Potkali se u Moravy

Potkali se u Moravy

Jednou v létě jsem zatoužil po delší procházce, kterou jsem si naplánoval za Bzencem směrem na Strážnici. Je tam hezký les a v něm příjemný chládek. Cestou jsem potkal několik zoufalých houbařů s prázdnými košíky a skupinu sympatických mladých čundráků, kteří se uprostřed tak velkého neznámého lesa ztratili. Chtěli se dostat do Strážnice, tak jsem jim nabídl, kousek společné cesty. Byli rádi, že je vyvedu ven z lesa a hned mi podávali flašku s pitím jako poděkování. Byli z Rožnova a ve flašce byla pravá valašská slivovička. Po cestě flaška kolovala, všichni jsme sršeli vtipem a tak jsme se z nenadání ocitli na Přívoze. Dorazili jsme až k řece Moravě, kde jsme se museli bohužel rozloučit – ukázal jsem jim dál cestu podél silnice a já se pustil druhým směrem kolem řeky.

Šel jsem asi čtvrt hodiny a slunce s luxusní slivovičkou udělali své a tak jsem objevil malý palouček mezi křovinami a na chvilku jsem si lehl. Okolní příroda, alkohol a parta kluků způsobili vlhko v mých bermudech. Stáhl jsem si je po kolena a začal si jemně masírovat ptáka. Po chvilce jsem zaslechl prasknutí větvičky. Bylo to celkem blízko. Opatrně jsem rozhrnul větve. To co jsem viděl, mi vyrazilo dech. Uviděl jsem nahou postavu, procházející se po lese. Byl to chlap, stejně starý jako já nebo o málo starší, vyšší postavy, prošedivělé vlasy, brýle a mezi stehny se mu pohupoval nádherný macek.

Byl jsem z toho tak vykulený, že jsem si ani neuvědomil, že se blíží mým směrem. Rychle jsem pustil větve, ale on to zaregistroval a nahlédl za keře. Tam jsem seděl já s bermudami u kolenou a s pérem v ruce. „Ahoj, máš tu volný kousek místa?“ zeptal se příchozí. Byl jsem tak zmatený, že jsem zablekotal něco jako „jo, dobrých lidí se vejde…ahoj“ a podával jsem mu ruku na pozdrav. V tom jsem si uvědomil, že jsem v ní doteď škrtil svého ptáka a ucuknul jsem. Pochopil a řekl, že je to v pohodě, že si s ním taky před chvilkou hrál. Tak jsme si ruce podali a představili se „já su Honza“ řekl jsem „těší mě, Luboš“ odpověděl a lehl si vedle mě. Pár minut jsme leželi mlčky, když najednou se ptá „proč si ty věci nesundáš?“ a rozpovídal se o tom, že má rád nahotu, že je to přirozené a osvobozující a já se přitom svlékl taky. Za námi šuměl les, před námi řeka a my jsme leželi oba nazí a povídali si a přitom si hráli s našimi ptáky.

V tom se Luboš naklonil nade mě a říká „můžu něco vyzkoušet?“ a ani nečekal na odpověď a dal mi pusu. Když viděl, že je to v pohodě, přiblížil se znovu a zopakoval to, ale teď už se mi do pusy dobýval i jazykem. Samozřejmě, že jsem jeho počínání opětoval, protože příjemným věcem se nebráním a přitom jsem mu zajel rukou do rozkroku. On nechal líbání a rty s jazykem začal šmejdit po krku a občas mi žužlal ušní lalůčky. Což jsem mu hrdě oplácel a postupně mu přešel jazykem až na bradavky, které už byly tvrdé. Jako bychom soutěžili o to, kdo se dřív posune do vyššího levelu – Luboš se přesunul k mému klínu a začal kouřit mého čuráka. Nechtěl jsem se nechat zahanbit a tak jsem udělal to samé a tak jsme leželi proti sobě na boku a kouřili si vzájemně naše chlouby. Musím uznat, že jeho nástroj byl oproti mému větší co do délky tak i šířky, že jsem měl chvílemi co dělat abych se neudusil. Po pár minutách kouření se přetočil nade mne, aniž bychom naše ocasy nechali vyklouznout ven a začal mi prsty přejíždět mezi půlkami a dráždit mi dírku. Já, abych nezůstal pozadu, jsem mu začal lízat koule a pomalu přejížděl jazykem k jeho jeskyňce. Když jsem došel jazykem až k dírce, celý se zachvěl a vzdychl, roztáhl mi nohy a sjel jazykem taky k mému otvoru.

Hráli jsme si s našimi klíny a střídali dírky a péra, která už byla na prasknutí, a v tom to na nás současně došlo a v křeči jsme si začali navzájem stříkat teplé semeno do pusy. Bylo to tak rajcovní a omamné a nádherné – prostě BOŽÍ! Luboš ze mě sklouznul, otočil se a znovu jsme se začali vášnivě líbat. Směsice slin, potu a našich elixírů vytvořila nádhernou chuť. Ještě dlouho jsme se líbali a mazlili. Se zapadajícím sluncem jsme „na Adama“ vlezli do chladivé vody a navzájem se umyli.

Jelikož jsme se blížili k silnici, oblékli jsme si aspoň to nejnutnější a pomalu i když neradi se rozloučili, ale slíbili si, že to musíme někdy zopakovat.