5. díl: Druhé kolo místo kafe

4. 1. 2026 · 1 969 zhliadnutí OliverMe

Manželčina dlouholetá kamarádka, 57 letá Lenka, se na mě podívala svým svůdným úsměvem, rty ještě naběhlé od polibku, intimní partie jí pořád vlhké po stehnech. „Kafe necháme na příště,“ zašeptala. „Teď chci znovu. Ale tentokrát pomalu… a tváří v tvář.“ Přitáhla mě za ruku do obýváku, posadila se na gauč a roztáhla nohy. Kalhotky si stáhla úplně dolů a odhodila je stranou. Halenka se jí rozevřela, prsa ven – velká, těžká, bradavky tvrdé jako kamínky. „Pojď sem. Olízni mě nejdřív… ochutnej, jak jsem mokrá od nás dvou.“ Klesl jsem na kolena mezi její nohy. Obličej jsem přiblížil k té lesklé intimní partií – voněla po sexu, po mně, po ní. Jazykem jsem jí projel zespoda nahoru, ochutnal tu směs šťávy a zbytku našeho vzrušení. Zasténala, ruce mi vtiskla do vlasů. „Ano… hluboko… sát klitoris…“ Lízal jsem ji pomalu, kroužky, sát, pak jazyk dovnitř. Prsty jsem jí roztáhl pysky, dráždil ten citlivý bod uvnitř. Lenka se prohýbala, prsa si mačkala sama, tahala za bradavky. „Už… už to mám…,“ zaúpěla. Ale já se zvedl, už zase tvrdý. „Ne. Tentokrát tě ošukám zepředu.“ Vytáhl jsem nový kondom z kapsy, nasadil si ho rychle. Posadil jsem se vedle ní, ona se mi posadila obkročmo – pomalu si na mě sedla, intimní partie mě pohltila celého. „Ano… takhle… hluboko…“ syčela, začala jezdit nahoru dolů. Jezdila pomalu nejdřív, kroužila boky, prsa mi tlačila do obličeje. Sála jsem jí bradavky, kousal, zatímco ona zrychlovala. „Tvrději… šukej mě zdola… ano…“ Zvedal jsem boky vzhůru, přírazy proti ní, plácali jsme se o sebe. Intimní partie čvachtala, ona křičela tiše, nehty mi rýla záda. Blížili jsme se znovu – ona první, stahovala se kolem mě v křečích, šťáva stékala po kondomu. Pak já – stříkal jsem do něj, proud za proudem, zatímco ona mě svírala. Když jsme se uklidnili, zůstala na mně sedět, políbila mě hluboko. „To bylo ještě lepší než poprvé,“ zašeptala. „Ale teď už musíme jít – manželka by mohla volat. Nebo přijít dřív.“ Najednou mobil zavibroval. Displej: Manželka. Lenka se usmála: „Zvedni. A mluv normálně… zatímco já ti ho ještě olíznu dočista.“

Pokračování příště.

Podobné poviedky