Klečel jsem zcela nahý na krásném orientálním koberci uprostřed místnosti – prostorného apartmánu vybaveného tím nejlepším nábytkem v orientálním stylu. Přede mnou na vysokém křesle potaženém červenou kůží seděla přísně vypadající žena s úzkými rty.
Nebyla to ledajaká žena, ale moje osobní instruktorka v BDSM Kurzu pro submisivní muže. Znal jsem jako „Jedenáctou,“ což bylo jediné jméno, které mi kdy dala. Oslovoval jsem ji však „paní instruktorko,“ neboť taková zde panovala pravidla.
Jedenáctá si mě přísně měřila svýma pronikavýma šedýma očima, neřekla přitom ani slovo.
Já měl pohled sklopený k zemi a uvnitř jsem se třásl obavami, jež ve mně vyvolávalo její zlověstné mlčení.
Když jsme se viděli naposledy, nedopadlo to zrovna nejlépe a já netušil, jak se ke mně dnes bude chovat. Už z toho, jak tu seděla a přísně si mě přeměřovala, jsem cítil chlad. Takový chlad mezi námi posledně nebyl. Doufal jsem, že budu mít šanci jí ještě získat zpět. Říkal jsem si, že zase pookřeje, až jí předvedu to, co jsem se v Kurzu za celý týden naučil.
Jedenáctá byla oblečená v jakési uniformě osobních instruktorek Kurzu, ve které byla i poprvé, kdy jsme se viděli. Tvořil jí lesklý černý latexový catsuit, jenž zvýrazňoval její štíhlou postavu s krásným pevným zadečkem a menšími, ale pevnými prsy. Na nohou měla černé kozačky na vysokých platformách, které ji dělaly vyšší, než ve skutečnosti byla. Byla totiž docela malého vzrůstu.
Na hlavě měla pláštík z černého saténu skoro podobný tomu, jaký nosívaly jeptišky. Ten pod sebou skrýval její kaštanově hnědé delší vlasy.
Její pronikavé šedé oči byly ozdobené výrazným černým stínováním a řasy zvýrazněny černou řasenkou. Její úzké a přísně stisknuté rty pak zdobila černá rtěnka.
Vypadala skoro stejně jako naposled, tedy krom té mrazivé aury, co jí dnes obklopovala.
To ticho, jenž mezi námi panovalo, už trvalo moc dlouho. Ale já se jej neopovážil narušit a jen tam před ní poslušně a nehybně klečel. Strachoval jsem se, co se jí může honit v hlavě. Přemýšlí snad o tom, zda mě z kurzu nevyhodí?
Po několika minutách, kdy mě dusila svým mlčením, konečně promluvila.
„Novici, viděla jsem tvé hodnocení za poslední týden,“ pronesla chladným a odměřeným hlasem a otevřela si složku, kterou měla předtím položenou na kolenou.
„Žádné problémy s denním režimem, povinnosti plní velmi dobře. Pás cudnosti i nošení análního kolíku mu nečiní problém. Poslušný. Rychle se učí, veškeré kurzy zvládá na výbornou. Skvěle si osvojil masáže,“ u toho se lehce zastavila a z jejího hlasu byl slyšet náznak úsměvu. Ten však rychle zmizel, jak pokračovala dále ve čtení.
„Vítěz v kuchařské soutěži. Dále ale také výtka za úklid – nepečlivost, trest byl vykonán,“ řekla zamračeně a s tím zaklapla složku.
„Vypadá to, že to zatím zvládáš novici. Nic jiného bych od tebe ani nečekala. Nicméně, byl to jen první týden, a to nejtěžší teprve přijde. A přijde i to, s čím máš ty největší problém,“ pronesla důrazně a mně bylo jasné, že odkazuje na náš incident. Pak pokračovala.
„Ale neboj. Moje vedení ti snad pomůže překonat i to tvoje nabubřelé ego, které se u subíka nehodí. A ta výtka, co máš v papírech – doufám, že mi dnes dokážeš, že to bylo jen náhodné selhání a už se to víckrát nebude opakovat,“ zakončila tázavě a přísně na mě pohlédla.
„Ano, paní instruktorko…“ vyhrkl jsem a snažil se, aby můj hlas nezněl rozechvěle.
Poznámka o mém egu mě docela štvala. Nikdy jsem se nepovažoval za egoistického muže.
Jedenáctá si ale očividně vzala do hlavy, že to, co se stalo minule – jak jsem špatně snášel, že se mi před ostatními instruktorkami vysmívala – znamená, že jsem egoista. Doopravdy jsem netušil, jak to vydedukovala. Chtěl jsem jí říct, jak se plete, že jsem na něco podobného prostě nebyl připraven a že chyba nebyla jen na mé straně, ale i na její – v tom, jak se chovala ke mně jako k nováčkovi.
Popravdě jsem ale neměl odvahu vznést svoje námitky. Měl jsem doopravdy velký strach, jak by to dopadlo. Přišlo mi totiž, že je to ona, kdo má velké ego. Ego, které jsem musel vydýchat a podřídit se mu. Zadusil jsem proto v sobě veškerý nesouhlas a jen poslušně klečel a očekával, co přijde dál.
