho hlouběji. Snažíš se měnit tempo, nezapomínáš na koule a samozřejmě si pomáháš i rukama. Nevíš proč, ale chceš se předvíst v plné kráse. Všechno, co ses kdy naučila, se dneska snažíš vybavit jak u sexuální maturity. Pracuješ jazykem, zapojuješ rty, děláš krouživý pohyby. A podle jeho reakcí se ti to daří. Chvíli pokračuješ i bez rukou a nesmí chybět ani deepthroat.

I on si trochu diktuje, co a jak. Zlehka tě přidržuje za vlasy, sem tam tě pohladí, plácne přes zadek, drží za prsa. Připadáš si jak bohyně kouření a cejtíš, že jsi neskutečně vlhká a teče ti to po obou stehnech dolů. Uvolníš si jednu ruku a zajedeš s ní do kalhotek, aby sis sama trochu pohrála. Po pár vteřinách tě vezme za vlasy a vytáhne ti ho z pusy. Vstane, ty čekáš co bude. Vezme tě jak malý kapesní prcátko a položí tě na gauč. Následně cejtíš, že ti něco přejíždí v rozkroku, ale ruka to neni. Začal tě jen dráždit a pomalu svym naběhlym čůrákem přejíždí po tvojí kundičce. “Vypadá rozkošně a útulně” pronese. Strašně ho už chceš v sobě, už nevydržíš ani chvíli a vypadne z tebe pološeptem: “Ošukej mě už prosím!”

Naštěstí tě netrápí už moc dlouho. Stáhne kalhotky na stranu, zajede dovnitř a tebou projde neskutečnej pocit rozkoše. To všechno, co k tomuhle okamžiku vedlo stálo za to. Chvíli tě šuká pomalu a něžně, s každym zásunem je to lepší a lepší a ty se absolutně neovládáš. Necháváš volnej průchod svýmu tělu, nádherně vzdycháš a to ho ještě víc rozpaluje. Na chvíli přitvrdí, zrychlí a chytne tě pod krkem. Ty ho obejmeš nohama a snažíš se přirážet, jestli to vůbec jde. Ráda by sis užila ten pohled na vaše propojení, ale jakmile si sáhneš rukou na šátek, okamžitě ti ji chytne a přistane ti velmi mírná facka. A ty jsi za to vlastně ráda, protože ten zážitek poslepu je naprosto dokonalej.

Následně tě otočí a ohne přes opěradlo gauče. Ruce ti vezme a drží za zádama. Klečíš na gauči opřená prsama o opěradlo. Klekne si za tebe a znovu do tebe strčí svuj dokonalej nástroj. Začně tě zase nádherně mrdat, ani nevíš, jak dlouho to ještě trvá, ale jakmile tě jednou rukou chytne přes prsa a druhou ti začně dráždit klitoris, je to konečná. Snažíš se ještě chvíli vydržet, ale pak to vypukne. Krásnej, dlouhej, silnej orgazmus. A nechá tě ho prožít přesně tak, jak potřebuješ. Jako kdyby ti viděl do hlavy. Ještě párkrát přirazí, přesně kdy má. Na konci se celá uvolníš, poddáš se mu a necháš to celý doznít. A je to nádherný.

Jakmile to zpracuješ, otočíš se a nahmatáš jeho ruku. Postavíš se, chytneš ho a posadíš na gauč. Začneš ho znovu kouřit. Zrychluješ, už taky cítíš a slyšíš, že má na krajíčku. Pomáháš si rukama a podle jeho vzdychání už to nebude trvat dlouho. Zapojuješ jazyk, abys to celý ještě zpestřila. Vnímáš každý jeho vzdychnutí a každej pohyb těla a už víš, že se každou chvíli udělá. Vyndáš ho z pusy, rychle dáš na stranu kalhotky a nasedneš na něj. Je trochu překvapenej, ale absolutně se nebrání. Několikrát se na něm zhoupneš a necháš ho se vystříkat do tebe. Jeho péro pulzuje dlouho a ty se nemůžeš nabažit toho pocitu a jeho vzdychání.

Slezeš, klekneš si na zem a ještě pro jistotu všechno doděláš pusou. V tu chvíli ti sundavá šátek z očí a spokojeně se na tebe usměje. Podá ti skleničku a znovu si společně připijete.

A to nemáš ani ponětí, co dalšího se odehraje do rána.


Podobné poviedky