A co třeba tamhle?

Sedím potichu v autě a pozoruji ubíhající krajinu. Nohy mám na palubní desce, i když mi Adam snad milionkrát říkal, ať je dám dolů. Byl to moc hezký výlet, ale to vedro je k zbláznění. Otevírám okno a nechám vítr rozproudit vzduch uvnitř. Je to lepší, ale ne o tolik.
Opět pokračuji v nudné činnosti, když v tom prorazí ticho jeho slova.

„A co třeba támhle?“ lišácky se na mě usměje.

„To by šlo“ odpovím mu.

Zapne pravý blinkr a zpomaluje. Odbočíme na polní cestu a jedeme, co nejdále to jde, až se ocitneme v hlubokém korytu, které ze silnice není vidět. Už po cestě mu rozepínám kalhoty a rukou směřuji k jeho chloubě. Z rozepnutých kalhot chytnu do levé ruky naběhnutý penis. Cesta mírně drncá a já trhanými pohyby sem a tam přejíždím po jeho délce. Není to sice nic moc výkon, ale Adam je očividně z mé snahy potěšen, a tak pokračuji. Už se nemůžu dočkat až zastaví.

Konečně utiší motor a statečně vybíhá s kalhotami napůl staženými okolo auta až k mé sedačce. Tam na něj čekám já, připravená na naší další hurá akci sexu v přírodě. Upřeně se mu dívám do očí a usmívám se. Stahuji ze sebe kraťásky a pod nimi se objevuje nahá kůže. Je takový vedro, že odmítám mít na sobě, byť o jediný kus látky navíc. Roztahuji nohy, aby se mohl pokochat pohledem na čerstvě oholenou broskvičku. Jako vždy to ocení, zanechá mi na ní polibek a otáčí si mě zadečkem k sobě.

„Hezky na mě vyšpul prdelko, ty moje malá kurvičko“ slyším ho ještě říkat. Usměji se pro sebe a udělám, co řekne.

Adam již s klackem tvrdým jako šutr začne šukat moji kundičku. Slastně přivírám oči a nechám se vymrdávat uprostřed cesty. Vzdychám a téměř křičím na celé široké okolí a jemu to očividně dost imponuje. Neuběhne ani minutka a z kapsy vytahuje telefon. Na iPhonu jsou opravu hezká a ostrá videa, stačím si ještě pomyslet, i když nejsem jejich fanda. Zvolí tlačítko foťáku a začne natáčet, což samozřejmě nevidím, ale vím to, protože jsem to video později viděla.

Je na něm krásně vidět, jak mi projíždí dírku a ona postupně víc a víc vlhne. Roztahuje se pod náporem jeho délky a tloušťky. Sem tam poplácá zadeček, až se na kůži objeví červené otisky. Záběry také ukazují zaměření na moji dírku k zadečku. Roztahuje ji a kochá se tím pohledem. Vše natáčí, tak aby video mohlo vyjít na světlo světla a nebylo na něm poznat, kdo na něm účinkuje.

V tom úplně nejlepším okamžiku, kdy jsme oba na vrcholu blaha, s sebou Adam najednou trhne. Přestane v činnosti a zaposlouchá se.

„Někdo jde!“ oznámí mi v rychlosti, když urputně obíhá auto s ještě vytaženým penisem a usedá na své místo. Já se také rychlostí blesku soukám do auta a přebírám telefon, který ještě pořád natáčí naše intimní chvilky. Hlasy se k nám přibližují.

Adam nastartuje a couváme zpět na silnici, přitom se ze srdce smějeme jako dvě malé děti, kteé zrovna provedli nějakou rošťárnu.

Tenhle výlet se opravdu vydařil.

. . .

Vítám tě milý čtenáři/milá čtenářko u série příběhů Fikce nebo skutečnost?

Pokud se ti příběh líbil a chceš si tipnou, zda byl pravdivý či smyšlený, napiš mi do komentáře.

Zda jsi si tipl správně zjistíš na konci každého dalšího příběhu, který vydávám týdně, vždy v úterý.

Příběh ‚Cesta domů‘ byl pravdivý.