Prsatá tchýně Lucie

Na prostornou zahrádku vinného baru obehnanou nízkým, nahrubo omítnutým kamenným plotem dopadaly horké odpolední paprsky letního slunce. Naštěstí jen na její poměrnou část a stůl, u kterého Adam seděl, byl pohodlně ukrytý ve stínu mohutného podloubí, v němž se nacházel vchod do vinného sklípku, ke kterému se z nadzemní úrovně svažovalo strmé betonové schodiště. I přesto se mu tenká látka elegantní košile nesmlouvavě lepila na tělo. Bylo tu poměrně rušno, v protilehlém rohu vyhrávala krojovaná cimbálová muzika a přítomní hosté se nadmíru bavili. Na provizorním parketu jich právě několik tančilo na svižné sólo usměvavého houslisty, který svou hru doprovázel bujarým výskotem. Adam pohlédl přes hustě zalidněný prostor zahrádky a očima hledal Elenu, svou o tři roky mladší snoubenku, se kterou sem tento víkend přijeli navštívit její matku a jeho budoucí tchýni. Před chvílí si odešla zatelefonovat. Nikde ji ale neviděl, a tak se postavil u stolu a konečně ji zahlédl. Přecházela sem a tam za úrovní plotu před zahrádkou s prstem vetknutým do netelefonizovaného ucha a působila, že jí to stejně nebylo nic platné. Každou chvíli se otáčela zády k vinnému baru a nakláněla hlavu na stranu, jako by se opakovaně snažila zachytit, co jí volající právě sděloval. Byla krásná, jak tam tak nervózně přešlapovala a Adam byl do ní už půl druhého roku bezhlavě zamilovaný. Měřil si ji od hlavy k patě a po chvíli se otočil zpět ke stolu a blaženě se pro sebe pousmál. Jeho pozornost však náhle upoutala jiná žena, až ho to přinutilo na chvíli zadržet dech. Objevila se na schodech u vchodu do sklípku s tácem plným zdejších vybraných pochutin a v ruce s sebou přinášela karafu s bílým vínem. Ladně se protáhla mezi stoly a když procházela kolem muziky, letmo vystřihla několik tanečních kroků. A vzápětí se tomu srdečně zasmála, muzikanti jí pokynuli hlavami a ještě víc se opřeli do svých nástrojů. Jmenovala se Lucie. A on ani na okamžik nezapochyboval, po kom jeho snoubenka zdědila svou spalující krásu a živočišný temperament.

Adamovi bylo čerstvých jednatřicet a pracoval jako asistent programového ředitele v divadle ve městě. Byl vysoký, štíhlý, měl zelené oči, tmavé vlasy a upravený plnovous. Elenu poprvé spatřil na začátku minulé sezóny, kdy v divadle hostovala jako studentka posledního ročníku herecké a divadelní akademie a po úspěšném složení závěrečných zkoušek dostala v souboru trvalé angažmá. Ač benjamínek, od počátku mezi svými kolegyněmi a kolegy excelovala a režisér si ji rychle oblíbil. V celé historii divadla se ještě nikdy předtím nestalo, že by některá ze začínajících hereček dostala tak brzy po nástupu do souboru hlavní roli v nově nastudované hře. A všichni se jednomyslně shodli, že si ji právem zaslouží. Svými výrazovými i pohybovými dovednostmi byla pro roli hlavní hrdinky jako stvořená a vztahy v souboru tím naštěstí nijak neutrpěly. Adam vysokou a štíhlou, hnědookou tmavovlásku při zkouškách často pozoroval ukrytý za oponou v zákulisí a netrvalo dlouho a mladá herečka ve své šatně našla květiny a pozvání na večeři, které k jeho překvapení přijala a než se v divadle konala premiéra, nadšeně aplaudoval Eleninu bezchybnému výkonu z první řady už jako její partner. Ten večer vedle něj seděla i její matka Lucie a s Adamem si hned padli do oka. Až ho to překvapilo.