Cítil jsem na sobě znovu její ledový pohled, ale také jistou váhavost, jako by nad něčím přemýšlela. Její noha, jíž měla přehozenou přes svoje stehno se nervózně vrtěla a špička její černé lakované kozačky nervózně míhala sem a tam.
Pak konečně vstala a energicky pronesla: „Čeká tě perný den, novici. Dnes se budeš starat o moje potřeby. Chci, aby vše bylo dokonalé!“
***
Podle pokynu paní instruktorky jsem připravil koupelnu na její koupel. Napustil jsem velkou masážní vanu horkou vodou a přidal do ní vonnou bublinkovou směs s olejem z růží. Nechal jsem na topení nahřát ručníky. Na kachlíky na podlaze jsem nachystal ručník na její nožky.
Tu se z vedlejší místnosti ozvalo „Novici, jak to vypadá?“
Vykoukl jsem ze dveří koupelny a oznámil jí, že už je vše připraveno. Ona si zrovna něco dělala na svém laptopu v leže ve velké posteli s nebesy, která dominovala ložnici apartmánu.
„Dobře, pojď sem,“ poručila mi a já vyšel ven. Ona zavřela svůj laptop a sedla si na boku postele. Její další příkaz zněl: „Boty!“
Okamžitě jsem padl na kolena u jejích nohou a rozepnul zipy na jejích vysokých kozačkách. Jemně jsem stáhnul velké boty z latexem pokrytých štíhlých nohou. Na konci na mě vykoukla dvě holá a roztomile malá chodidla s černě nalakovanými nehtíky.
Nataženýma rukama pak dala najevo, že jí mám stáhnout i dlouhé latexové rukavice, což jsem hned udělal.
Sama si následně sundala z hlavy pláštík, který ji kryl husté a lesklé kaštanově hnědé vlasy spadající do půli zad.
Pak si Jedenáctá stoupla a otočila se zády.
Chvilku jsem nechápal, ale pak mi to došlo. Vzal jsem za zip jejího latexového catsuitu a opatrně jsem jej rozepnul. Jedenáctka byla pod catsuitem až na černé dvoudílné bikiny zcela nahá a také velmi zpocená. Snažil jsem se zakrýt své okamžité vzrušení nad jejím tělem a horlivě jsem jí pomáhal se z catsuitu vysoukat. Přitom jsem se několikrát dotknul jejího nahého těla, ale jen letmo a nenápadně, jakoby omylem. Zdálo se, že jí to nevadí.
Postavu měla doopravdy krásnou, pevnou a bylo vidět, že pravidelně cvičí.
„Věci zanes tamhle na stůl. Později je vyčistíš,“ poručila panovačně a zamířila ke koupelně. Splnil jsem, co si žádala a rychle ji následoval.
Už na mě čekala v koupelně a zkoušela vodu: “Teplota je téměř dobrá, ale mám ráda doopravdy horkou. Teď mi sundej horní díl plavek.“
Poslední větě, kterou pronesla, jsem jen stěží mohl uvěřit. Roztřesenou rukou jsem na jejích zádech odepnul zapínání plavek a pomohl jí je sundat. Hlavu jsem celou dobu držel odvrácenou, abych dámě pomohl zachovat její soukromí.
Jedenáctá si toho všimla a řekla mi: „Nech toho! Pokud máš své paní řádně sloužit ve všem, někdy jí prostě uvidíš nahou.“ A dodala: „Pro mě nahota před tebou není problém, novici. Je to čistě pracovní záležitost.“
Kalhotky si sundala sama a já jí pomohl vlézt do koupele. Teď, když jsem to měl dovoleno, nemohl jsem si nevšimnout malých kulatých a pevných prsou s většími bradavkami ale s menšími dvorci. Zaujalo mě, že její bradavky byly velmi výrazné, jakoby stály a působily ztvrdle. Mé bystré oči si rovněž všimly i vyholené tenké čárky z ochlupení nad jejím přirozením. Jinak byla všude zcela oholená.
V tu chvíli pro mě už bylo těžké udržet kontrolu, abych vypadal v klidu a profesionálně. Pocítil jsem šílený tlak na stěny mé klícky, ve které jsem měl zamknuté péro.
Byl jsem na permanentně uzamčený penis po týdnu v Kurzu už zvyklý, ale teď to začalo tlačit asi nejvíc, co jsem kdy zažil. Zatnul jsem zuby ve snaze nevydat ani hlásku.
Také srdce se mi z jejího nahého těla rozbušilo, jako kdybych vyběhl do pátého patra. Klid, klid, říkal jsem si, vždyť je to jen výcvik. Ona je jen mojí instruktorkou. Nesmím před ní vypadat jak nadržený kretén.
Následně si Jedenáctá lehla do vany pod vrstvu pěny na hladině a já zapnul jemný masážní režim. Navíc jsem zvýšil teplotu, jak si paní instruktorka přála.
