Laura...

Laura je mladá krásná dívka. Má černé husté vlasy po pás, sametovou jemně snědou pleť a dokonale symetrickou tvář i postavu. Dlouhé hladké nohy, na kterých se pohybuje tak ladně, že to vypadá jakoby ji nadnášela nějaká neviditelná síla, by posloužily za vzor nejednomu básníku, či sochaři.
Muži ji obletují a pro nepatrný kousek její pozornosti jsou ochotni udělat téměř cokoliv. Laura si je své krásy a až opojné svůdnosti dobře vědoma a neváhá je využít. Dostává drahé dárky, všemožné šperky a jezdí na exotické dovolené. Některé ženy ji nazývají šlapkou, děvkou, ona si však říká luxusní společnice a směje se jim do tváří.
Do vínku ji sice byla dána krása, ale láska se jí obloukem vyhýbá. Nemá rodinu, ani přátele a životem se protlouká bez jasného cíle.
Bohaté muže, kteří její společnost vyhledávají, to nezajímá. Stačí, že dobře vypadá a že jim podrží, kdy si vzpomenou. Za těch pár drobných, které vytrousí ze svých naditých kapes... Dobrý kšeft!
Když Laura zrovna necestuje, nebo nedělá ozdobu na banketech, tráví čas v Praze, kde má pronajatý byt. V jedné z místností si zařídila BDSM salónek a za pár let se vypracovala ve vyhledávanou dominu. Řekla si totiž, že když už si má vydělávat svým tělem, tak ať se jí ti slizouni, alespoň doma, nedotýkají.
Na svůj životní styl a standard si zvykla. Šťastná však nebyla. Vše se změnilo jednoho podzimního dne.
Lauře zazvonil pracovní telefon. Na displeji svítilo neznámé číslo. Obvykle je odmítala, protože všechny své pravidelné klienty měla uložené. Dnes však, bůh ví proč, udělala výjimku.
"Prosím" Řekla s přísným akcentem. "Dobrý den, tady je Tomáš." Ozval se charismatický mužský hlas. "Rád bych si u vás domluvil schůzku." "Jaký Tomáš, odkud máte číslo?" "Beru pouze stálé klienty, nezlobte se." Laura chtěla zavěsit. "Počkejte slečno, zaplatím co si řeknete." Tato nabídka, spolu s tím hlubokým sexy hlasem ji zaujala. "No tak dobrá, beru jen cash. Deset tisíc za hoďku. V kolik." Zeptala se Laura chladně . Chlapíka to neodradilo a za pár okamžiků byli domluveni na osmou večer.
Laura je profesionálka a na přípravě si dá vždy záležet. Na svatoondřejský kříž připevnila pouta, nachystala provazy a v neposlední řadě, bičíky a důtky. Na černé, kožené, kanape naaranžovala pár sexy oblečků, ať si může subík vybrat.
Napustila si vanu, zapálila pár svíček a relaxovala v horké vodě. Po koupeli přes sebe hodila jen lehký jemně průsvitný župan a šla se nalíčit ke svému toaletnímu stolku.
Bylo třičtvrtě na osm a Laura byla připravená. Znovu jí volalo ono neznámé číslo. "Už jsem u domu." "Dobrá, byt číslo čtyřicet osm, čtvrté patro a po chodbě doleva." Počkala, až zazvoní domovní zvonek a zavěsila. Šla ke dveřím a lehce je pootevřela, aby bylo kunčaftovi jasné, kterým směrem se má vydat.
Laura nenápadně vykoukla ze dveří, aby si toho neznámého muže, alespoň letmo prohlédla. Potemnělou chodbou se blížila vysoká postava, se širokými rameny. Její veliké boty klapaly o dlažbu, až to nahánělo strach. Stále se zvětšovala, až jí byly plné dveře.
