Poprvé a naposledy

18. 4. 2024 · 2 243 zhliadnutí losttranslation

Na amateri.cz chodím rád už od doby, kdy jsme tu měli tajný profil s R. Později (samozřejmě s jejím svolením) jsem tu popsal pár vzpomínek na to, co jsme prožili. Ale nic víc jsem tu, až na jednu nebo dvě výjimky, nehledal. Maximálně jsem se přihlásil při dlouhých nocích na hotelech, kdy jsem na chatu hledal někoho, s kým si jen tak popovídat. Někdy za peníze, ale to většinou skončilo jen tím, že jsem o zaslanou částku přišel. Tedy až na K., se kterou jsem si poprvé telefonoval při jedné ze služebních cest a hned náš první telefonát se protáhl až do ranních hodin. Bavili jsme se o všem, vlastně jen ne o sexu.

Po úvodním telefonátu jsme přešli na psaní. Myslím, že jsme oba potřebovali si prostě jen tak popovídat, a i když to nebyla podmínka, měl jsem radost z toho, že ji občas můžu překvapit nějakým dárkem. Nebylo to o penězích. Oba jsme měli své závazky, ale oba jsme se mohli svěřit s tím, co se nám zrovna honilo hlavou. Jen jedno jsme si slíbili – nepotkáme se. Což jsme vydrželi až do ledna.

Samozřejmě v tom byl alkohol. Při další z pracovních cest, při které se setkání s kolegy proměnilo ve velmi vydařený večer, jsem toho vypil víc, než se sluší. V lehce podnapilém stavu jsem opět měl chuť si s někým popovídat a K. byla pro. Nevím přesně, jak se to stalo, ale během hodiny jsme od normálního povídání přešli k provokování. Probírali jsme naše skvělé, i ty méně skvělé sexuální zážitky, až jsme narazili na mou velmi zvláštní zkušenost, kdy jsem kolem dvaceti měl domluvený sex s někým, koho jsem nikdy neviděl. Samotná historie je na dlouhé vysvětlování, ale byla to jedna z těch věcí, na kterou se nezapomíná. A k mému překvapení to K. nepřišlo vůbec divné, naopak chtěla vědět víc a víc, což už po těch letech nebylo vůbec snadné. Když jsme se loučili, počítal jsem, že je to jen žert, že to musíme zkusit. S tím jsem také na náš slib zapomněl a s bolavou hlavou to druhý den bylo to poslední, na co bych si vzpomněl.

Až do velmi jasné zprávy nabízející mi dva termíny, kdy K. bude mít čas dlouho do noci. Hlava mi pracovala na plné obrátky a najednou jsem nevěděl, co odpovědět. Kromě velmi generické profilové fotky jsem neměl nejmenší představu, jak K. vypadá. A už vůbec jsem netušil, jak by něco takového mělo proběhnout. O dva dny později jsme ale měli dohodnutý termín a podmínky. K. přímo neuvidím, setkáme se v hotelu a jakmile K. odejde, nebudeme to nikdy opakovat.

Příští úterý, v námi domluvený den, jsem přijel do Liberce a ubytoval se v Imperialu, který jsem dobře znal. Ke svému pokoji jsem si nechal dát dvě karty a jednu z nich nechal na recepci pro K., aby si ji vyzvedla. Vyzvedl jsem dvě láhve vína a mohl se dát do příprav. Pokoj jsem zatemnil, připravil víno, nastavil hudbu hlasitou tak akorát a čekal. Když přišel domluvený čas, šel jsem dolů na bar dát si něco ostřejšího na kuráž.

"Jsem před hotelem," byla zpráva, která mě už přivedla k šílenství. Byl jsem nervózní, vzrušený a věděl, že za pět minut musím být zpět na pokoji. Nadechnout se a vyrazit. Pípnutí karty otevřelo dveře do tmavého pokoje, kde jsem tušil siluetu někoho, kdo stál před postelí. Nevím, jestli to bylo poznat, ale pozdrav se mi jen těžko říkal. Naštěstí jsem zamaskoval nervozitu tím, že jsem téměř poslepu (trochu vidět bylo) nalil do připravených skleniček víno, kterým jsme si přiťukli. Rytmická hudba mi pomohla a já se jen pro jistotu zeptal K., jestli pořád chce pokračovat. "Jinak bych tu nebyla," bylo to poslední, co jsem potřeboval vědět. S rukou na jejím boku jsem si přivoněl k vlasům a ústy ochutnal šíji. To napětí by se dalo krájet. Moje vzrušení se nedalo už více schovávat. K. tam jen stála, zrychleně dýchala a já si dával na čas, než jsem ji políbil. Potmě jsem musel zjistit, co to má vlastně na sobě (krátká sukně k mému překvapení a vysoké podpatky k mé radosti). Poslední, co jsem udělal, než jsem ji políbil, bylo drzé, ale prostě jsem ji pohladil v rozkroku. Neucukla. Vlhké kalhotky a horko mi jednoznačně potvrdily, že se mi to nezdá.