Pak jsem přinesl tác s vínem a nalil dámě sklenku bílého vína. Ona seděla ve vaně, popíjela ze své sklenice a relaxovala se zavřenýma očima. Já byl v kleče u vany, otočený k ní zády.
„Takže, novici, jaký byl tvůj nejoblíbenější předmět v prvním týdnu?“ uslyšel jsem její melodický hlas za svými zády.
Nad odpovědí na tuto otázku jsem nemusel váhat: „Lekce masírování, paní instruktorko.“
„Ano, slyšela jsem, že ti to šlo. Třeba se ti to dnes bude hodit,“ řekla Jedenáctá. Všiml jsem si, že její hlas už nepůsobil tak odměřeně. Že by horká koupel roztála její led?
„Povyprávěj mi, jaká byla odměna za kuchařskou soutěž?“ zeptala se potom.
Úplně rudý na tvářích jsem jí pověděl o tom, jak mě instruktorky Šestá a Sedmá navštívily na cele a anální stimulací podojily moje koule, zatímco můj penis byl pořád zamčený v klícce.
„A co jsi při tom cítil?“ chtěla vědět.
Nejdřív jsem zaváhal, zda jí to říct. Ale vzhledem k tomu, že byla mou osobní instruktorkou a měla mi pomoci s mým postupem v Kurzu, jsem jí nakonec řekl vše o ponížení a hlavně o nadrženosti, kterou jsem cítil a která po mém „uzamčeném“ podojení nezmizela, ale naopak se zhoršila.
„A jaké emoce jsi cítil po tom, co sis neulevil, ale vlastně ti bylo ještě hůř a byl jsi mnohem nadrženější, novici?“ zeptala se neutrálním hlasem.
Popravdě jsem provinile odpověděl: „Byl jsem na instruktorky naštvaný, že mě obalamutily… a že jsem se neuspokojil.“
„To mi mohlo být jasné,“ zamumlala si pro sebe Jedenáctá lakonicky.
Pak byla chvíli ticho, než pronesla vážným hlasem: „Možná zvládáš všechny práce, hezky se učíš a jsi poslušný. Ale máš hlubší problém, co se týká tvé submisivity. Musíme spolu přijít na to, zda jsi doopravdy přirozeně submisivní, nebo ne. Jsem tu jako tvá osobní instruktorka, abych tě navedla. Takže ti pomůžu. Ale pokud to v tobě není, nebo je to moc slabé, tak je to marné a ty zřejmě neprojdeš druhou částí kurzu, která testuje právě hloubku a pravost sumbisivity u mužů. Takže ti dám otázku, na kterou nechci znát tvou odpověď, ale chci, abys nad ní sám přemýšlel a našel jen pro sebe tu správnou odpověď.“
S tím se na chvíli odmlčela. Zahltily mě pochybnosti. Já nejsem skutečně submisivní? To přece není možné. Měl jsem to v sobě, touhu sloužit, touhu se oddat. Toužil jsem po tom, jak po ničem na světě a bez své Paní jsem se cítil neskutečně prázdný. Nikdy bych nebyl spokojený v normálním vztahu. Věděl jsem, že jsem se s tím narodil. A ona mi říká, že nejsem skutečně submisivní?
Moje panické úvahy ale přerušila její další slova: „Cítil ses naštvaný, že ses neuspokojil. Tak se cítilo tvé Ego. Zkus ale v duchu zapátrat po svém submisivním nitru. Po svém skutečném jádru, pokud tam někde je, ukryté pod vrstvou toho ošklivého ega. Jaký pocit bys měl, kdybys situaci vnímal skrze své submisivní jádro a ne skrze ego… ?“ zeptala se a pak ztichla.
Přemýšlel jsem nad její otázkou. Ale nic mě v tu chvíli nenapadalo. Cítil jsem jen zmatek a docela jsem nechápal, kam tou otázkou směřuje. Cítil jsem se, jak jsem se cítil. Co jsem měl cítit jiného?
„Přemýšlej později,“ vyštěkla ona náhle ledovým hlasem. „Teď mi pomoz dokončit koupel.“
Následně jsem paní instruktorce pomohl s omytím jejího těla houbou, kdy jsem jí omýval všude a ona se jen natáčela. Normálně bych z toho všeho asi byl velmi vzrušený, ale cítil jsem se pořád dost mimo z její otázky a z toho, že si očividně myslela, že nejsem pravý subík.
Jakmile byla koupel dokončena, pomohl jsem jí vystoupit z vany a osušil ji připraveným nahřátým ručníkem. Přinesl jsem ze skříně spodní prádlo, které si chtěla obléct. Byly to pouze jednoduché kalhotky.
Pak mě chytla za obojek a dovedla mě zpět do ložnice apartmánu. Ukázala na polstrovanou lavici a panovačně pronesla: „Připrav vše na masáž!“
***
Jakmile jsem na lavici připravil čisté prostěradlo a polštářek pod hlavu paní instruktorky, mohli jsme začít s masáží, jelikož její tělo bylo už krásně uvolněné a nahřáté z koupele.