Lucie byla vitální pětačtyřicátnice, vysoká, pohledná a ženská každým coulem. Na sobě měla jen přiléhavé tmavé šaty bez ramen s pestrobarevnými květinovými vzory, zvýrazňující její útlý pas a dlouhé nohy i dechberoucí objem ve výstřihu. Vlnité blond vlasy s ofinou šikmo přes vysoké čelo jí padaly těsně nad ramena a když na Adama upřela své velké modré oči, podala mu ruku a zdvořile se políbili na obě tváře, uvěznila ho v oblaku svého podmanivého parfému, až se mu prudce rozbušilo srdce. A při té příležitosti si potykali. Lucie byla rozvedená a žila sama v domě u řeky blízko vinařské oblasti, kde její rodina vlastnila rozlehlý vinohrad a provozovala vinný bar a sklep. Ostatně, láska k vínu se u nich dědila po generace. Luciin manžel, ředitel místního gymnázia při základní škole, musel její dům neprodleně opustit po tom, co zpronevěřil část peněz, které dostala od rodiny na rekonstrukci chátrajícího domu po prarodičích. Následoval rozvod a trvalé odloučení, ale pro ni to znamenalo spíš vysvobození. A zakrátko si na svou nově nabytou svobodu zvykla. Milovala dobré víno, práce v rodinné firmě ji naplňovala a příležitostí k seznámení bylo víc než dost. Elena matčino rozhodnutí z počátku těžce nesla a s otcem udržovala pravidelné styky, ale postupem času jí musela dát za pravdu. Její otec propadl sázení na sportovní přenosy a poslední dobou začal tahat peníze i z ní, což v rodině vyvolávalo zlou krev, a tak se Elena po naléhání matky i prarodičů na chvíli stáhla do ústraní a věnovala se jen své práci a vztahu. Termín svatby s Adamem stanovili na polovinu června a očekávala se velká událost. Režisér divadla ji navrhoval, že veselku pojmou jako divadelní hru, kde každý z hostů bude mít nějakou specifickou roli a jiné, podobné šílenosti, což mu Elena přirozeně zatrhla, takže se nakonec spokojil s pouhou civilní účastí a funkcí hlavního svědka.

K večeru, když Lucii skončila směna, odjela domů a Adam odvezl Elenu ke švadleně na předem naplánovanou zkoušku šatů. Přirozeně tam s ní nemohl zůstat, protože vidět nevěstu ve svatebních šatech před samotným obřadem, přinášelo podle tradiční pověry smůlu. Domluvili se, že pojede napřed a než Elena skončí, počká na ni v domě její matky. Když zaparkoval před prostornou garáží, zazvonil na zvonek vedle dveří a dal si na čas, ale ani po druhém zazvonění mu nikdo nepřišel otevřít. Zkusmo vzal za kliku, bylo odemčeno a dveře s tlumeným vrznutím povolily. Strčil hlavu do potemnělé chodby, uvnitř se rozprostíralo hrobové ticho. "Haló?" zavolal, vstoupil dovnitř a zavřel za sebou dveře. "Lucie, jsi tu?" Pomalu prošel chodbou a poté zamířil do první místnosti napravo, kde se nacházel prostorný obývák a zkoumavě se rozhlédl kolem sebe. Místnost byla zařízena vkusným, řemeslným nábytkem ze světlého dřeva, po jeho pravé ruce byla umístěna prostorná pohovka se dvěma čalouněnými křesly v odstínu pastelové, světle zelené barvy a pod oknem stál stůl se čtyřmi židlemi, na kterém spočívala karafa s vínem a poloprázdná sklenice. Hodiny nade dveřmi tlumeně tikaly. Na jednom křesle bylo ledabyle přehozené oblečení, světlé tílko na ramínka a tmavá sukně s rozparkem. Vtom za sebou uslyšel dusot něčích kroků a než se stačil otočit, uslyšel polekané nadechnutí své budoucí tchýně a příznačné: "Ježišmarjá!" Mihla se kolem něj jen ve spodním prádle, popadla tílko přehozené přes křeslo a přitiskla si ho na tělo. Pokud se snažila skrýt něco ze svých odhalených křivek, stačilo to sotva na horní část trupu a Adam s úžasem pozoroval její nahá, opálená stehna a bělostné saténové kalhotky s obloučkovou lemovkou. Chvíli na sebe civěli, než se Lucie rozpačitě usmála a požádala ho, jestli by se nemohl otočit, že by se ráda oblékla. Adam vypadal, jako by právě procitl ze sna, rychle ji poslechl a vykoktal, že když vstoupil do domu, volal na ni, ale neodpověděla mu. Zároveň se zoufale snažil přemluvit klacek ve svém rozkroku, aby nereagoval na to, co právě viděl. "Hotovo, už se můžeš otočit," uslyšel za sebou Luciin zvonivý hlas, ale ani se nepohnul, zatímco boule v rozkroku jeho látkových kraťasů se neustále zvětšovala.