"Tak pojď dál" vyzvala Laura postavu a ustoupila na stranu. Muž vešel. Sjel Lauřinu postavu, která byla zahalena v průsvitném županu, od hlavy až k patě a zase zpátky. Poté nastavil svou velikánskou ruku. "Tomáš." Řekl překvapivě sebevědomě. "Laura" Odsekla, aniž by podání ruky opětovala. Dala tím jasně najevo, kdo bude mít za chvíli navrch. Nicméně ji Tomáš jako muž zaujal. Černé vlasy, hnědé oči, perfektně zastřižené vousy, drahá kožená bunda a exkluzivní parfém.
Tomáš si odložil a bez známky nervozity se na Lauru pousmál. Ta ho mlčky vzala za dokonale padnoucí bílou košili a vedla si ho do svého hnízda neřesti.
To bylo velmi vkusně zařízeno a pečlivě sladěno do nejmenších detailů. Dominovala zde růžová a černá barva. Naproti kříži, byla velká zrcadlová skříň, aby si mohl spoutaný a bezmocný otrok, do poslední kapky vychutnat své zostuzení a ponížení.
"Tak co? Ďáblice, zlá sestřička, nebo klasika, latex?" Zeptala se Laura u kanape s vystavenými kostýmy. "Dám Vám pět tisíc navíc, když zůstanete v tom co máte na sobě." Řekl Tomáš a zase se na ni pousmál. "Dobře, ale šukat se mnou nebudeš, s tím nepočítej." Vyhrkla, a dala si ruce v bok. "Uvidíme" Odpověděl Tomáš a zazubil se. Lauru to polekalo. Chtěla toho drzouna okamžitě vyhodit, ale nějak to nešlo. Něco bylo jinak. Něco ji na Tomášovi přitahovalo. Byla zmatená, protože tyhle pocity neznala a nerozuměla jim.
"Dám Vám dalších pět tisíc, když si se mnou promluvíte u kávy." Vytrhl ji Tomáš z toku myšlenek.
"A máš vůbec ty peníze, že tady machruješ?"
Tomáš jemně sklopil hlavu a přes husté obočí se podíval Lauře do očí, sáhl mlčky do kapsy a vytáhl stylovou, koženou portmonku.
"Tohle je vaše" a natáhl ruku s peněženkou směrem k Lauře. "Pokud" Ucukl. "Pokud mi vyhovíte ve všem co po Vás budu chtít." Laura váhala. Nakonec ji, ale touha po malé kožené věci přemohla. "Žádné prasárny?" Zeptala se. "Ne, žádné prasárny, ani násilí. " Dostala jasnou odpověď.
"A teď bych si dal to kafe. Černé, silné a bez cukru, prosím" Laura neskrytě zkontrolovala obsah nadité šrajtofle. Bylo v ní odhadem padesát tisíc, možná víc. Zazářili jí oči a odběhla do kuchyně uvařit kávu.
"Není trochu pozdě na takovou dávku kofeinu?" "A pojď klidně za mnou ať nemusím křičet." Tomáš vešel do kuchyně. Laura byla opřená o pracovní desku a čekala, než se nahřeje kávovar. Strašně se mu zalíbila. Její dokonalé tělo se jemně pohupovalo v rytmu písničky, která zněla tlumeně z rádia. Pomalu k ní přistoupil. Postavil se vedle Laury a položil svou mohutnou ruku na její bedra. Něžně ji hladil. Laura ne něj pohlédla tak vyzývavě, že na nic nečekal a přitiskl se k jejímu krásně kulatému zadečku. Odhrnul hustý pramen vlasů a začal ji líbat šíji. Jednou rukou si ji za bříško přitlačil blíž k svému rozkroku a druhou začal hladit její dokonalá prsa.