Nejprve si lehla na břicho a já začal masírovat její záda a používal při tom veškeré znalosti a techniky, které mě naučil asistent Petr na lekcích masáží, co probíhaly poslední týden. Občas jsem se zeptal, zda je vše v pořádku a nic ji nebolí, nebo zda mám ubrat nebo přidat na síle masáže a ona odpovídala a určovala si vše, jak se jí to líbí.
Vyloženě mi dělalo radost pracovat s krásným tělem Jedenácté a masírovat každičký její sval. Instruktorka se pod mými doteky krásně uvolňovala a občas vydávala spokojené výdechy.
Po masáži zad následovala masáž zadečku, nohou i jejích krásných chodidel, na které jsem si dal obzvláště záležet. I masáž jejího pozadí jsem si neskutečné užíval. Cítil jsem mocné návaly vzrušení a nadrženosti, které mi působily neskutečný tlak v klícce. Už jsem skoro zapomněl na chmury, které jsem měl po jejím zvláštním kázání v koupelně.
Pak se instruktorka znenadání otočila hrudí nahoru a na mě vykoukla její krásná malá prsa a ploché nahé bříško. Jedenáctá si poručila i masáž bříška a já obratně zajížděl rukama namočenýma do masážního oleje až k jejím kalhotkám.
„Krásně masíruješ, novici,“ libovala si Jedenáctá. „Teď mi ještě promasíruj prsní svaly,“ poručila si.
Zaváhal jsem a pohled mi sklouzl na její prsa s bradavkami, které jí nápadně trčely vzhůru. Doopravdy se můžu dotknout? Cítil jsem, jak rudnu v obličeji.
Jedenáctá si toho hned všimla a netrpělivě zasykla: „Tak bude to? Snad se nestydíš, novici. To jsi nikdy neměl v rukou ženská ňadra?“
Její poznámka způsobila, že jsem zrudnul ještě víc a začal opatrně masírovat okolí jejích prsou. Pak jsem se konečně odvážil a přejel rukama i přes její pevná prsa a ztvrdlé bradavky. Instruktorka měla zavřené oči a užívala si masáž. Osmělil jsem se a začal prsa a jejich okolí pořádně masírovat. Krásně se leskla, jak jsem na ně nanášel masážní olej.
Instruktorka slastně oddechovala a já cítil, že tlak v mé klícce ji brzo snad roztrhne. Srdce mi bušilo a měl jsem pocit, že mám hlavu v jednom ohni, jak jsem se s každým dotykem jejích ženských předností rozpaloval víc a víc. Velmi jsem si to užíval a v duchu děkoval, že jsem se dostal do tohoto Kurzu.
Po masáži byla Jedenáctá velmi spokojená a uvolněná, že i její hlas byl hřejivý a mnohem příjemnější než předtím.
Pomohl jsem jí s obléknutím. Tentokrát už nechtěla do latexu, ale do bílých letních šatů se sukní pod kolena, které měla uschované ve skříni.
Pak mi poručila čekat vkleče v koutě místnosti. Nečekali jsme dlouho a po chodbě zámečku dorazil ke dveřím našeho apartmánu asistent Radvan a s ním i hotelový vozík s připraveným pozdním obědem.
Jedenáctá mi poručila, ať od něj vozík převezmu a připravím stůl k jídlu. Vše jsem bleskurychle přichystal.
Obsluhoval jsem instruktorku. Nejprve jsem jí nalil horký brokolicový krém s žampiony a perlivou vodu, kterou si přála.
Jedenácté to však nestačilo.
„Otevři tamtu skříň,“ přikázala mi.
Ve skříni jsem objevil velkou nerezovou psí misku. Přišel jsem před ní s miskou a bezradným výrazem. V tu chvíli jsem doopravdy netušil, k čemu ta miska slouží. Psa s sebou Jedenáctá neměla.
Instruktorka mi přikázala nalít do misky trochu polévky a misku dát po stůl k jejím nohám. V tu chvíli se mi rozsvítilo. Nechce snad?
Hned mě chytla za obojek a stáhla pod stůl. „Jez, novici, ať nejsi hladový a můžeš dobře sloužit,“ poručila.
Nedala mi ale žádný příbor. Neodvažoval jsem se samozřejmě jakkoliv odporovat. Skrčený u jejích nohou jsem začal misku vylizovat. Ponížení ale nebylo jediné, co jsem cítil. Cítil jsem i podivné hřejivé teplo uvnitř, pocit, že tohle je to místo, kam patřím. U nohou své paní. Ten pocit jsem si zapamatoval.
Také moje vzrušení, když jsem vylizoval psí misku u jejích nohou, pomalu dosáhlo naprostého vrcholu.
Pocítil jsem zvláštní tíživou bolest, kterou jsem předtím nikdy necítil. Najednou mě nebolel jen penis tlačící se v klícce. Bolely mě i moje koule. Byl v nich zvláštní tíživá a zároveň intenzivní bolest, která se pomalu zvyšovala a přecházela i do stehen. Měl jsem pocit, že ta tíživá bolest začala už při masáži, ale jen skoro neznatelně a skokově se zhoršila, když jsem teď obědval pod stolem.
