Doteky noci

Byla už tma, když vešla do pokoje. Na sobě jen lehkou košilku, která sotva zakrývala její křivky. Stála ve dveřích a chvíli jen mlčky hleděla. Její oči byly plné očekávání… a já jsem věděl, že dnes je jiná noc.

Pomalým krokem ke mně přišla. Nepromluvila, jen se jemně dotkla mého ramene. Odpověděl jsem polibkem – pomalým, hlubokým. Její rty chutnaly jako víno, sladké a hříšné. Rukama jsem sklouzl po jejích zádech, pod košilkou, až na holou kůži. Byla horká a jemně se zachvěla.

Vzal jsem ji za ruku a vedl ji k posteli. Pomalým pohybem jsem ji položil, rozepnul knoflíky své košile, aniž bych z ní spustil oči. Lehla si a čekala… rozechvělá, poddajná, napnutá očekáváním. Sedl jsem si k jejím nohám a začal ji hladit – nejdřív jemně, zlehka, ale s každým dotekem šel hlouběji, níž, důvěrněji.

Masíroval jsem jí stehna, kolena, vnitřní strany stehen… cítil jsem, jak se její tělo napíná, jak se zvedá pánev, jak dech zrychluje. Ústa jsem přiblížil k jejímu břichu a začal ji líbat. Každý dotek byl jako elektrický výboj. Rukama jsem ji pevně držel, ale zároveň jí dával volnost cítit… prožít každou vteřinu.

Když jsem konečně sjel jazykem níž, její tiché zasténání bylo tou nejkrásnější odměnou. Chutnala slaně, jemně, smyslně. Reagovala na každý pohyb mého jazyka – ztrácela se, rozechvívala, prosila beze slov. Cítil jsem, jak se blíží k hraně, jak se jí napíná tělo, a právě v tu chvíli jsem přestal… podíval se jí do očí a usmál se.

„Ještě ne…“ zašeptal jsem.

Vklouzl jsem mezi její stehna, horký, tvrdý a připravený. A když jsem konečně pronikl do ní, celá se prohnula, jakoby se do ní vlila vlna touhy, která už nešlo zadržet. Pomalu jsem přirážel, držel ji za boky, líbal její krk, prsa, ramena… a poslouchal, jak sténá, jak šeptá moje jméno, jak se jí ztrácí dech v extázi.

Nezastavoval jsem, dokud se celé její tělo neroztřáslo v nekontrolovatelném výbuchu rozkoše. A pak… pak mě objala nohama kolem boků a šeptla:
„Teď je řada na tobě…“