Od dětství byl Lukáš potlačován ve své sexualitě, jeho rodiče a okolí kladli důraz na to, aby se choval "jako správný chlapec" a neprojevoval žádné příznaky emocí či touhy.
Lukáš se postupně naučil potlačovat své přirozené pudy a touhy a skrývat své skutečné emoce za maskou tvrdosti a neústupnosti. Jeho sexuality byla považována za něco špatného a nevhodného, co mělo být utajeno a potlačeno.
S rostoucím věkem se Lukáš začal uzavírat do sebe a vyvíjet nenávist k okolnímu světu. Neschopný vyrovnat se se svou potlačenou sexualitou a touhami, cítil se beznadějně izolovaný a nepochopený. Postupně vyrostl v nekompromisního a tyranského jedince, který chtěl získat kontrolu a moc nad ostatními.
Lukáš se postupně stal politickým vůdcem a diktátorem, který vládl své zemi s tvrdou rukou a potlačoval veškeré projevy svobody a individuality. Jeho potlačená sexualita a frustrace se promítaly do jeho chování a rozhodnutí, které vedly k utrpení a násilí ve společnosti.
Podle Freudových teorií by se dalo říci, že Lukáš se stává vyjádřením toho, co se děje, když je potlačena sexuality a potřeby jedince. Jeho potlačené touhy se proměnily v hrůznou manipulaci a násilí vůči ostatním, když nedokázal vyrovnat se se svými vnitřními konflikty.
Jestliže by byl Lukáš v mládí podporován a povzbuzován ve své individualitě a sexualitě, možná by se vyhnul této destruktivní cestě a našel zdravější způsob, jak vyjadřovat své potřeby a touhy.
Nechť tento příběh slouží jako varování před potlačením sexuality a emocí a jako připomínka, jak důležité je uznávat a respektovat svou vlastní identitu a touhy. Buďme otevření a empatičtí vůči sobě i druhým, abychom se vyhnuli destruktivním důsledkům potlačování naší přirozené bytosti.