Zajel níž ke kundičce. Dráždil ji a prsty přejížděl klitoris. Laura začala vzdychat a vlhnout. Takto se jí ještě žádný muž nedotýkal. Byla úplně bez sebe vzrušením. Rozvlnila se v bocích a mezi půlkami cítila jak Tomáš tvrdne. Zprudka ji otočil a posadil si ji na kuchyňskou linku. Byl to mžik. Začali se vášnivě líbat. Laura nahmatala pásek od kalhot a zkušeně jej rozepnula. Nasledoval poklopec. Strčila svou ruku Tomášovi do boxerek a hrála si s jeho koulemi. Předloktím se otírala o penis a druhou rukou stahovala kalhoty. Chtěla už ho cítit v sobě. Ještě než Tomášovi sjeli kalhoty ke kotníkům vytáhl z kapsy kondom a podal ho Lauře. Ta na nic nečekala. Zuby roztrhla obal a navlékla ho na jeho velký tepající pyj. Opřela se lokty o linku a doširoka roztáhla nohy. Neodolatelný pohled.
Tomáš do ní vnikl. Jemně zasténala a její tvář zářila rozkoší. Pomalu a snadno v ní klouzal. Pak začal mohutně přirážet. Cítila jeho mužskou sílu. Viděla jeho odhodlaný a vzrušený výraz. Vzepjala se a zavěsila okolo širokých ramen. Nohy překřížila za Tomášovými zády. Zvedl ji jako by vážila sotva pár gramů a ve vzduchu si ji začal narážet na svůj velký penis, až ke kořeni. Laura už nevzdychala, přímo řvala slastí a blížila se k vrcholu. Tomáš cítil na svém žaludu jak se její mušlička stahuje a pulzuje. Věděl, že se za chvíli udělá.
Orgasmus byl velkolepý. Oba se svíjeli a tiskli se jeden ke druhému, dokud slastná křeč neodezněla.
Pro Lauru to bylo poprvé v životě. Nikdy s nikým, kromě sebe samé, orgasmus nezažila. Nechtěla se Tomáše pustit. Cítila jak mu buší srdce. Cítila jeho zrychlený dech. Cítila jeho chlupatý hrudník ne svých ňadrech. Ne, nechtěla aby ten moment skončil.
"To kafe už bude asi jen na krásu, co?" Poznamenal Tomáš a podíval se směrem ke kávovaru na chladnoucí hrnek. "Ježiš, udělám ti nové." Laura se vrátila do reality a seskočila z Tomáše. Narychlo se upravila a jala se vařit novou kávu. "Nemusíte, slečno Mrázková, na kávu už je přeci jen trochu pozdě." Opět se široce usmál. Laurou jako by projel blesk. "Prosím?" "Odkud znáš moje příjmení?" Byla v šoku. "Ty si mě opravdu nepamatuješ?" Marně lovila v paměti. "Tomáš Přikryl..." "Tomík, bobík" Dodal, aby bylo jasno."Pane bože" "Tomáši?" Dala si ruce na tvář a skrze prsty si ho prohlížela. Musela si dřepnout a vstřebat co se to vlastně děje. "Pamatuješ, na základce jsem ti slíbil, že za tebou půjdu kamkoliv a udělám cokoliv, aby si byla šťastná" Lauře postupně naskakovaly vzpomínky. "Tomáš Přikryl, ten malý, oplácaný kluk s obří mezerou mezi zuby? Ten který ji potajmu nechával spát v jeho pokoji, když její matka, ožralá pod obraz, vyhrožovala, že ji zabije. Ten, kterého kdysi políbila, možná z lítosti a on jí dal slib. Je to on, nebo..." Hlava jí jela na plné obrátky.
Narovnala se a sundala ruce z obličeje. "Jak si mě našel, co tady děláš Tome?" Rozplakala se. Uvědomila si totiž, že to byl jediný člověk, kterému na ni opravdu záleželo. "Věděl jsem, že jsi v Praze, a děláš to co děláš" "Zjistit číslo, už nebyl takový problém." "Přijel jsem dostát svému slibu" Objal ji, aby se uklidnila. Laura si připadala jako v pohádce.
Celou noc se milovali. V pauzách mezi sexem si povídali. Tomáš se omluvil za trik s penězi.