Snažil jsem se ale bolest ignorovat. Poslušně jsem vylízal všechnu polévku z misky do čista a jako odměny jsem se dočkal pohlazení v mých vlasech.
„Vidíš, jaký jsi šikulka, když chceš,“ pochválila mě Jedenáctá.
Pak jsem jí začal servírovat druhý chod, kterým byla špenátová roláda s lososem a americké brambory s bylinkami. Každý krok pro mě byl s bolavými varlaty těžší a těžší. Nedával jsem na sobě ale nic znát. Nechtěl jsem paní instruktorce pokazit jídlo.
I já nakonec dostal pár brambor do své misky. S obtížemi jsem brambory z misky snědl, jelikož jsem nesměl používat ruce. Jakmile jsem byl hotov, čekal jsem skrčený u nohou instruktorky až i ona bude mít dojezeno a snažil se vydýchat tu bolest koulí, která však přetrvávala a nevypadalo to, že by měla přestat.
Když si Jedenáctá všimla, že už jsem vše snědl, pochválila mě svým melodickým hlasem: „Šikovný novic. Ani jsi neudělal nepořádek kolem své mističky. Pojď sem,“ s tím mě vytáhla za obojek z pod stolu na kolena a ubrouskem mi začala utírat má upatlaná ústa.
Byl to zvláštně pozitivní, skoro radostný, pocit, když jsem si uvědomil, že o mě teď na chvilku pečuje ona. Vše mi ale kazila zesilující bolest na mých koulích.
Jedenáctá si povšimla mého bolestného výrazu a zarazila se s ubrouskem u mých úst.
„Je něco špatně?“ vyštěkla a teplo v jejích očích znovu vystřídaly ledové jehličky.
Zalila mě vlna strachu. Nechtěl jsem si jí znovu rozhněvat. Ale musel jsem ven s tím, co mě trápí. Ostýchavě jsem ze sebe vyklopil, jak nesnesitelně tíživou bolest cítím na svých koulích.
Když to slyšela, její výraz se změnil v neutrální a pronesla jen: „Aha.“
Pak mi poručila si před ni stoupnout a jemně vzala můj oholený šourek do své dlaně a zkoumala jej. Šourek vypadal zvětšený a začervenalý.
Následně vstala a beze slova odešla k domovnímu telefonu, který byl u dveří a vytočila nějaké číslo. Chvilku čekala, něž se z druhé strany ozval ženský hlas: „Ano?“
„Tady Jedenáctá. Čtvrtá, drahoušku, měla bys teď čas? Máme tu tak trošku zdravotní komplikace. Mého novice trápí tíživá a silná bolest varlat.“
Z druhé strany telefonu se ozvalo: „Blue balls?“
„Mohlo by být,“ odvětila Jedenáctá.
Hlas Čtvrté v telefonu odpověděl: „Dobře, přijďte hned.“
S tím dámy svůj hovor ukončily.
„Tak novici, zajdeme spolu za Doktorkou,“ prohlásila Jednáctá a povzdechla si.
„Promiňte, paní instruktorko, moc mě to mrzí, že jsem Vám takto narušil Vaše jídlo a pohodu,“ zamumlal jsem omluvně.
Ona se jen ušklíbla, ale nebylo na ní vidět, že by byla naštvaná. „Stejně už jsem dojedla. A navíc, pamatuj si, že řádná paní se o svého subíka postará, pokud je potřeba. Je to součást naší odpovědnosti za vás, jakožto za slabší ve vztahu dom žena a sub muž. Není to tak, že bychom si my dominantní ženy jen nechávaly sloužit – a na své submisivní protějšky kašlaly.“
S tím mě spoutala ruce za zády koženými pouty a k masivnímu černému obojku na krku přicvakla dlouhý řetízek, na kterém si mě vedla. Vyrazili jsme chodbami zámečku k lékařské ordinaci, co se nacházela v prvním patře zámečku. Já byl samozřejmě, jako celou dobu, naprosto nahý.
U ordinace Jedenáctá zaklepala na dveře a když se ozval hlas „Vstupte,“ zabrala za kliku a vešla se mnou na řetězu do prostorné ordinace naplněné všelijakými lékařskými i BDSM přístroji, z nichž u většiny jsem si nedokázal představit, k čemu vůbec slouží.
Čtvrtá na nás už čekala.
Byla to vysoká štíhlá blondýna s dlouhými rovnými vlasy spadajícími jí až k zadku. Na rozdíl od posledně, co jsem ji viděl při vstupní prohlídce, ale nebyla oblečená v latexovém úboru, nýbrž klasické bílé lékařské haleně a kalhotách, ve kterých se i tak krásně boulil její větší pevný zadek.
Poklonil jsem se blondýnce, jak si žádala pravidla Domu.