"Adame?" Lucie k němu pomalu přistoupila a jemně ho vzala za paži. Nedobrovolně se k ní otočil a s překvapením zjistil, že se neoblékla. Naopak, stála před ním úplně nahá a on nasucho polkl. "Ale, ale," zatvářila se naoko přísně a pohoršeně, ale v jejím výrazu se skrývalo něco úplně jiného. "Tak moc ses na mě těšil?" uculila se potutelně a pohledem šlehla přes jeho poklopec, proti kterému se napínal jeho ztopořený čurák. Adam si ji mezitím bez dechu prohlížel. Měla velká, mírně pokleslá prsa s oblými dvorci a bradavkami trčícími do stran, dokonale souměrné boky a jasně definovaný, útlý pas. Mezi stehny se jí vyjímal trojúhelník světle hnědých chloupků a ostře kontrastoval s jejími blonďatými, natočenými loknami. Lucie zvolna přešlápla z nohy na nohu, rozepnula mu knoflíčky na košili a prsty mu přejela po odhalené hrudi až do rozkroku. Dokázal vnímat jen vůni její nahé kůže, srdce mu divoce tlouklo a když mu uvolnila opasek na kraťasech, roztřásl se jako v zimnici. Vlepila mu několik lehkých polibků na krk a v příští chvíli vysvobodila jeho čuráka z trenýrek a pomalu mu několikrát přetáhla předkožku až nadoraz. "Hmmm," zavrněla a podívala se mu upřeně do očí, "líbí se mi." Vzápětí si olízla dlaň a klekla si před něj na podlahu. Adam ucítil Luciin horký dech na špičce žaludu a už nedokázal déle vzdorovat. Prudce jí ho vrazil do pusy, až se tomu tlumeně zasmála, ale hned se mu začala se vší vervou věnovat. Rychle ho sála a přitom k němu neustále cukala očima. Adam byl jako v tranzu, přirážel jí do úst a přerývaně oddechoval. O tomhle snil od první chvíle, co ji uviděl na premiéře v divadle. Mírně se k ní sklonil a sevřel její nahý prs v dlani. Lucie si ochotně založila ruku za záda, aby se k němu lépe dostal. Byl měkký a horký a překypoval mu mezi prsty, ani ho nedokázal celý obejmout. Po chvíli ho zavedla k pohovce a položila ho na ni zády. "Lucie..," pokusil se o poslední chabý odpor, ale přiložila mu prst na rty na znamení, aby raději mlčel a vzápětí mu nesmlouvavě strčila svůj nahý zadek do tváře.

Roztáhl jí půlky od sebe a na okamžik strnul, než mezi ně konečně zabloudil jazykem. Ten pohled musel nejdřív vydýchat. Poté si je přitiskl na tvář a vzrušeně zamručel, její vymydlená řiť voněla tak, že už nadobro ztratil rozum. Horkost jejího klína mu brala poslední zbytky sil, jazyk jí cpal hluboko do kundy a její chloupky ho přitom šimraly na hladce oholené tváři. Lucie pronikavě sténala a dál se hladově vrhala na jeho strnulý klacek, zbrocený směsicí jejích slin a Adamovy vlastní šťávy, která mu v proudech stékala do rozkroku. "Ještě ne," zašeptala, skoro jako by ho prosila, "ještě ne, Adame." Adam ji několikrát dlouze přelízl od kundy až k řiti a pak se uvolnil z jejího sevření, posadil se na gauč a přerývaně oddechoval. Lucie mezitím přešla ke stolu u okna, jedním lokem dopila sklenici vína a chvíli ho mlčky pozorovala. Pak se k němu rychle vrátila, natáhla se na pohovku a Adam ji dlaní mezi jejími lopatkami jemně přitlačil na všechny čtyři. Na kratičký moment se sytil pohledem na Luciin vystrčený zadek s narůžovělými bochánky její kundy zpola ukrytými mezi naducanými stehny a v příští chvíli ho do ní surově vrazil až po kořen. Z posledních sil do ní zběsile přirážel, Lucie táhle vykřikla a přitom nehty rozdrásala měkké čalounění gauče. O několik okamžiků později pokryly její nahá záda horké cákance Adamova semene a mobil v kapse jeho elegantní košile pronikavě zapípal. Zkouška Eleniných šatů byla zřejmě u konce.

Obřad se jim vydařil. A nejen obřad, celá svatba. Pro Elenu to byl životní zážitek, přesně takový, o jakém vždycky snila a když házela kytici, cítila se neskonale šťastná. Adam ji s provinilým úšklebkem pozoroval, ale nehnul ani brvou, když odpovídal na otázku, zda si ji bere za svou zákonitou a právoplatnou manželku. Lucie je po celou dobu pozorovala a mírně jí přitom cukly koutky. Pro dnešní den se oblékla tak, aby na ni ani na okamžik nepřestal myslet. A když potom svatebčané v dlouhém zástupu přicházeli a přáli jim jen to nejlepší, přitočila se k němu a nepozorovaně mu při polibku strčila svůj jazyk do úst. "Vítej do rodiny," zašeptala mu do ucha. V ten okamžik si uvědomil, že minule to s ní nebylo naposledy.