"Víš, nevěděl jsem jestli bys mě chtěla vidět, kdybych se normálně ozval. Tohle mi přišlo jako jediné, možné řešení, jak se k tobě dostat Lauro." " To nevadí Tome, jsem ráda že jsi tady. Ty peníze si ovšem nechám." Smáli se. Tomáš ji vyprávěl o své proměně z ušlápnutého kloučka v uznávaného architekta a majitele světoznámé stavební firmy. Laura popisovala svůj nelehký život. Jak nechala školy a utekla z domu. Jak se protloukala a skončila jako společnice.
Poprvé po mnoha letech byla šťastná. Přitulila se k Tomášovi a společně usnuli.
Když se po sotva dvouhodinovém spánku Tomáš probral, Laura byla pryč. Pomalu vstal z postele a šel si uvařit kávu. Peněženka, která zůstala večer na kuchyňském stole, byla také pryč. "Lauro?" Zavolal do prázdného bytu. V tom se ozvalo cvaknutí zámku. "Dobré ráno Tome. Byla jsem pro snídani a mám pro tebe malé překvapení." Usmála se a mávala obálkou, kterou držela v ruce.
"Už jsem se bál že si utekla a odletěla na Kanáry." Zavtipkoval. "Chtěla jsem, ale padesát by bylo málo... " Chichotala se jako puberťačka a s netrpělivým pohledem čekala, kdy se Tomáš konečně zeptá, co je v té obálce. Ještě chvilku ji potrápil. "Máš pěkný boty i ta sukně ti moc sluší" Užíval si její nedočkavost. "A copak máš v té obálce, tu jsem málem přehlíd" Zavýskla a skákajíce ho objala. "Na, jsem zvědavá co na to řekneš." Tomáš obálku opatrně rozevřel. Bylo v ní pár papírů, které si vytřepal do ruky.
Jeden z nich byla fotografie. Byl na ní on a Laura, když jim bylo čtrnáct let. Dostal od ní polibek na líčko a hrozně se červenal. "Hahá, to už ani není pravda." S dojetím se pousmál a pokračoval v prohlížení.
Další papír byl přeložený. Byl jemně zažloutlý a ošoupaný, častým skládáním. Otevřel ho a začal mlčky číst.
"Milá Lauro. I když se naše cesty brzy rozdělí, věř, že v mém srdci i mysli budeš vždy ta jediná. Miluji tě a..." Dál číst nemusel. Byl to dopis na rozloučenou, který napsal Lauře, když odjížděl na stavební školu.
Ruku s psaním pomalu spustil podél těla a zadíval se jí dlouze do očí. "Znám ho celý nazpaměť, Tome" Řekla Laura a něžně ho políbila. "Vždy, když mi bylo mizerně, četla jsem ho a doufala v zázrak."
Na posledním listu papíru, byl napsán slib. Slib, důležitý a důvěrný, plný lásky a pokory. Byl to Lauřin slib Tomášovi, že od této chvíle mu bude navždy oddaná, že celý svůj dosavadní život háže za hlavu a chce začít od nuly. Slib, tak vážný, že než by ho porušila raději skočí do Vltavy.
Tomáš měl dojetím skleněné oči. Lehce odhrnul pramen černých vlasů Lauře z čela a zasunul jej za ucho. Dlaní sjel po tváři a palcem utřel třpytivou slzu. Políbil ji. Dlouze, krásně. Pomilovali se. Pomilovali se tak, jak se umí milovat pouze lidé, kteří jsou plně oddaní nejvyššímu citu. Lásce!


KONEC

Samozřejmě, byla svatba měli hromadu děti a žili spolu šťastně a spokojeně až do smrti. Laura jednou údajně prohlásila, že je "do prdele šťastnější než Pretty Woman".
A portmonka s penězi? Tu, samozřejmě netknutou, vrátila Tomášovi se slovy: "Díky, ale kůže už mám plné zuby."

PS: je to červená knihovna pro červené publikum. Doufám, že se Vám příběh líbil a alespoň trochu zahřál u srdce. ✌️