Čtvrtá ale na nic nečekala a poručila mi sednout si na speciální vysoké křeslo, které roztlačovala mé nohy od sebe a dávalo mé slabiny krásně k dispozici komukoliv, kdo se postavil přede mě. Křeslo sice mělo popruhy, ale tentokrát mě k němu nikdo nepoutal.
Doktorka přišla blíže a začala zkoumat mé červené naběhlé koule. Jemně a obratně mi je prohmatala, což mi ale stejně působilo na zarudlých koulích bolest. Pak jsem jí musel podrobně popsat, jakou bolest cítím.
„Co se týče prohmatu,“ řekla Doktorka a otočila se k Jedenácté: „Nenašla jsem nic neobvyklého. Proto si myslím, že jde o epididymální hypertenzi způsobenou překrvením varlat z velkého vzrušení, které novic musel zažít a nemohl ventilovat. Jde tedy s naprostou jistotou o obyčejné blue balls… “
Po krátké odmlce, kdy si s Jedenáctou vyměnily významné pohledy, pokračovala: „Jde to řešit několika způsoby. Buď to novic přetrpí a bolest zmizí po několika hodinách, kdy se nebude dál vzrušovat. Nebo to můžeme vyřešit hned tím, že mechanicky přivodíme orgasmus a ejakulaci, aby se koule uvolnily,“ s tím se Doktorka odmlčela a tázavě se podívala na Jedenáctou.
Jedenáctá chvilku přemýšlela a pak pronesla: „Hmm… jelikož potřebuju, aby mi novic ještě několik hodin dobře sloužil, hodilo by se mi to vyřešit hned.“
„Dobře,“ usmála se Čtvrtá a pohodila svými dlouhými vlasy. „Přivaž tedy prosím novice tamhle k tomu stolu.“
Začal jsem být zvědavý, co se se mnou tentokrát bude dít. Jedenáctá mě dovedla k úzkému stolu potáhnutému kůží s mnoha popruhy a řemeny pro připoutání.
Poslušně jsem si na stůl vlezl a lehl. Jedenáctá pak kolem mě chodila a utahovala všechny řemeny kolem těla, rukou a nohou, až jsem byl zcela fixován a nemohl se pohnout.
„Doufám, že za tohle mi novici budeš náležitě vděčný,“ procedila Jednáctá mezi zuby a ze svého výstřihu vylovila klíček na řetízku, jenž měla kolem krku. Byl to klíček od mého pásu cudnosti.
Zatajil jsem dech. Vůbec jsem se na stole nemohl pohnout, ale ta bezmoc se mi nějak líbila. Pozoroval jsem Jedenáctou, jak se ke mně naklání a odemyká moji klícku.
Sejmutí klícky a kroužku, který ji držel na místě, bylo bolestivé. Společně s klíckou mi jedenáctá vytáhla i trubičku zavedenou do močové trubice ústící na špičce ocelové klícky.
Najednou jsem cítil neuvěřitelný pocit volnosti a svobody. Erekce byla téměř okamžitá. Když to Jedenáctá a Čtvrtá viděly, oběma na tvářích zahrály pobavené úsměvy.
„Tím nám alespoň odpadá práce s nuceným stavěním toho péra,“ poznamenala Čtvrtá šibalsky. V rukou už držela širokou ocelovou tubu. Vypadalo to, že v ní je zabudovaná umělá vagína. Postavila ji vedle mě a nasadila si bílé gumové rukavice. V rukavicích mi pak po mém naběhlém přirození rozetřela dostatek lubrikantu.
Jedenáctá mezitím zkoumala umělou vagínu. „Můžu?“ zeptala se Čtvrté. Čtvrtá přikývla.
Jedenáctá tedy vzala umělou vagínu a pomalu ji nasunula na můj ztopořený pyj. Byl to krásný chladivý pocit, jak mi můj horký čůrák klouzal dovnitř měkkých útrob umělé vagíny, až se v tubě zcela ztratil.
Z tuby pak vedla pevná šedá hadička do jakéhosi přístroje, který Čtvrtá přivezla na jezdícím stolečku vedle stolu, na němž jsem byl připoután.
Byl jsem zcela napnutý očekáváním a neskutečně nadržený. Nadrženost přehlušila i bolest, kterou jsem cítil na koulích a veškeré pocity ponížení a studu, co bych jinak cítil.
„Tak jdeme na to,“ pronesla Čtvrtá a zapnula zvláštní přístroj. Ukázalo se, že umělá vagína na mém penisu je stahovací. Stroj začal hlasitě pumpovat a vagína kolem mého penisu se začala rychle stahovat. Jedenáctá přidržovala tubu, aby ze mě nesklouzla.
Byl to zvláštní, ale velmi intenzivní pocit.
Během několika vteřin dráždění mé vzrušení dostoupalo na vrchol. V péru mi začalo silně škubat a můj mozek začal vypínat v návalech euforie, jak se uvolňovala má sexuální energie. Neuvědomil jsem si, že hýkám blahem na celou místnost, když jsem několikrát silně explodoval do umělé vagíny a třásl se v řemenech, jimiž jsem byl připoutaný.
