#3
"Nechtěla bys přijet na víkend?" Cinkla mi zpráva.
"Nemáte žádnou akci?" Píšu zpět. Zatím jsem si na příští víkend nic neplánovala, takže mám kalendář volný a otevřený. A tenhle kamarád není jen tak obyčejný. Občas si spolu zašukáme. Dobře zašukáme. Teda možná jsem sobecká, ale užívám si to plnými doušky - a asi i víc, než on sám. I když, to nejspíš neposoudím tak zcela objektivně.
"Ne, tento víkend bude klid. Trochu jsem zatoužil po tvé přítomnosti. Tak co? Jak jsi na tom?"
No, tohle se neodmítá, že jo...
V pátek končím dřív. Dám si sprchu a pak nahá pobíhám po bytě. Pobalím tašku, nějaké zásoby, upečenou voňavou buchtu k tomu. Zapletu vlasy, vytáhnu pohodlné oblečení, všechno vzápětí naložím do auta a vyrážím z města pryč, blíž k polím a hlavně lesům. Počasí slibuje na jaro celkem teplý víkend, sice rána mají být ještě studená, ale ty budeme stejně trávit v posteli, takže to mi fakt nevadí. A na večer venku stačí pořádné oblečení, když mě pan myslivec vytáhne na pochůzku po revíru.
Posledních dvacet kilometrů a já se těším jak malá holka. Na něj, na čerstvý vzduch v lese, na pár volných relax hodin venku. Zajíždím autem za dům a parkuju na vyštěrkovaném plácku. Než stihnu vystoupit, otevírají se u domu zadní dveře z kuchyně a vybíhá můj oblíbený chlupáč. "Ahoj Asto," drbu ohaře za uchem. Za chvíli se ke psovi připojil i páníček. "Ahoj," ozvalo se nade mnou tiše, když jsem se mazlila s němou tváří. Narovnala jsem se, otočila a dala mu ruce kolem krku. "Ahoj," nastavila jsem ústa k polibku a pomalu zavírala oči. Tělem mi vibrovala energie, taková ta síla, co rozproudí krev a v břiše mi to dělá přemety. Bylo mi tu prostě fajn, s ním. Když se naše rty spojily a jazyky prohloubily požitek z líbání, byla jsem ráda, že se o něj můžu opřít. Vždycky je to smršť. "Tak pojď, vezmu ti tašku," ukončil uvítací rituál a já se zhluboka nadechla voňavého jarního vzduchu.
"Chceš jít se mnou na zadní posed? Chvíli bych tam poseděl, jen se chci podívat, co tam běhá," zrovna jsem si zalila čaj, když jsem vybalila věci a nakrájela na talíř buchtu. "No jasně, ráda," zadní posed je na kraji lesa s výhledem do širokých polí dokola, na druhou stranu od vesnic, takže tam je ničím nerušený klid, kde to při pozorování občas vypadá jako malá zoo, divoká zoo.
Když jsme se za hoďku chystali, abychom došli za světla, chvíli to trvalo. To je tak, když se někdo těší a má neodbytné a nenechavé ruce, které hladí a šimrají. Nechá mě se převlékat, ale nesundá je. Pomůže mi vysléct triko a ruce spustí na podprsenku, pod kterou chvíli hladí a hněte ňadra, zatímco mi okusuje krk zezadu. Až mi vstávají chloupky po těle. Na krk jsem citlivá a on to dobře ví. Chvíli si jeho něžnosti vychutnávám, tisknu se k němu zadečkem a jen si ho přidržuju za poutka v pase jeho kalhot. "Hele, ale jestli chceš vyrazit ven, měli bychom toho nechat," otočím se k něm čelem a sáhnu na postel po čistém triku s dlouhým rukávem, abych si ho přetáhla přes hlavu. Jen si povzdychne a kývne. A zatím co já odolávám nutkání se ho dotknout přes poklopec kalhot, navléká se do svetru. To své vlhko, které mi spustil do kalhotek, si teda schovám na později.
Když vystoupíme z auta, které necháme za zatáčkou, čeká nás kousek polňačky, ze které za chvíli vidím kazatelnu. Jen vždycky vylézt nahoru. Trošku se bojím výšek a pohled ze surových neopracovaných kulatin dolů mi ze dvou metrů nedělá moc dobře. Nahoře už mi to nevadí. Zvlášť ne tady, protože je to uzavřená kazatelna - takový pokojíček, kde jsou dveře a plná podlaha. Vystoupáme nahoru, podá mi ruku, abych prolezla dveřmi bezpečně a zavře je za mnou. Na sedačku roztáhne deku, ať sedíme na teplém. Usadíme se a já se rozhlížím kolem prosklenými okny. Jaro je v plném proudu, stromy na remízcích už jsou obaleny zeleným listím, pole doteď tmavá začínají taky obrážet a v dálce už vidím jedno žluté řepkou. Zima tu není, tak si i mikinu rozepnu. Sedíme v tichu a je nám fajn. Položím si hlavu na jeho rameno a vdechuju jeho vůni. Mužnou, s nádechem pižma, lesa i psa. Mám jeho dlaň na stehně, příjemně hřeje, když s ní pomalu pohybuje. Hladím ho po zádech, ale svetr mi brání v těsnějším dotyku. I tak cítím teplo, které to chlapské tělo vydává.
