Čubka na samotě u lesa V

Když jsem dokončila poslední práci, slunce už téměř zmizelo za vrcholky stromů.

Dvorem se začínal šířit chlad večera.

Ovce byly zavřené.

Poník ustájený.

Psi nakrmení.

Měla jsem pocit, že sotva stojím na nohou.

Muž seděl pod starou lípou, stejně jako většinu dne.

Před sebou měl stolek a sklenici s vodou.

Když jsem se zastavila několik kroků od něj, chvíli si mě mlčky prohlížel.

Pak ukázal směrem ke studni.

„Napusť necky.“

Přikývla jsem.

Vedle lípy stály staré dřevěné necky.

Nejspíš pamatovaly několik generací hospodářů.

Začala jsem pumpovat vodu.

Jedno vědro.

Druhé.

Třetí.

Když byly necky z poloviny plné, muž vstal.

Došel ke starému černému sudu stojícímu vedle domu.

Přes den se v něm ohřívala voda sluncem.

Nabral několik věder a dolil je do necek.

Pára nekouřila, ale voda byla příjemně teplá.

„Stačí.“

Posadil se zpátky pod lípu.

„Umyj se.“

Byl to pokyn stejně obyčejný jako všechny ostatní toho dne.

Bez emocí.

Bez vysvětlování.

Jen další úkol.

Poslechla jsem.

Po celém dni práce jsem byla zaprášená, zpocená a unavená.

Když jsem si poprvé opláchla obličej, připadalo mi to jako největší luxus na světě.

Pomalu jsem ze sebe smývala prach ze stodoly.

Hlínu z dvora.

Zbytky slámy.

Studenější vzduch večera kontrastoval s příjemně teplou vodou.

Nad hlavou šuměla koruna lípy.

Někde v dálce zahoukal pták.

Psi leželi poblíž a občas jen zvedli hlavu.

Muž seděl ve svém křesle a mlčky pozoroval dvůr.

Stejně jako celý den.

Neříkal nic.

Jen občas upil ze sklenice.

Když jsem skončila, voda v neckách byla zakalená od celodenní práce.

Muž přikývl.

„Dobře. Ukaž se!“

Stala jsem před ním a ukazovala své tělo.

Prohlížel mě.

„Ohni se a roztáhni půlky!“

Poslechla jsem.

Prohlédl cele mé tělo.

„Dobře, pojď mě vykouřit!“

Řekl, stáhl kalhoty a sedl zpět do svého křesla.

Jeho ocas stál tvrdý s nalitým žaludem, který ještě poloviny kryla dlouhá předkožka.

Klekla jsem mezi jeho kolena.

Ucítila jsem pach jeho ocasu.

Byl cítit potem a vzrušením.

Stáhla jsem mu předkožku a vcucla jeho žalud mezi rty.

Sála jsem jeho ocas, masírovala jeho koule a snažila se ocucávat žaluda.

„Pardon, omlouvám se, vezu vám pizzu „

Zaslechla jsem za sebou, aniž bych zpozorovala že někdo přišel.

Trhla jsem sebou a otočila hlavu.

Stál tam poslíček s jídlem. 

Červené triko, červené kraťasy ve kterých viditelně stálo péro.

Dostala jsem facku.

„Kuř!“ řekl pán.

Vrátila jsem se zpět ke svému úkolu.

„V pohodě, díky, dej to na stůl“ řekl poslíčkovi.

Ten odložil pizzu na stůl a odešel.

Ani jsem si nevšimla.

Během chvíle se jeho ocas vzepjal v mé pusy a začal mi do pusy stříkat chuchvalce hustého, slaného semene.

„Dobrý, děvko, můžeš jít spát, a ráno brzo vstáváme.“

Odešla jsem do své místnosti, ulehla jsem a spala jako zabitá až do rána.