Zároveň mě zachvátil neuvěřitelně uvolňující pocit úlevy a uspokojení. Můj mozek se na chvíli ocitl úplně mimo naši realitu a mé vědomí, jako by odplouvalo vesmírem někam jinam.
Ten pocit ale trval jenom chvilku. Pak jsem se začal rychle vracet do reality a umělá vagína pumpující na mém přirození už působila spíše podráždění a bolest, jak mi penis pomalu ochaboval.
Všimnul jsem si také, že se Čtvrtá hlasitě chechtá mému výkonu a Jedenáctá se tvářila napůl pobaveně a napůl trapně a ucedila mezi zuby, že mi zapomněla dát roubík.
Jak ze mě spolu s mým spermatem odcházela i má nadrženost, začal jsem se cítit neuvěřitelně trapně a poníženě a přál jsem si zalézt někam do koutku a nebýt tady jak šašek přivázaný celý nahý na stole a dojený umělou vagínou. Má nálada se neskutečně rychle měnila.
Čtvrtá zastavila stroj a sundala mi umělou vagínu. Společně mě odpoutaly a já pomalu slezl dolů ze stolu a klekl si úplně vyčerpaný na podlahu.
„Jak se říká?“ zeptala se mě podrážděným hlasem Jedenáctá, trošku naštvaná, že jsem nepoděkoval sám. Zároveň ale doopravdy jen trošku, protože asi viděla, v jakém jsem stavu.
„Děkuji moc, paní instruktorko a paní doktorko…“ prohlásil jsem bezbarvým a vyčerpaným hlasem.
Jedenáctá ke mně přistoupila a v ruce něco nesla. Postavila to přede mě na zem.
Byla to umělá miska plná mého spermatu, který mi stroj odsál z mého péra. Bylo toho fakt hodně. Takhle masivní výstřik jsem rozhodně nikdy předtím neměl.
Jedenáctá přísně poručila: „Teď to všechno slízej ať je miska čistá. Nemysli si, že po tobě někdo jiný bude uklízet tvůj nepořádek, novici.“
Podíval jsem se na misku a zvedl se mi žaludek. Slízat svoje sperma? To je brutálně nechutné. Nezůstala ve mně ani špetka nadrženosti, která by mi pomohla ten šílený pokyn splnit. S nechutí jsem přiblížil svou tvář k misce a ucítil charakteristický zápach spermatu. Začalo se mi lehce navalovat. Váhal jsem, ale zároveň jsem na sobě cítil pronikavý a přísný pohled Jedenácté, jejíž netrpělivost rychle rostla.
„Prosím, paní instruktorko, nemohu to jenom vypláchnout vodou?“ zamumlal jsem prosebně. Cítil jsem, že to skutečně nedám.
„Prosba se zamítá,“ prohlásila Jedenáctá podrážděně.
Zkusil jsem to ale ještě jednou: „Moc prosím, paní instruktorko, je mi z toho fakt špatně.“
Poprvé od svého nástupu do Kurzu jsem si vážně vzpomněl na slůvko „ALARM“ tedy záchranou stopku, při které se muselo hned přestat a nikdo mě nemohl k ničemu nutit. Ale použití toho slova mělo vždy následky.
To, co se pak stalo, jsem asi mohl čekat, ale z nějakého důvodu nečekal. Jedenáctá zrudla vztekem a chytla mě za vlasy. Podívala se mi klečícímu do očí. „Uděláš, co ti říkám. Jak se opovažuješ mě takhle ztrapňovat,“ přecedila přes zuby tichým ale hněvem přetékajícím hlasem.
Nejhorší ale byly její oči. Kromě ledového hněvu se v nich zračilo i zklamání.
Něco ve mně hrklo a já pocítil obrovský strach. Strach, že jsem ji zklamal tak, že už mě nebude brát vážně. Strach, že přijdu o její přízeň.
S největším odporem jsem se proto vrhl na misku s mou mrdkou, jako by to byla hradba nepřátelské pevnosti, kterou musím za každou cenu zdolat. I za cenu ztráty mého života.
Začal jsem sperma rychle lízat a hltat. Bylo to odporné. Ale já nepřestával. Brzo bylo miska úplně vybraná a jen se leskla čistotou. Sám jsem nevěřil tomu, že jsem to zvládnul.
***
Jedenáctá mě pak přikázala, abych si na povadlého ptáka nasadil klícku. Pak si mě s ledovým výrazem připoutala na řetěz a odvedla zpátky do apartmánu. Nepromluvila přitom ani slovo.
Za dveřmi apartmánu naplno propukl její chladný vztek.
„Když ti příště dám tak jednoduchý úkol, uděláš hned, co po tobě chci! Novic po týdnu výcviku by už podobnou věc měl zvládnout naprosto bez zaváhání!“ pustila se do mě, zatímco jsem před ní klečel a třásl se strachem. Skutečným strachem, protože jsem z její hrozivé aury cítil, jak moc je to vážné.
