Kouknu se na hodiny, které visí nade dveřmi kanceláře. Právě odbila čtvrtá hodina a já pozoruji svou kolegyni, která urychleně opouští místnost. Podívá se mým směrem, věnuje mi jeden ze svých úsměvů a zamává mi na rozloučenou. Protáhnu se na ergonomické kolečkové židli a pouštím se do nepřečtených emailů. Dnes je velmi pravděpodobné, že přijdu až kolem 9 hodiny domů. Po půl hodině mě přepadne celkem velká žízeň, a tak vezmu do ruky prázdnou skleničku, která tam na mě kouká už od odpoledne a odcházím do kuchyňky pro vodu.
Když vyjdu z kanceláře na chodbu, všimnu si, že je všude tma. Jen jedna místnost úplně vzadu je ozářena světlem. Ta zadní kancelář patří kolegům z jiného útvaru, jsou tam celkem hezcí mladí kocourci. Jeden z nich je možná i v mém věku, možná mladší. Pamatuji si ho, protože je vždy milý a usměvavý. Nikdy mě nezapomene pozdravit a vyměnit si pár zdvořilostních frází. Líným krokem se šourám směrem ke kuchyňce, vložím skleničku pod kohoutek a dotknu se baterie.
V tom ucítím teplý dech na svém krku a oči mi zajiskří vzrušením. Teplo najednou pocítím nejen na krku, ale i na svém pasu. Než se vůbec stihnu vzpamatovat, dvě nenechavé ruce mi prohmatávají každičký kout mého těla. Chvíli si to jen tak užívám. Nechám si mnout prsa a slastně přivírám oči, když ucítím horký jazyk na mém krku. Nicméně. Nic netrvá věčně. Svůdce mě otáčí čelem k sobě. Pohlédnu mu do jeho krásných, medově hnědých očí a políbím ho na jeho plné rty. Ten polibek je nekonečný a já vdechuji jeho krásnou vůni. Je to jeden z těch typicky mužských parfému, nicméně použitý v přiměřeném množství. Zvedne mě na kuchyňskou linku, jednoduchým pohybem mi vyhrne sukni a stáhne silonky. Sedím tam jen tak na obdiv celému oddělení, které už v kancelářích není.
Věnuje mi úsměv, který tak dobře znám, a přitom mi roztáhne nohy. Jeho kalhoty už jsou dávno u země a já mám krásný výhled na jeho nádherné nádobíčko. Jako vždy je připravený k rychlé akci. Prohlédnu si ho ještě před tím, než ve mě celý zmizí. Je opravdu krásný, ani ne tak dlouhý, ale tlustý je dost. Nikdy bych nevěřila, že se mi to s ním bude tak líbit. Mám chuť ho olíznout, aspoň kousek. Špičku žaludu a postupně si ho celý zasouvat dál a dál do krku. Ale to se nestane, nikdy se to nestalo. Vyjeknu překvapením a slastí zároveň. Mezi moje myšlenky vklouzne, tvrdý jako kámen, pořádný macek. Projíždí mi mou nenasytnou kundičku a vyplňuje každý její kout. Těžce oddechuji a nechám si líbit šukání bez závazku.
Když se rozhodne, že už to tímhle způsobem stačilo, otočí mě směrem k lince a já vyšpulím zadeček k jeho potěšení. Okamžitě reaguje a vrazí mi klacek mezi stehna. Opřená si užívám polohu zezadu a s každým jeho přírazem jsem o krok blíž svému orgasmu. Nevím, co mě vzrušuje víc. Krásně tvrdý a pevný penis nebo ta kancelářská kuchyňka? Moje kundička rychle vlhne. Já už se neudržím jen s lehkými vzdechy a téměř začnu křičet. To ho ještě víc rozhicuje a přiráží jako zběsilý. Jednu chvíli mám pocit, jako by mi ji měl každou chvilku protrhnout. To se samozřejmě nestane a v další minutě červená oddechuji se slastí a horkem v pochvičce. Trochu se třesu a cítím jak se i on postupně dostává k vrcholu svého blaha. Teplá tekutina vytéká do útrob mého těla.
Je konec.
Každý si oblékneme svou spodní část oblečení, oplatíme si navzájem úsměv a já odcházím se skleničkou vody do kanceláře. Ještě mám pár minut na práci.
. . .
Millý čtenáři/milá čtenářko právě jsi dočetl první povídku ze série Fikce nebo skutečnost?
Pokud se ti příběh líbil a chceš si tipnou, zda byl pravdivý či smyšlený, napiš mi do komentáře.
Zda jsi si tipl správně zjistíš na začátku každého dalšího příběhu, který se chystám vydávat týdně, vždy v úterý.
