Stopérák

"Tak to je píčovina!" Odsekla Tereza. Zrovna jsme u ohně probírali místní legendu o Stopérákovi. "Stopérák byl duch obchodního cestujícího, zjevujícího se pocestným v místím lesoparku. Nosil prý kravatu, sako, a koženou brašnu ve které měl nějaké smlouvy a sto plnících per. Proto taky Stoperák. Jeho zvláštností bylo, že neměl kalhoty." Poslouchali jsme výklad místního bezdomovce, který se tam odněkud vzal.

"Tomu nevěřím!" Řekla Tereza.

"Úúúúúú, húúú..." Ozvalo se najednou. "Co to sakra bylo? Nějaký pták, nebo co?" Zděsila se Jana. "To byl on!" Řekl bezdomovec vyděšeným hlasem. "To nemůže být on, to je kravina!" Uklidňoval jsem Janu. Ta zase uklidnila Terezu. Asi meluzína. Chvíli bylo ticho.

"Úúúúú, húúúú, húúúchyl" Ozvalo se zase. "Ǔchyl, říkal někdo úchyl?" Zeptala se vyděšená Tereza. "To je onnn, onnn!" Vydal ze sebe bezdomovec a hned si lokl ze své placatky. "Úúúúú, úúúú..." Ozvalo se zase. "To je na stopro Stopérák!" Řekl bezdomovec a zdekoval se. "To jen někdo trochu přebral!" Uklidňovala Jana. "Taky si myslím!" Řekla Tereza. "Húúúú, úúúú!!!" Ozvalo se zase. "A proč ten Stoperák nenosí kalhoty?" Chtěla zavést řeč jinam Jana. "Já nevím!!!" Odpověděl jsem. "Úúúúú, úúú..." Ozvalo se zase, z lesa vyšel nějaký záblesk.

"Asi co spustilo fotopast!" Řekla Tereza. "Taky si myslím!" Řekla Jana. "Jo, asi ten bezdomovec, a kdo to vůbec..." Nedořekl jsem. "Húúúú, húúú..." Ozvalo se zase. "Mě nefunguje mobil!" Vykřikla Tereza. "Mě taky ne!" Špitla Jana. Hmmm, co to sakra! Ani můj telefon nefungoval. "Húúúú, úúúú" Ozvalo se. "Ty jo, to je ale divný!" Řekla Tereza.

"Neříkal ten bezdomovec, že Stoperák někoho i ojel?" Zeptala se Jana. "Jo, to říkal, prý strká plnicí péra pocestným do řiti. "Tak to nechci!" Vykřikla Tereza a skoro se rozbrečela. "Stoperák se prý ale bojí ohně, tak je to dobrý!" Vymýšlel jsem si, abych obě trochu uklidnil.

Najednou se z ničeho nic spustila průtrž mračen. "A kurva! Jako bych nic neřek!" Řekl jsem jen, když proudy vody hned uhasily oheň. Rozhostila se tma. Byli jsme tak pokrokoví, že jsme svítilny měli jenom na svých telefonech. A žádný nám nefungoval. "Huuu, huuuu, uuuuu!" Ozvalo se zase.

"Tak vstávej vole, zase jsi přebral! Nevím přesně co ti tu kdo dělal, ale byla to sranda!" Byl jsem na kolejích, ve na boku své posteli, celý pomalovaný fixy, rtěnkou a zubní pastou. A z řiti mi trčelo plnící pero...