Chci ho, docela hodně. Hned.
Druhou volnou rukou mu putuju přes nohu k poklopci. Sotva se dotknu látky, slyším, jak se prudce nadechne. "Už jsi to začal doma," zašeptám do ticha. "A ty to chceš dokončit tady?" odpoví mi otázkou, nepřekvapený. "Chci!"
Svezu se ze sedátka na kolena a přelezu si před něj. Povolím pásek, knoflík, zip, pod látkou trenýrek už se mu rýsuje boule. Přiblížím k ní obličej a otřu se nosem. Ruce mám na jeho bocích a dostávají se nad lem kalhot na holou kůži, trochu se nadzdvihne a tak rychle kalhoty i trenýrky sesunu dolů na stehna. Před obličejem mi tak vyroste kláda. Teplá, jemná kůže a rozhodně ne měkká borovice. Chtivě a lačně ho olíznu. Chutná mi, jako vždycky. Jazykem ho dál ochutnávám a on se opře dozadu o stěnu a užívá si moje hladová ústa. Hladová po něm. Jenže nemám hladová jen ústa. Tím, jak už si mě staroval předtím a tím, že vidím, jak dobře mu dělám teď, stoupá i moje vzrušení a cítím, jak mi v lasturce tepe rozbouřená krev. Když mi rukama vklouzne pod mikinu na ramenech a lehce mi masíruje trapézky, zasténám mu s ptákem v puse. Ještě chvilku, minutku pokračuju a pak se postavím. Sundám boty a nechám jeho, aby mi pomohl z kalhot. Stáhnul je až ke kotníkům a pak si hraje přes kalhotky, pod prsty cítí mokré kolečko, zvedne hlavu a usměje se. "No, co..? to už předtím," asi mu to nemusím vysvětlovat, že. "Nic neříkám, líbí se mi to." A stejně mi je rychle stáhne.
Vysvobodím jednu nohu z oblečení a posadím se mu obkročmo na klín. Rukou mu jezdím po penisu, je naběhlý, horký a na špičce už se mu perlí kapička. Palcem přes ni přejedu a rozmažu ji. Okamžitě mi přetáhne tričko přes hlavu a zvedne podprsenku natolik, že z ní prsa vypadnou dolů. Skloní hlavu a vezme si bradavku do úst, olízne ji a pak saje. Druhé prso hladí a dráždí bradavku i na něm. V levé ruce držím jeho penis a pravou si sáhnu na klitoris, i ten je mokrý, prstem zajedu do lasturky a použiju trochu svého mokra, abych navlhčila jeho délku. Nechá má prsa prsy a pomůže mi se navést, abych si na něj nasedla. Pomalu se spouštím a cítím, jak mě plní a klouže dovnitř. Až je uvnitř skoro celý, jen se zhoupnu a dosednu. Drží mě za boky a já se rukama opřu za ním o stěnu kazatelny. Lehce se začínám pohupovat, koukáme si do očí a oknem za mnou dovnitř proniká světlo zapadajícího slunce, které stěnu přede mnou barví na žlutooranžovou. Trochu zrychlím, rukama mi pomáhá. Líbám ho na čele, na nose a skončím u rtů. Jazykem mu je olíznu a pak vklouznu za ně. Líbám ho hluboce a když mu zavrčím do úst, převezme iniciativu. Začíná tvrději přirážet zespodu, pak si můj cop omotá kolem ruky a zakloní mi tak hlavu. Kousne mě do krku, ale to mi vůbec nevadí, spíš mě to povzbudí. Držím se ho za paže a teď už hlasitě vzdychám. Dneska nelovíme, dneska budem zvěř rušit jenom našimi orgasmy...
Ke svému se pomalu blížím. Cítím, jak se mi začíná všechno svírat, zatnu do něj nehty. "Drž a šukej," slyším u svého ucha. "Držím, ale-za-chví-li-už-bu-du!" zavzdychám mu v odpovědi. Šuká dál. "Udělej se, teď!" Zavelí a já dám průchod všemu, co se ve mně nahromadilo. Sevřu ho uvnitř a nahlas se udělám. Jakmile stisk dosáhne vrcholu a tlak už sám nemůže snést, udělá se taky, dlouze doráží a drží mě za boky tak, že budu mít modřiny.
Položím si čelo na jeho rameno a čekám, až odezní i poslední záchvěvy, které si užívá, sevřený ve mně. Oba zhuboka a rychle vydýcháváme tu jízdu. Divočina v divočině.
Venku se ochladilo a okno za mnou se od krajů trochu rosí. Schová mi prsa do podprsenky a přetáhne zpátky triko. Vstanu z jeho klína, vyklouzne a jen kapesníčky uklidí to nejnutnější.
Oblékneme se a můžeme domů... víc už toho tady dneska nezažijeme ;)
Jo a ráno? no to jsme přece nemuseli z postele... navíc - dneska jsem spala zaslouženým spánkem.
Takže o ránu v hájence zase jindy...
PS: na posedy může jen ten, kdo je oprávněný ;)