Tím to samozřejmě neskončilo, protože pokračovala: „Ty si možná myslíš, jaký jsi skvělý sub Martine, když tě všichni chválí za masáže a vaření… ale pravda je, že visíš na vlásku! Na vlásku od toho, že budeš vyhozen z Kurzu, protože ti nejvíc nejde právě to nejvíc podstatné!“
Její slova na mě těžce dopadla, cítil jsem se příšerně a po tvářích mi bezděky začaly stékat slzy.
Když uviděla moje slzy, její tvář ztvrdla se ještě mnohem víc. „To už na mě ani nezkoušej!“ skoro zaječela a její hlas přeskočil, jak se do něj začaly vkrádat emoce a pronikat přes tu tlustou ledovou vrstvu.
Hlavou mi probleskly vzpomínky na to, co se stalo posledně, když jsem se tak rozbrečel. Její chování bylo tenkrát jiné, spíše podporující. Nedokázal jsem teď pochopit, co se stalo, že se její chování ke mně tak změnilo. Byl jsem pro ni skutečně už ztracený případ?
Nechápal jsem vůbec nic. Jen jsem tam stále klečel a slzy mi nepřestávaly téct.
Chvilku mezi námi panovalo ticho, jak jsme oba vydýchávali tuhle šílenou situaci. Pak udělala několik rázných kroků ke skříni a vytáhla z ní silnou rákosku.
„Přines židli a ohni se přes ni!“ přikázala přísným hlasem, který sice působil o něco klidněji než před chvílí, ale zato vibroval temným odhodláním.
Věděl jsem, co mě čeká. Beze slova jsem přinesl židli od jídelního stolu a ohnul jsem se přes ni tak, že jsem měl zadek vyšpulený na výprask.
Jedenáctá si stoupla za má záda a rány začaly pršet na můj zadek. Údery rákoskou dopadaly bez milosti a já je musel nahlas počítat. Neskutečně to štípalo a bolelo, jak mě bila plnou silou.
Jakmile počet překročil třicet ran, instinktivně a bez rozmyslu jsem si začal krýt zadek svými prsty, ale rána přes prsty bolela ještě mnohem víc, takže jsem s tím hned přestal. Už jsem se ale ani nepokoušel tlumit své bolestivé hekání a výkřiky.
U padesáté rány jsem už myslel, že to dál nevydržím a začal jsem bolestivě plakat. V mozku mi začalo pulsovat jediné slovo. To slovo bylo „ALARM“. Ale já se kdovíproč nedovedl přimět ho vyslovit a tohle nesmyslné mučení ukončit. Několikrát jsem spadl ze židle, ale musel jsem se na ni vždy znova vyškrábat.
U šedesáté rány jsem už uvnitř své mysli přestal bojovat a nastoupila jakási apatie, která mě chránila před tou bolestí. U sedmdesáté rány Jedenáctá na chvilku přestala a ze skříně donesla jakousi gumovou tyč, do které jsem se mohl zakousnout. Přijal jsem ji s vděkem.
Výprask pokračoval až do sta a pak přestal. Jedenáctá sice už nedávala tak silné rány, ale na zdevastovaném pozadí jsem i tak bolestivě cítil jakkoliv slabý dopad rákosky.
Když přestala, vyplivl jsem gumovou kost a cítil se, že možná omdlím. Pořád jsem visel přes židli a úplně celý se třásl.
Jedenáctá si klekla k mé hlavě. Působila teď mnohem klidněji, když se na mně vybila. Pohladila mě přes tvář a zašeptala: „Možná jsem se v tobě mýlila, možná nejsi ještě tak ztracený případ.“
Měl jsem strašnou chuť se šíleně rozchechtat, jak mi ta situace přišla absurdní. Ale neudělal jsem to.
Ona mi mezitím vysvětlila, že myslela, že použiju stopku ALARM, protože viděla, jak strašně jsem trpěl. Ale když jsem ji nepoužil, uvědomila si, že i když nejsem dokonalý, mám pořád ochotu něco obětovat a učit se. Že ve mně je ještě jiskřička naděje, ze které se jí může podařit něco vykřesat, a proto nade mnou ještě nezlomila hůl.
Když jsem to uslyšel, neuvěřitelně se mi ulevilo a tíha, kterou jsem celou dobu cítil, jako by ze mě spadla.
Plačtivě jsem se začal omlouvat a děkovat, že mi dá ještě šanci. V tu chvíli jsem přetékal emocemi a byl jsem jí z nějakého důvodu neskutečně vděčný, i když mě předtím dobila jak psa.
Ona jemně přiložila prst na má ústa, ať jsem zticha. Odněkud přinesla mast a začala mi ošetřovat můj domlácený zadek. Jemně mast vmasírovala do mých půlek, což hodně pálilo, ale proti předchozímu výprasku to nic nebylo.
Já tam jen odevzdaně ležel a přemýšlel, co bude dál.
KONEC
[První 4 díly - v povídkách.]
Varování: Praktiky popsané v této povídce nemusí být reálné a často vycházejí z fantazie autora pro účely vyprávění. V žádném případě neberte nic, co je v textu uvedeno, jako návod! Hrozí poškození zdraví.