K. byla naprosto famózní. Na svůj věk měla postavu, za kterou bych se na ulici ohlédl a k tomu pomáhaly skvělé trojky. Které jsem se až později dozvěděl, že jsou umělé. A přesto, že jsem většinou "dolňák", byl jsem z ní naprosto vyřízený. Dali jsme si dost času, druhá sklenka vína následovala, ale to už K. byla nahá (až na ty lodičky) a stála přede mnou s něčím, co jsem si jen vykládal jako jiskry v očích. Jelikož jsem byl stále téměř celý oblečený, otočil jsem ji a nesmlouvavě předklonil. Ne, nechtěl jsem jí ho tam prostě jen tak strčit, ale chtěl jsem ji ochutnat. A to, co jsem cítil, bylo vynikající. Jak můj jazyk ochutnal to, po čem jsem toužil, její vzdechy už byly dobře slyšet. Když jsem si to dostatečně užil, narovnal jsem ji a políbil. Tak, aby cítila sama sebe. Rukou v rozkroku jsem dál pracoval na tom, aby bylo co ochutnat. Mé prsty hltala jako hladová a já už byl ztracený. Jenže pokud tohle mělo být jen jednou, chtěl jsem si užít to vzrušení. Moje džíny letěly do kouta a v nestřeženém okamžiku jsem si nabral hrst ledu, ve kterém se chladilo další víno. Byl to risk, ale její kundička po tom přímo volala. S prvním kontaktem ledu hluboce zasténala a já byl rád, že máme hudbu nahlas. Na ležící K. jsem kostky nechal roztávat a když bylo dost, využil jsem ještě jejich zbytky na bříšku a prsou. To už jsem ale dál nemohl a v tu chvíli jsem byl rád, že jsme si dohodli, že kondom nebude potřeba. Jakmile jsem na žaludu ucítil její vlhko, pocit, který mám strašně rád – to první vniknutí, sám jsem musel zaúpět. Můj horký penis najednou cítil tu kombinaci vzrušení a zbytky chladné vody z kostek ledu. Přirazil jsem a s K. jsme skončili v objetí.

Bral jsem si ji skoro půl hodiny znovu a znovu, když jsem cítil, že to nevydržím. A byl jsem natolik vzrušený, že jsem se udělal jen chvíli po tom, co jsem ho vytáhl. Ujistila mě, že jsem mohl stříkat do ní, ale já nemohl dál. Jenže a to se mi stalo jen několikrát v životě, a bylo to dobrým znamením, jsem za chvíli mohl znovu. Zezadu, v lžíci jsem do ní pronikal znovu a znovu. Tentokrát drsně, tak, jak to po první vyvrcholení mám. Věděl jsem, že si to můžu dovolit. Můj mozek naprosto v transu z kombinace vzrušení a alkoholu. Když jsem už nemohl, otočili jsme se k sobě a něžně jsme se milovali (to nejde jinak nazvat). I přes tmu jsem K. viděl do očí a v té pozici jsme skončili. S křečí jsem cítil další vyvrcholení a věděl, že tím to končí. Teprve později K. prozradila, že měla několik orgasmů, ale já upřímně nepoznal, jestli ty silnější vzdechy jsou normální nebo ne.

Myslím, že to bylo poprvé, kdy jsem si naprosto užil sex s někým, koho jsem neznal. Leželi jsme vedle sebe asi půl hodiny, v těsném objetí. Občas se políbili a pomalu se uklidňovali. K mému překvapení jsme přecházeli k tomu, co můžu jen nazvat naším běžným povídáním. Jen tentokrát mnohem intimnějším. Jenže čas pro nás neúprosně běžel kupředu a brzy se přiblížila desátá hodina a s tím i konec fiktivního večírku, na který se K. doma vymluvila. Bezeslov jsme se rozloučili a to bylo naposledy, co jsme se cítili...

Naše komunikace trvala další měsíc, ale od toho večera už nebyla stejná. Občas si stále napíšeme, ale domluvili jsme se, že dál to nebudeme zkoušet. Děkuji K. za ten večer a povolení náš večer tady sdílet. Je tu pro nás oba...